Mně to maličko připomíná jeden film, kterej nemůžu jmenovat, protože bych vyspoileroval konec. Tam byl ten experiment ale delší.

Tohle si každopádně říká o natočení. Schválně, kdo by z toho na konci vyšel hůř :)

Na to bych musel jíst víc knedlíků, sem takovej vysokej střízlík :) A už toho nechme, stalo se, život jde dál.

TedGeorge: Pak si ji doufam znasilnil, že?

Hele nic, já sem byl strašně naštvanej, dílem na sebe, dílem na ní. Dřu jak šroub, do toho nestíhám školu, těším se na první volnej večer za pořádně dlouhou dobu a stane se mi tohle. Byla to Erasmus párty v Ćeskejch Budějovicích, měl sem tam plno známejch a těšil sem se na ně. Vona tam tak sama seděla na baru, nikdo s ní nemluvil, tak sem se chtěl předvíst před kamarádama a oslovil sem jí. Během pěti minut sme se dostali k Rudolfu Hrušínskému, ona mi řekla že neví, kdo to je, a já zbystřil. Cítil sem se pánem situace, vysral se na všechny kolem a dělal ze sebe macha, co má načtenýho Umberta Eca a má volnej pokoj na koleji. Po 3 hodinách sem zjistil, že zná Rudolfa Hrušínskýho, do mobilu nedatlovala smsky kamarádkám ale poznámky o mě, a Umberta čtou podle ní jen pozéři. Asi v 1 v noci mě naprosto brutálně a precizně rozebrala až do morku kosti, a já s hrůzou zjistil, že celou dobu byla pánem situace ona. A aby toho nebylo dost, tak když odcházela, tak mi do ucha pošeptala : "A musíš jíst víc knedlíků".

Maminka měla pravdu, s cizíma lidma se Jiříku nebav. Cítím se zneužitej.