Osobně mi vždy přišlo, že u Cesty do fantazie divák musím mnohem více přistoupit na pravidla tvůrce a neklást zbytečné otázky - ano je to pohádka a tam to takto vždycky funguje. Mononoke je mnohem přímočařejší a dospělejší a hlavně přístupnější. 

[b]Top six[/b] nejlepších [b][i]stereoskopických filmů[/i][/b] v domácím prostředí. Letos v létě se hodlám konečně rozhoupat k výměně zobrazovadla (doufám, snad!), takže po nocích naposled nakoukávám ty 3Dčka, co mám doma. Nejsou zdaleka všechny a ten "žebříček" není brán jako vyvolání kontroverze (z jakékoliv strany), ale jen takové plácání do větru, protože se z toho musím vypsat a nechci z toho dělat text na milion znaků... 1) Transformers 3. Zdaleka nejzábavnější 3Dčko, co sem viděl. Skvělá vyváženost "prskajících" efektů, plasticity obrazu a toho wow efektu. Je to enormě blboučký film a při ztrátě těch mladistvých brýlí nefalšované guilty pleasure (ten film je fakt velmi špatný, což se dá říct i o dvojce a jedničce, co sem viděl taky), ale to 3Dčko tomu dodává ten punc výjimečnosti. Alespoň co do toho čistě zábavného elementu. 2) Great Gatsby. Čirá nádhera a neředěné umění. Bazův vizuál umocněný tak milionem a stále extrémně zábavné na objevování chytrých výtvarných řešení ve 3Dčku. 3) Life of Pi. Výše zmínění, jen to už trochu přehání s tím efektem atrakce. Rybičky vyskakující ze záběru největším potvrzením toho, že někdy je méně více. 4) Hobbit. Je velmi zábavné, že to nehraje na efekt a přitom je ten efekt všudypřítomný. Nejlepší na celku je, že to nikdy kvůli 3Dčku neztratí měřítko. 5) Avatar (oba díly). Fakt nejde o kontroverzi, ale mě Cameron tolik se svým 3Dčem nebaví. Jenže pak jsou v obou filmech sekvence, které jednoduše demomateriálem jsou - džungle jedničky i mořský svět dvojky, plus obě akční finále. Z toho materálu se fakt posadí na zadek každý. 6) Prometheus. Asi nejvypiplanější 3Dčko, alespoň co se technického řešení týče. Ten materál vůbec není 3D friendly (topí se ve tmě), přesto je celý film ve 3Dčku výborný. Chci ještě stihnout Opičí sequely a Singerovy 2010+ X-meny, Gravity a zbytek Ridleyho 3Dčkových filmů (tuším Marťana a Exodus). Velkou část filmů nesjíždím celou, prostě pozdě večer sednu a proklikávám nejoblíbenější scény a to, co si pamatuju, že se mi dost líbilo. Zároveň jsem si uvědomil, že v domácím prostředí to 3Dčko je skvělé, ale člověk tomu musí jít naproti a na to už jsem vysloveně líný, či zpohodlnělý. Výměna HDRka za 3Dčko je tudíš víc, než žádoucí (nope, nepreferuju 3Dčko před HDRkem, ale mě doma to 2D SDRko furt tak nějak stačí/stačilo)...

Ja by som povedal, že to je presne naopak. Áno, Mononoke je v rámci možností jednoduchší príbeh, ale Cesta je predsa len stravitelnejšia pre svoju rozprávkovosť.

6/10 V rámci dobiehania starších všeobecne známych kultových filmov padľa voľba na túto Carreyho komédiu/drama.  Nikdy som nebol ktovieaký fanúšik Carreyho gumových xichtov a preto ma tu vcelku milo prekvapilo v akej civilnej rovine Carrey svoju titulnú postavu drží.  Z hereckých výkonov si však za mňa viac než Carrey pre seba každú scénu kradne Ed Harris ktorý všemocného režiséra s božským komplexom zahral s tak ohromnou dávkou charizmatu, že sa hociktorý bondovský záporák môže schovať. Čo sa zvyšku filmu týka je to pre mňa jeden z tých snímkov u ktorých ma možno mrzí že som sa ku nim nedostal skôr. Vidieť film dekádu dve do zadu, bol by som z neho možno nadšený. Takto to je "len" relatívne fajn komédia/ dráma ktorá ma neurazila, no ani nenadchla. 

Pochopit nejrůznější ex-gay hnutí, typická právě pro USA, je pro mohého evropského diváka nesmírně obtížné, zvláště není-li tento evropský divák věřící. Navíc je tu velké riziko škatulky křesťanství jako netolerantního náboženství, spojeného navíc s fundamentálním pohledem nejen na lidskou sexualitu. Dokument Pray Away: Očista modlitbou v produkci Ryana Murphyho a Jasona Bluma z nejrůznějších výpovědí bývalých aktérů ex-gay hnutí (za přispění množství archivních záběrů) ukazuje na příkladu dnes již neexistující fundamentální skupiny Exodus, v čem ex-gay hnutí spočívá. Nejde jen o nechvalně známou konverzní terapii (spojenou s manipulací queer lidí), o které jste jistě už slyšeli, ale také propojení s politikou a zákonnými vyhláškami, o dezinterpretaci křesťanství ani nemluvě. Dnes už naštěstí existují křesťanské skupiny, které vás přijmou takové, jací jste, takže už se queer křesťané mohou hrdě hlásit jak ke své víře, tak ke své orientaci a identitě. Dokument - streamovaný na Netflixu - přibližuje i několik životních příběhů některých ex-gay vůdců a vůdkyň. Mě osobně nejvíce zaujal příběh Johna Paulka a jeho dnes už exmanželky Annie. Jejich příběh mi přijde jako dost typický - oba původně gay a lesba, poté dlouholeté angažmá v Exodu, ale posléze si John uvědomí, že ho i po tom všem nadále přitahují muži. Následoval rozvod, poznání manžela a angažmá vůči svým bývalům kolegům v ex-gay hnutí, zatímco Johnova exmanželka Annie nadále působí v ex-gay hnutí. Tématice konverzních terapií se věnuje i několik hraných filmů (např. skvělý Vymazaný kluk), ale podle mě teprve výpovědi lidí, kteří tím prošli, tomu všemu dávají nový rozměr. Jaká je situace s konverzními terapiemi v Česku, netuším; faktem ale je, že nemusíte být fundamentální křesťan, abyste hlásali všechny ty dávno vyvrácené mýty o homosexualitě coby nemoci, úchylce atd. Sám jsem katolík, chodím do kostela a jako gay jsem v křesťanském prostředí plně přijímán. Přál bych totéž i ostatním z nás. 

To je kvůli mně. Sorry.  *8)**:D**8)*

Klidně se podívej i na tohle [url=https://youtu.be/OVDCDT_Lldw?si=NvBzbezDyMlu-Y3l]Mononoke[/url], je to zcela něco jiného, ale je to psychedelická vizuálně nádherná podívaná. 

Viděl jsem Mononoke. Dali jste šílený hype, takže teď jsem spíš zklamaný.  ALE! Protože Vás mám rád, tak se na to podívám v týdnu ještě jednou. 

A pro dospělé diváky je pak super i tohle [b]Zvedá se vítr[/b] a nebo [b]Z makové hůrky[/b] (zní to jako romantika a ano, je to romantika *:)*)

Cesta do fantazie je asi o trochu lepší než Mononoke. Ale Mononoke je divácky více přístupná a doporučil bych začít u ní. 

Jestli doporučit jeden na který se určitě podívat, tak za mě Cesta do fantazie, viděl jsem minulý rok v kině po cca 15 letech a byl to neuvěřitelný zážitek *:+*

Howl's Moving Castle je zatial top1. to bol pre mna uzasny fantasy vylet. Strasne vela cool napadov v tom filme a totalne ma to vtiahlo. Velmi ma hnevalo, ze toto plus trebars Totoro som nevidel ako maly chalan. By ma to hadam zlepsilo na este lepsieho cloveka *:D*

Jen já si stojí za tím, že se to nemělo jmenovat Princezna Mononoke, ale Princ Ashitaka, protože to je něco jako Sam z Pána Prstenů *8)*. Cesta do Fantazie je nejlepší, ale asi je fakt lepší začít Princeznou Mononoke. Není třeba jet popořadě. Já ještě neviděl Laputu a Naušiku.  Lupin je hodně podceňovaný a málo hodnocený film, je fakt, že je třeba jej brát s velkou rezervou, ale já se na tom neskutečně pobavil. Hlavní hrdina Lupin je kombinace Fantomase, Inspektora Clousea, Indiana Jonese a také jakékoliv Belmodovky. Ano, u Totora jsou jisté temné teorie, ale radši já doporučuju je ignorovat. A nedívat se na Hrob Světlušek! (Mr.Hlad určitě souhlasí). Místo toho raději Doručovací služba čarodějky Kiki, Porco Rosso, Howlův kráčející hrad (také jej mám rád, ta struktura příběhu je něco nevídaného).  Pro děti je možná dobré i Arrietty ze světa půjčovníčků, je to adaptace Pidilidí (ikdyž já od toho režiséra mám radši Léto s Marnie, ale to už moc není pro děti) a samozřejmě milá Ponjo z útesu nad mořem.

Mne se Cesta do Fantazie i Mononoke moc libi, ale hlavu mi ani jeden film neutrhnul - hlavne k tomu prvnimu jsem si musel hledat cestu napodruhy. Me od Miyazakiho nejvic chytnul Howluv Kracejici Hrad a nechapu, ze ho tady nezminuje vic lidi *:)* ale to, ze jsem ho videl v kine, ten zazitek taky urcite nakoplo jeste vys

Ako prvú som videl Mononoke a do dnes to je pre mňa nádherný film ktorý vekom iba zreje. Potom tu je cesta do fantázie ktorá mi sadla o niečo menej a kráčajúci zámok ktorý som videl iba raz a popravde si z neho moc nepamätám tak sa niekedy  chystám si to pozrieť znovu.  Totora som do dnes nevidel, chystám si ho po vzore japonských kín ako counter movie k Hrobu svetlušiek. :D 

Překvapení se pochopitelně už nekoná, druhý díl této sympatické komiksové série ale v žádném případě neznamená nějaký úpadek. Téma pomsty je divácky dodnes vděčné, prohlubování vzájemných vztahů taktéž, a když k tomu přidáte slušné akční scény, tak je mi Old Guard série sympatická. Uma Thurman je stále ve formě a o Chalize Theron to samozřejmě platí po celou dobu její akční kariéry. Vzhledem k závěru se těším na třetí díl a doufám, že v něm půjde o hlubokou katarzi.

Ja som videl od myiazakiho prve spirited away....a nadchlo ma to. Takze je to asi individualne

Mononoke má ale oproti Spirited away o dost tradičnější příběhovou stavbu, je to prostě fantasy epos. Spirited away se člověku IMHO otevře až když si na Myiazakiho styl vyprávění trochu zvykne.