Tak jsem dneska roznejtoval městského policistu na kole. Cestou do práce mám i mimo klasické cykostezky pár skacovaček terénem. Do jedné z nich jsem dnes ze silnice vjel, aniž bych ukázal směr (dle policisty). On stál na zastávce autobusu a jak viděl můj přestupek, tak se mě jal stíhat. Jenže to jsem nezaregistroval a jel jsem vklidu dál. On za mnou. Takhle jsme dojeli až k takovýmu esíčku se zábradlím a menším sjezdíkem. Je tam i par kamínků. Takže tam vlítnu on se mě stále drží. Jenže se mě drží asi do druhýho šutru, pak následuje řev a rána. Já dole zastavím a jdu zpět. Teprve teď vidím že je to měšťák na kole.
Má supr rozšklebenou ránu na lítku a nadává. Pomáhám mu vstát a zeptám se ho jestli je alergickej na jod. Vyčistíme ránu a zalepíme náplastí. Už tolik neřve a děkuje.
Pokutu mi prý teda nedá, ale příště mám reagovat na jeho volání a zastavit. Plus ctít pravidla provozu na cestách. Snaží se sednout na kolo, ale má ohnutou přehazovačku, takže to vzdává drmolí něco do vysílačky a mává na mě ať vypadnu.
Cyklostory
|
reagovat
|






link