mě přijde sice působivé, že zpívá solidně i dole i nahoře (byť bych řekl že nahoře s tím už celkem zápasí), ale ve výsledku to mohl být luxusní duet, kdy ve společných částech by to pak nabíralo na intenzitě. Takhle je to "gimmick" kdy prostě nevidím přidanou hodnotu. Kdyby do toho nějak postupně přecházel nebo tak něco tak neřeknu, ale on víceméně celou dobu jen přepíná na "ženský hlas", ve kterém to místy zní až falešně.

Pro mě je ten bond song naprosto zaměnitelná "srajda z Óčka" - když mi někdo řekne že je to bond song, tak mám problém mu uvěřit. Naposled jsem to slyšel když jsi to sem hodil prvně těch x dní /týdnů nazpět a teď bych to v rádiu už vůbec nerozeznal.

Z druhé strany, bond je typicky relativně epický/osudový a hudba by to měla reflektovat. Měla by být monumentální, zpívaná opravdu silným hlasem (bez ohledu na jeho položení), za doprovodu pompézního orchestru, nebo něčeho podobně působivého.

Samozřejmě je to čistě můj názor, ale já tohle od bond songu očekávám a pak chci "pořád tutéž písníčku". (stejně tak neocením, až bude nějaký Bond romantická komedie o krizi středního věku).

Tak kdybys mi řekl že to Sins of the Father je nová bondsong, tak řeknu Not bad, not bad at all.