Jo ale ta japonská verze je někde online? Já si myslím, že jsem to nikde neviděl, ale možná s mýlím. 

Jinak to Pavane cením, to je fakt milé překvapení roku. 

Na podobné téma mám rád třeba i profláklejší Vzpomínky na lásku.

Popřípadě na daný problém jsou super filmy Med v hlavě a především Otec. 

Odpinknu to dál. Japonská verze Even If This Love Disappears from the World Tonight z roku 2022 je o fous lepší. Nebo jde o to, co divák vidí dřív? Oba filmy jsou dobrý, jako hodně dobrý. Ale jde na nich vidět, jak prohození pořadí jedné části může úplně změnit celé pocitové vyznění filmu, přestože jsou oba snímky v 95% totožné. Takže moc doporučuju i tohle. 
Jinak, já obavy nemám, že se něco hodně změní, Pavane v mojí Top 10 za rok 2026 bude na 100% ✌️

Tohle je moc fajn, ale myslím, že Pavane nebo Pabanneu (2026) je ještě lepší  csfd link. 

Je to film, který mám stále v top 10 tohoto roku a věřím, že tam zůstane. Jsou tam hodně sympatické postavy, plus je tam scéna, která by se ti mohla líbit , mě teda dost pobavila, byla úžasná. Celkově ten film má moc příjemný vibe na kterém jsem se svezl a užil si to. 

PS: Aha tys to viděl, ale neohodnotil. 

Na moderních korejských romancích mě baví především to, že si na nic nehrajou. Dostanete od nich přesně to, co od nich očekáváte. Silný příběh s ještě silnějším koncem, hromadu upřímných emocí a nezapomenutelný divácký prožitek. Tady máme středoškolačku So-jun, která si po nehodě nepamatuje, co dělala včera, a do ní zamilovaného spolužáka Če-wona, který se jinak drží stranou. Nezapomenutelná láska dvou mladých lidí, tklivý klavír... Stále stejná šablona a je mi to jedno. Protože to funguje tak, jak to fungovat má. A vy to všechno prožíváte s nimi. 

Věnováno na oplátku Tedovi. 

Místní kino využilo příležitosti (prý jakožto jedno z mála v celé republice, za což kudos) a spolu s obnovenou premiérou dvojky při půlkulatém výročí odpromítalo i jedničku, tudíž nezbývalo nic jiného než hozenou rukavici zvednout a tenhle formativní kousek z mého dětství poprvé v životě uvidět na velkém plátně s originálním zvukem. Co se Cameronovi podařilo natočit s takhle směšným rozpočtem a guerrillovým způsobem produkce (natáčení po nocích a sem tam bez povolení), je i po více než čtyřiceti letech skoro neuvěřitelné, přičemž ve své době to muselo být v kinech úplné zjevení. 

Originální nápad s dvojící bojovníků cestujících do minulosti (myšlenka na dvojici cybogů z nichž jeden je z tekutého kovu musela na realizaci ještě pár let počkat), aby se utkali o něčí život (Ellison sice nesouhlasí, ale vyjma tohohle vágního pitche spolu obě díla nemají společného vůbec nic), Cameron zabalil do po všech stránkách strhujícího filmu, ve kterém se dokonale skloubila Arnieho muskulatura (počkat s produkcí filmu na Arnieho, až dokončí druhého Conana a následně jím v roli robota nahradit původně zamýšleného Henriksena, bylo nejlepší rozhodnutí v mistrově životě) s osudovou love story, depresivní/pesimistickou atmosférou s hororovými prvky, dechberoucími akčními scénami, legendárními hláškami citovanými dodnes, jedním z nejvíce ikonických záporáků ve filmové historii, infarktovým tempem a v neposlední řadě nervy drásajícím finálovým zúčtováním (Cameronův trademark v podobě několikanásobného klimaxu započal právě zde).

Tohle všechno spolu s typově ideálně vybraným castingem (Arnieho prkenný herecký projev s těžkým přízvukem se na roli emoce postrádajícího robota imitujícího člověka hodil dokonale), Fiedelovým syntezátorovým OST podtrhujícím industriální téma filmu v čele s nestárnoucím hlavním hudebním motivem a přelomovými praktickými efekty z dílny geniálního trikového mága Winstona, který z tradičních postupů (stop-motion animace, modely, zadní projekce, masky, animatronika) dokázal vytěžit to nejlepší, pak dalo za vznik kultovní filmové klasice a základnímu stavebnímu kamenu žánru, který Camerona zacementoval jako top tier filmaře. Tenhle nenápadný nezávislý biják, kterým se pokusil složit reparát za létající piraně, pod kterými je z právních důvodů podepsán, ani po takové době neztratil nic ze své působnosti.

Životopisy svatých jsou nedílnou součástí naší katolické církve, zvláště ty, jejichž příběhy mají nadčasové poselství. Platí to i o filmech a seriálech, jež jsou těmito hagiografiemi inspirovány. Svatý Vincent z Pauly byl francouzský kněz žijící v první polovině 17. století, kdy Francii stíhaly mory, války a chudoba byla jejich přímým důsledkem. Snímek Maurice Clocheho byl natočen sice už před téměř 80 lety, ale má co říci i dnes. Hlavně těm, kteří si idealizují "staré dobré časy", které ve skutečnosti nikdy neexistovaly. Žít v době svatého Vincenta byste opravdu nechtěli. Mistrovská kamera Clauda Renoira nijak nezatajuje drsné dobové prostředí, v němž svatý Vincent žil. Právem patří k francouzským klasikám, jež nijak nezestárly. 

Dejte si to, film je na Netflixu. 

Těch filmů s názvem Beast je teď celá hromada, ale v téhle je Samuel L. Jackson řídící tu obrněnou káru US prezidenta a dělá to, co dělá nejlépe. Pronáší slovo "Motherfucker" ve všech intonacích. Dokonce v jední scéně v trailu to učí i říkat Kinemanna :D
Renny Harlin už dávno není záruka kvality, ale tohle vypadaá hodně zábavně 
link

Sdílím stejné pocity, plus ten závěr kdy Ben Foster jako záporák zmizí z autonehody záhadně a vypátrá ho až na stará kolena byl hodně divný, než pořádná satisfakce hned po té nehodě.

Watcher 2022 6/10 - Rumunština
Profesor Gottlieb z Pacific Rim se rád kouká na Maiku Monroe. Stejně tak TedGeorge, který mi tuhle výzvu zadal. Na filmu oceňuji Bukureštské reálie, které sedí k tomu co si pamatuji. Taky je to film, kde je velmi dobře zobrazen pocit odloučení z neznalosti jazyka, je tam taky fajn statická kamera a slušná poslední čtvrthodinka by snad kdekoho ukonejšila. Nicméně většina filmu předtím stojí na charismatu, hereckém výkonu a presenci ústřední herečky. Ale všechno je ploché jak...

The Eyes of My Mother 9/10 - Portugalština
Don't try to understand it... Jeden z nejzvrácenějších filmů, co jsem kdy viděl. A to snesu hodně. Příběh to v podstatě nemá, psychologii a motivace hlavní postavy můžete jen odvodit od situací, je to pomalé i na těch 75 minut, co to má... ale je to sakra vtahující.

Pokud vím, tak seriál bude. Jen ne od HBO. Se stejnými tvůrci i herci.

Tentokrát to bylo o CZ/SK filmech po roce 2020 a v nějaké alternativní realitě HBO neopustilo tuhle zem a pokračovalo po vzoru Pustiny a dalších v produkci tuzemské tvorby, čímž vznikla pod taktovkou stejného tvůrčího týmu i castu úspěšná minisérie na motivy knih o zajímavé dvojici vyšetřovatelů, o Lauře a Adamovi. To bych tvůrcům přál, protože ať už z hlediska kamery, atmosféry či hudby, sledoval jsem něco evropského. Vzhledem k prošumění v kinech mě mrzí, že už nepotkám zrovna tyhle postavy, čímž se také dostávám k mínusům - postavy mě bavily víc, než samotný případ. Knihu jsem nečetl, ale to, co je v první polovině filmu vítané, ten spád a svižné tempo, je na konci poměrně na škodu, z rychlíku. Ano, jsem zklamaný, že před vyšetřováním máte náskok a při povinných proprietách svádění stop mimo na toho pachatele celkem rychle přijdete, ale ještě větší problém mám s finále a chováním pachatele. Tam už se mi do toho staví pomocné berličky - pokud pominu, co ji vlastně vybudilo k tomu, že provedla až takhle brutální čin, v deníku nebylo vesměs nic šokujícího, nic co by tátu vrátilo, když sám jako první reakcí zavelel k potratu - tak na jedné straně mám mastermind vraždu, kterou jen tak v rámci odklizení stop běžně někdo neprovede, a na druhou stranu nesmyslné doznání, ani se nikdo neptal, ale hodí do placu smyšlenou hrůzu z dětství, což je pak berlička, aby se na to policajtka podívala blíž, zjistila, že její ségra žije - její smysl ve filmu je tak říct o deníku a o tom, že je dotyčná psychopat. Takže si rázem na každou otázku můžu říct: „No protože ... je psychopat!“ 3/5

Moje první reakce po skončení bylo otřepaný "takový filmy se už dneska netočí". Druhá následovala: "kreténe, takový se netočily ani tenkrát".

Vetřelci prominou, tohle je Cameronův opus magnum a jestli něco může ospravedlnit všechny ty negativní stránky Hollywoodu, je to skutečnost, že dal vzniknout třeba tomuhle.

Za těch pětatřicet let jsem Cameronův opus magnum zhlédnul samozřejmě nesčetněkrát (ať už v televizi, na videu, v kině, ve 2D nebo ve 3D) a při každém sledování jsem nevycházel z údivu, jaký majstrštyk se mu tenkrát podařilo natočit. A totiž jeden z nejlepších akčních sci-fi filmů (a současně pokračování) všech dob. Oprava: Jeden z nejlepších filmů (a současně pokračování) všech dob. Obnovená premiéra při půlkulatém výročí (velká škoda, že opět v kinoverzi jako při 3D konverzi skoro deset let nazpátek a nikoliv v ještě o kousek lepším prodlouženém sestřihu) tenhle dojem opět potvrdila.

Neoficiálně první hollywoodský blockbuster s rozpočtem sto mega (pokoření téhle psychologické bariéry studio přiznalo až u dalšího mistrova filmu) zachoval všechny silné stránky svého nezávislého předchůdce (oproti původnímu filmu sice ubyly hororové podtóny, ale přibyl humor) a zavedený syžet obohatil o spoustu originálních/chytrých nápadů (Arnie na opačné straně barikády, tekutý kov a všechny trikové atrakce s ním spojené (podlaha, mříže, tekutý dusík), obrácení rolí aneb hodný motorkář a zlý policista, přerod Connor z oběti v silnou ženskou postavu po vzoru kolegyně Ripley, pasivní útěk nahrazen aktivním bojem s cílem změnit budoucnost, zákulisní použití dvojčat pro scény s dvojníky namísto triků).

Oproti běžné žánrové konkurenci navíc nabídl nejen spektakulární akci, podpořenou revolučními digitálními triky (byť se jejich stopáž pohybuje jen okolo pěti minut), které dokázaly odolat zubu času s grácií, respektive dokonalou symbiózu praktických efektů (zadní projekce, modely, masky, animatronika) a počítačových kouzel, ale rovněž myšlenkový přesah (vraždící stroj jako ideální náhradní otec), kritický společenský podtext (sebedestruktivní tendence lidstva, vědecký pokrok bez ohledu na následky, rizika umělé inteligence) a k tomu temnou atmosféru (kulminující sekvencí s jadernou apokalypsou), ikonické hlášky, neuvěřitelně intenzivní tempo a legendárního záporáka za doprovodu Fiedelova OST, který svým industriálním zvukem dokonale zapadl do "technicistního" tónu filmu, díky čemuž se z filmu stal po zásluze obří tržební hit, kultovní žánrová klasika, ceněná oscarovka a popkulturní milník. Mostow se sice s obtížným úkolem vypořádal se ctí, přesto je věčná škoda, že Cameron kvůli tahanicím o práva na značku ztratil zájem a nenatočil i trojku.

Animal House 

A pak samozřejmě první sezóny SNL.

On toho pohříchu také příliš nenatočil (drogy jsou svinstvo), ale Blues Brothers si rozhodně doplň... 

A díky (primárně Tedovi) za tip, vypadá to sympaticky! 

Ne. Ale jak říkám, nikdy jsem s ním nic neviděl takže spíš jen podle ksichtu jak se říká  Ale zmýlil jsem se 

Nesympatický? Nepleteš si ho s bratrem? 

Nemá dělat taky novýho Maniac Copa? Podle toho co píšeš nevím jestli se těšit nebo bát 

Bohužel další Refnova honipéřina se skvělým vizuálem, ale táhnoucím se dějem v zamlžené dystopické megapolis, o kterém ani moc nemáte potuchy, protože je to jen sled scén. Dcera hledá svého otce, má špatný vztah se svoji macechou, nějak se tam asi natáčí béčkový sci-fi film, je tam pak voják, který hledá zase svoji dceru, ale jeho scény asi v Japonsku nebo tak, přitom je to stejná mlha všude a do toho je tam nadpřirozený serial killer Leatherman. 4/10

Od Refna jsem po Drive kdysi nakoukal všechno předtím, ale Only God Forgives už naznačilo, že se ubírá směrem, který nebude přijemný. Neon Demon jsem přeskočil a seriál Too Old To Die Young jsem vydržel asi 4 epizody a ty jsem si pouštěl v 1,5x rychlosti, protože všichni mluvili neskutečně pomalu a v dialogu, než ten druhý odpověděl, tak se vždy díval 10 vteřin do prázdna nebo na druhého, že ty délky epizod přes hodinu by vlastně u normálního vyprávění trvaly polovinu.