Já šel takhle naslepo za pade do Cinestaru na Zombieland, kterej mě nakonec totálně odvařil ..

Já to měl s Matrixem podobně. U nás na vesnici bylo kino, u kterýho jsem každej měsíc čeknul program a co mě zaujalo z plakátu/popisku v jedný větě, na to jsem zašel. Matrix měl cool plakát a v popisku bylo něco o sci-fi, tak jsem si ho dal na seznam věcí, co jsem chtěl vidět (pochybuju, že jsem tehdy viděl předtím trailer, ale možný to teoreticky je). Nejvtipnější ale je, že jsem pak takhle jednoho dne šel kolem kina ze školy nebo nevím odkud a najednou vidím ve "výloze" Matrix a říkám si, sakra co je za den? A samozřejmě byl zrovna ten den, kdy dávali Matrix (promítání bylo většinou jen jedno, takže kdo propásnul, měl smůlu) a bylo přesně pět hodin, takže film akorát začínal, tak jsem rychle naběhnul dovnitř, koupil lístek... a film jsem napoprvý moc nepochopil (No jo, taky mi bylo 12 :D), ale už tehdy jsem věděl, že je to těžká pecka.

Hlavně si na ČSFD nečtěte ten popis! Taky jsem to viděl naprosto nepřipraven a jak říká Jirka, seděl jsem u toho jak přikovaný...

Jo. A vlastne mas pravdu, vtedy reklamna kampan na filmy fungovala inac, resp. vobec:)

Je to asi neuveritelne, ale ja som isiel uplne "tabula rasa" na prvy Matrix Bol som cele leto v USA, viacmenej mimo civilizacie, nezatazeny marketingom, dosiel som domov, tu to uz mesiac bezalo, isiel som na to cisto podla plagatu bez velkych ocakavani este v ten den, potreboval som sa vysporiadat s jetlagom a po vyjdeni z kina nezaspal dalsich par dni ako mi to v hlave srotovalo

Uz to taham

Ale mam aj opacny zazitok s filmom Little Children. To bol film podla popisu, na ktory by som urcite nesiel do kina a ako pise xxendxx pusitl si to radsej doma. A vlastne asi ani to nie. Ale nahodou som v kine videl trailer a ten ma totalne dostal. Ten zvuk vlaku v kinosale urobil svoje link

"Nic si o tom nezjišťujte a prostě na to mrkněte"

> goes to csfd immediately

Je to instinkt.

Tak co se týče navštívení kina v rámci totální neznalosti, tak to se mi už pěkně dlouho nestalo... Většinou jdu do kina na "jistotu", že prostě vím na co jdu...

edinej příklad takového totálního neznáma je návštěva posledního Twilightu, kdy jsem svolil k této návštěvě a jediné, co jsem o tom filmu věděl bylo, že to bude určitě strašnej průser... A byl... Ale nic víc jsem de facto neznal (ani předchozí díly)...

Ja si spominal len na jeden taky film o ktorom som nevedel vobec nic. A to ked som premietal v Zline na festivale a mal som uz toho plne zuby. Tak som sa siel prejs a sadol si do prvej saly, v ktorej bolo volne. A tam zrazu zacinal Muz, ktory sadil stromy link no nemal som slov. Uplne osudove stretnutie

A jak napsal end, je jenom nálo věcí, které pravidelného (nedej bože diskutujícího) návštěvníka MZ může překvapit.
To i ten mně níže doporučený Falon, o kterém sem nic nevěděl a filmařskou minulost tvůrců jsem neznal, nebylo překvapení ala "wow, to je pecka a to jsem o tom nic nevěděl"... Stačilo zamířit na csfd a i kdyby sem nezamířil, pak doporučení místních už o filmu říkalo docela dost, samozřejmě, že bez jakýchkoli spoilerů...
A popravdě to alespoň u nás nemůže platit ani u Filmáče. Před každou projekcí naběhne maník, co to organizuje a nejenom, že uvede neznalé diváky do pozadí filmu (kdo to točil a co před tím natočil; jak byl film přijat; a hlavně proč byl na danou projekci zvolen...), ale představí ve výhledu i další připravované kusy. Z toho vyplývá, že si sice většina diváků udělá představu a ani já nikdy nic nenamítám, ale jednoduše nemůže dojít k efektu překvapení.
V tomhle ohledu je pořád tak trochu funkční televize. Když k ní jednou za půl roku sednu a náhodně nahodím program, na kterém něco běží, co jsem třeba neviděl, je to osvěžující v tom duchu, že třeba nechytnu prvních pět minut, ale zase o tom VŮŮŮBEC nic nevím. Takhle jsem třeba viděl poprvní Díry se Shiou, nebo Dobrodružství Malého Indiána (název zní hrozně, ale jako fajn oddychovka, ke které můžete vzít i ratolest, nebo mladšího sourozence je to víc než dobré)...

Tak tak. Chtěl jsem napsat, že z poslední doby jsem šel nedotčenej na Cabin in the Woods, ale pak jsem si uvědomil, že jsem dopředu věděl, kdo to režíroval, že se scénářem má něco společnýho Whedon, že tam hraje Hemsworth, že je to horor řízlej se sci-fi twistem a že je to boží. Jo a trailer jsem vlastně taky viděl, i když jsem si ho teda v době návštěvy kina absolutně nepamatoval, takže to neberu. Očividně jsem vůbec nedotčenej nebyl , ale i tak mi přišlo, že nevím, do čeho jdu a nakonec mě to smetlo.

Lepší příklad asi bude Catfish, o kterým jsem nevěděl snad vůbec nic, jen jsem si pamatoval, že to Zach Braff na FB vychvaloval a ptal se, jestli se to doopravdy stalo.

Osobně se před zhlédnutím filmu vyhýbám klipům a recenzím - koukám jen na hodnocení a trailery. A i to je občas moc. Spoileroidních trailerů je stále dost. A jak říká xxENDxx, už jenom to, že člověk zná předchozí filmy danýho režiséra/scénáristy/producenta/herce, nastavuje určitý očekávání.

coz ale znamena, ze jdes na film nekoho, koho mas nakoukanyho a vis ze te to bude bavit...coz uz je ocekavani. Takovy ocekavani, ktery je u nas asi normalni. To co tu pise scroochy bych spis prirovnal k "puldu na festivalu armenskyho filmu na neco cehoz nazev neumim ani vyslovit od typka, jehoz jmeno zni jako kdyz si nekdo odchrchlava, protoze franta rikal, ze je to bozi"

Na tohle mám jinej názor než xxendxx. Z hlavy mne napadají třeba zážitky z promítání Psycha, V Bruggách nebo nedávný Moonrise Kingdom. Ale určitě je toho víc i u komornějších filmů.

Naopak k nevědění - velký souhlas. Většinou u Finchera, Coenů nebo výše zmíněného Andersona ochutnám teaser a tím končím. Výjimečně i to ne.

Presne viem o com hovoris. Ja som tak zobral brata na Djanga. Nevedel vobec nic. A od Tarantina videl tak nejak povrchne len Pulp Fiction. Vies si to vobec predstavit?

jit na film do kina bez ocekavani, jedine kdyz za me nekdo bude platit... do kina se chodi na film, kterej dokaze zurocit velky platno, coz je jedno z ocekavani. na konverzacni drama tam chodit nemusim, ale muzu si to v pohodli pustit doma, pokud to ovsem neni vyzadovano

Jo, v tomhle ohledu často závidím lidem, co dění kolem filmů nesledujou a dokážou tak jít na film s naprosto čistou hlavou, bez očekávání a předsudků. Věděj jen "slyšel jsem, že je to sranda/kvalitka" a to je všechno. To se mně stává tak u 5 % filmů, jaký kdy vidím, a to ještě stejně většinou aspoň něco málo vím.