Ještě před pár lety režiséra Zacha Creggera nikdo neznal. Pak natočil malý horor Barbar, ze kterého se vyklubal nečekaný hit a on v něm ukázal, že rozumí žánru a zároveň se nebojí zkoušet nové věci. Jeho Hodina zmizení slavila ještě větší úspěch a dokonce se podívala i na Oscary a Cregger se díky ní etabloval mezi režiséry, jimž studia ochotně odklepnou velké rozpočty, přitom jim však moc nekecají do práce. Jako fanda herní série Resident Evil tedy neváhal, když dostal možnost pokusit se ji restartovat na stříbrném plátně. Příběh mladého kurýra, který se zásilkou putuje do Raccoon City, kde se dějí hodně ošklivé věci, je sice původní, protože Cregger nechtěl hry jen převyprávět, ale podle zahraničních reakcí odvedl jako režisér skvělou práci. Co na jeho novinku říkáme my? 

Jak to vidí filmfanouch:

Creggerův Resident Evil je především svižná, audiovizuálně nápaditá a místy pořádně ze řetězu utržená hororová jízda, která během své hodiny a půl prakticky nezpomalí. Zach Cregger potvrzuje, že úspěch Barbara a Hodiny zmizení nebyl náhodný, když dokáže i tentokrát kombinovat napětí, černý humor, bizarní výjevy a přepálené hororové atrakce způsobem, který působí překvapivě přirozeně. Výraznou zásluhu na tom má Austin Abrams, jehož Bryan není žádný neohrožený akční hrdina, ale obyčejný člověk, který dělá chyby, spoléhá na štěstí a musí se za pochodu vypořádávat se stále absurdnějšími situacemi. Díky tomu působí jeho cesta nejen uvěřitelněji, ale také zábavněji. Neméně důležitá je kamera Dariusze Wolského, která dokáže být střídmá i pořádně divoká a dodává jednotlivým scénám energii, díky čemuž film dokáže v jednu chvíli budovat klaustrofobní atmosféru a vzápětí pořádně šlápnout na plyn.

Cregger přitom dokáže celý tenhle chaos držet překvapivě pevně pohromadě. Nikdy není úplně jasné, kam se příběh vydá dál, jednotlivé nápady se postupně nabalují a film se nebojí vedle napětí nabídnout ani momenty černého humoru nebo vyloženě absurdní situace. Výsledkem je horor, který se nebere přehnaně vážně, zároveň však nikdy nepůsobí, že by mu chyběla kontrola nad vlastním tónem. Resident Evil tak představuje další potvrzení Creggerova talentu a zároveň skutečnou audiovizuální divočinu, která za hodinu a půl dokáže nabídnout množství nápadů, energie a kreativity. A právě v tom je jeho největší kouzlo.

Jak to vidí Martin Pleštil

Rafinovaný mistr krystalicky zábavných hororů, podepřených narativní i stylistickou důmyslností, dostal do rukou zlehýnka pohnívající franšízu. Zach Cregger Resident Evil transformoval v na kost ohlodaný survival horor, který se drží perspektivy jedné postavy vhozené do čvachtavého světa líbezně modulovaných oblud. Videoherní prvky se zrcadlí ve vypravěčských postupech. Každá lokace ztělesňuje pomyslný level, kde protagonista najde novou zbraň, v horším případě potkává stále grotesknější a silnější nepřátelé. Informace z fikčního světa jsou redukované na minimum, širší spektrum událostí tvůrci postupně dávkují. Obrazové rámování několikrát volí hlediskové záběry či sledovačky zpoza postav, upomínajíc na videoherní kameru. 

Svobodná volba adaptace tvaru prospěla. V nejsilnějších momentech Cregger připomene ranou tvorbu Petera Jacksona či Sama Raimiho, topíme se v opojně smradlavých tekutinách a vnitřnostech. Tu a tam odkazuje třeba k Indiana Jonesovi nebo Smrtonosné pasti. Nadsazená tonalita a humor vychází z poťouchlého hrdiny, který se v epicentru dění ocitl tak nějak mimoděk. Jeho trápení následuje typicky jobovské vyprávění o krutosti osudu. Jakkoli závěr a občas až příliš infantilní sebereflexe působí nuceně, novinka jinak tryská autorskou nesvázaností a podmanivou jednoduchostí. V zásadě totiž nesledujeme příběh hrdiny, nýbrž muže, který s notnou dávkou sebezapření věří, že dokáže zachránit lidstvo, aby jej (doslova) výše postavení hlavouni zklamali. Nihilismus je málokdy tak půvabně hravý a zábavný. 

Recenzi čekejte velmi brzy. 

MovieZone Live nejen o nepříliš povedeném Resident Evil: Raccoon City