První série je totiž vážně super - originálním způsobem zpracované už trochu provařené superhrdinské téma s výbornými postavami a švihlým humorem nakopávajícím veškeré náznaky korektonosti do koulí tak silně, jak jsem to snad ještě v televizi neviděl. A hlavně bylo fajn že se v ní seriál pořád držel docela při zemi - nehrál si na nic chytrého, na žádné "velké příběhy", byl příjemně (a přízemně) civilní. Přesně takový jaké byly i ty postavy. Tak jak to dokazuje Nathan ve svém arcigeniálním závěrečném proslovu.
A pak přijde dvojka s dementními zápletkami které už nejsou o partě ústředních postav a jejich paradoxním antiklišé způsobu využívání superschopností, ale o tom že potkají někoho jiného s podobnou silou a protože je zlý, tak ho nějakým, pohříchu většinou zoufale konvenčním, způsobem zlikvidují. Tohle bych čekal od šesté řady nějaké zaběhlé konzervativní týmovky, ne po tom co předváděli v Misfits v první sérii. Přitom už ani ty svoje zajímavé schopnosti prakticky nevyužívají... a když už, tak často jen k evidentním scénáristickým oslím můstkům, bez logiky a nějakých pochopitelných pravidel.
Přitom první díly byly pořád ještě docela fajn - humor fungoval, nová postava jejich vedoucího byla super, i zápletka s maskovaným cizincem byla až do jeho odhalení dost zajímavá... jenže bylo čím dál evidentnější že to celé táhne už jen Nathan (dokud se z něj v posledním díle nestal vykastrovaný cucák - rodinná idylka s pomočující se těhulí? To jako fakt?). A zhruba od čtyřky už šlo čím dál víc o otravnou slátaninu, které vyloženě narazil korunu superstupidní poslední díl
Bohužel, trestuhodně zahozená šance.
) opravdu si nějak pohrál s tou bránou nebo ne.
