Čím dál častěji se i zde objevují články vztahující se k Čínské lidové republice a to především zde pro nás klíčové téma: koupěschopnosti střední třídy v dané zemi. Přirozeně, a plně tomu rozumím, i s velmi vášnivými reakcemi, že jde o komunistický režim. [b]Le Monde diplomatique[/b] (oficiálně v anglické edici!) vydal na dané na téma článek: [url=https://mondediplo.com/2021/09/08china]What’s left of communism in China?[/url] (Co zbylo z komunismu v Číně?) - výtažek: [i]Od zavedení Deng Xiaopingových ekonomických liberalizačních reforem před 40 lety se více než 800 milionů lidí vymanilo z chudoby a stát jedné strany nyní vede druhou největší ekonomiku světa - největší, pokud se počítá podle parity kupní síly, s 18 % světového HDP. Zavedení tržního hospodářství a zrychlení růstu šlo ruku v ruce s exponenciálním nárůstem nerovnosti: Giniho koeficient, který měří míru nerovnosti, vzrostl mezi lety 1990 a 2015 (poslední dostupné údaje) o 15 bodů. Tyto změny usnadnily růst soukromého sektoru, ale stát si zachovává přímou kontrolu nad velkou částí ekonomiky - veřejný sektor tvoří přibližně 30 % - [b]což z Číny činí učebnicový příklad státního kapitalismu[/b]. ČKS (5 milionů členů - cca 6,5 % obyvatelstva) se navíc do značné míry podařilo kooptovat elity, které tato [b]liberalizovaná ekonomika[/b] vytvořila. Jestliže však komunistická ideologie již neovlivňuje nábor členů strany, její leninská organizační struktura zůstává ústředním prvkem vztahu mezi státem a kapitálem. [/i][i][b]Vybraní podnikatelé a podnikatelky se stávají členy politické elity[/b], což zajišťuje, že jejich podniky jsou alespoň částečně chráněny před dravými úředníky. Jejich přijímání do KSČ se za prezidenta Si Ťin-pchinga (od roku 2013) urychlilo s cílem vytvořit "skupinu osobností z podnikatelské sféry, které jsou odhodlány kráčet se stranou".[/i] Vlastní závěr: Model ekonomiky je kapitalistický a co více, je funkční a neuvěřitelně produktivní. Citlivé otázky svobod v našem chápaní slova smyslu v běžném životě dozrají časem, úměrně s rostoucí silou střední třídy. Je to přirozený proces, který se odehrál i v Evropě. V otázce zahraniční politiky si pramálo osobností i v ČR uvědomuje, že i Čína má své historické traumata - období Opiových válek v 19 století, které byly i snahou o rozdrobení země ([i]divide et impera)[/i], proto pro nás mnohdy nepochopitelné přepjaté reakce Číny především k Taiwanu. A dále: Posuzovat Čínu na základě z komunistické zkušenosti v ČSSR (V době Nixna a Kissingera  měla Čína mnohem blíže k USA než k SSSR, kdy mezi Čínou a SSSR došlo i k vojenském střetu. [b]Čína i odsoudila invazi do ČSSR roku 1968[/b])  je chybné, vždyť i historicky hrají zásadnější roli myšlenky konfucianismus.  Co více - Čína není ani socialistická (viz defacto neexistují dny dovolené, tuším že na několik dní máte v Číně nárok po odpracovaných X letech), ten je v mnohem větší míře zakořeněn v EU.  Snad zde většina pochopí, že nejde o obhajobu čehokoliv, ale o snahu pochopit princip fungování velmi unikátní a nejstaršího kontinuálního kulturního vzorce v historii s  přáním, aby se Čína stala více demokratickou a skrze svůj kapitál pomohla i střední třídě v USA a v EU, včetně ČR a i z tržeb v této zemi profitoval filmový průmysl zejména Hollywoodský. A přímo ve vztahu k Číně doporučuji i text: [url=https://mondediplo.com/2021/06/08bulard]Is an Asian NATO imminent?[/url]

Ok, když už jsme tu v klubu anonymních haterů, tak ahoj, já jsem Tony a nikdy jsem nechápal popularitu [b]Harryho Pottera[/b]. Knižního i filmového, ani jedno podle mne tu kvalitu nemá. 

Filmy které překonávají knižní předlohu? [list][*] [/*][/list][b]Dracula vs. Coppola[/b] - předloha je dnes spíše vtipná než hrůzostrašná (popis jak Vlad s knírkem a v cylindru leze po zdi), film je i pocta kinematografii a je důkazem mistrovství Coppoly, že z tak slabé předlohy (ve vší úctě), vytvořil jeden z nejlepších filmů žánru. [b]Tenká červená linie (James Jones) vs. Malic [/b]- film  je především filozofická báseň v tónech jednoho z nejlepších [url=https://www.youtube.com/watch?v=TG9-j3eevL4]OST[/url] od Zimmera. [b]Blade Runner vs. Ridly Scott[/b] - film (jakákoliv verze) plyne v jedinečné atmosféře, kterou kniha postrádá  a opět i díky skvělému [url=https://www.youtube.com/watch?v=k3fz6CC45ok]OST[/url] od Vangelise. [b]Moucha vs. Cronenberg[/b] - kniha je spíše detektivkou, bohužel díky filmům s nefér handicapem: se znalostí rozuzlení. (+ Goldblum se pro tuto postavu narodil a i zde bych připomněl [url=https://www.youtube.com/watch?v=SQ1MCm_32EM&list=PLDBA79834D2BE243F]OST[/url]) [b]E.T. vs. Spielberg[/b] - kniha není vůbec špatná, naopak překvapí i humorem, který ve filmu schází (rozhovory E.T. se zeleninou), ovšem film exceluje svoji atmosférou 80 let a OPĚT díky němu máme jeden z legendárních soundtracků od [url=https://www.youtube.com/watch?v=2-qrMz-JAzo]mistra[/url]. [b]Vykoupení z věznice Shawshank  vs. Darabont[/b] - zde film překonává knihu (povídku) i stavbou příběhu, konkrétně postavou Brookse a OPĚT tu máme jeden z nejlepších [url=https://www.youtube.com/watch?v=KCtRg5RpTz0]OST[/url], v tomto případě od Thomase Newmana. [i]Do případné diskuze: Atlas mraků, Sophiina volba, Osvícení, Vojna a Mír (zde záleží na překladu - doporučuji manžele Sýkorovi) vs. Bondarčuk, atd.[/i]