> Vlastně jedinej kdo tvrdí co je a co není zábavné obecně je gonzi
Gonzi tvrdí, že existuje nějaká psychologie, a že je zajímavé se zamýšlet nad mechanismy zábavy. Gonzi je totiž důvěrně obeznámený s herním designem a dnes a denně přemýšlí nad tím, jestli to či ono atraktivitu posouvá spíše nahoru nebo spíše dolů a proč. Stejně tak si Gonzi v této oblasti velmi rád rozšiřuje své znalosti posledních 30 let. Gonzi tedy potkal mnoho a mnoho studií na téma lidské pozornosti, flow apod. a jejich závěry si nosí v podvědomí.
Gonzi si tedy dovoluje postřehnout, že fotbal jde proti mnoha obecným pravidlům/postupům a přesto je populární. Tento postřeh je pro Gonziho zajímavý, protože hlavně pomocí protipříkladů si Gonzi rozšiřuje své poznání, místo aby žil v dogmatu. Gonzi dokonce umí popsat jádro zábavy ve hrách, které sám odmítá hrát, nebo rozhodnutí režiséra, se kterým osobně nesouhlasí, viz filmy. Gonzi totiž (v rámci možností) rozlišuje mezi "není to Gonziho šálek čaje" a "tento šálek čaje chce být pálivý ale není".
Gonzi samozřejmě chápe, že velká část popularity pochází z čisté dostupnosti a sociálního přesahu (ostatně, chápou to i všechny fotbalové reklamy). Stejně tak si Gonzi uvědomuje, že řešit jen absolutní čísla je krátkozraké, až hloupé, Bible i Babovřesky tady již padly.
Pro Gonziho je proto zajímavá samotná hra, osekaná o tento přesah, redukovaná čistě na herní mechaniky a jejich atraktivitu/sledovatelnost. V této rovině si Gonzi dovoluje povšimnout, že hra rozhodně nejde nikomu naproti (pro duševně slabší: dle postupů a metrik, které Gonzi zná a běžně uplatňuje jinde).
Ale jak psal Gonzi již dříve, pokud je pro někoho Bible nejlepší kniha protože se nejvíc prodává a stejně tak rozdíl mezi Turínským Koněm a Indiana Jonesem jsou čistě osobní preference daného diváka, tak si spolu nepokecají. Gonzi tedy již předevčírem pochopil, že diskuze s podobnými mysliteli jej nikam neposune a považoval ji za ukončenou.
Když už se Gonzi k diskuzi vrátil, tak si Gonzi nemůže povšimnout, jak moc Gonzi někomu leží v žaludku, kolik textu tady vzniklo, aniž by někdo věnoval víc, než dva štěky nějaké analýze zábavnosti fotbalového zápasu. →→→→ To je pro Gonziho také zajímavý postřeh. Stejně tak chce Gonzi říci, že se Gonzi výtečně baví.
Gonzi out.
reaguje na:
dreamy
975851
[i]> Vlastně jedinej kdo tvrdí co je a co není zábavné obecně je gonzi[/i]
Gonzi tvrdí, že existuje nějaká psychologie, a že je zajímavé se zamýšlet nad mechanismy zábavy. Gonzi je totiž důvěrně obeznámený s herním designem a dnes a denně přemýšlí nad tím, jestli to či ono atraktivitu posouvá spíše nahoru nebo spíše dolů a proč. Stejně tak si Gonzi v této oblasti velmi rád rozšiřuje své znalosti posledních 30 let. Gonzi tedy potkal mnoho a mnoho studií na téma lidské pozornosti, flow apod. a jejich závěry si nosí v podvědomí.
Gonzi si tedy dovoluje postřehnout, že fotbal jde proti mnoha obecným pravidlům/postupům a přesto je populární. Tento postřeh je pro Gonziho zajímavý, protože hlavně pomocí protipříkladů si Gonzi rozšiřuje své poznání, místo aby žil v dogmatu. Gonzi dokonce umí popsat jádro zábavy ve hrách, které sám odmítá hrát, nebo rozhodnutí režiséra, se kterým osobně nesouhlasí, viz filmy. Gonzi totiž (v rámci možností) rozlišuje mezi "není to Gonziho šálek čaje" a "tento šálek čaje chce být pálivý ale není".
Gonzi samozřejmě chápe, že velká část popularity pochází z čisté dostupnosti a sociálního přesahu (ostatně, chápou to i všechny fotbalové reklamy). Stejně tak si Gonzi uvědomuje, že řešit jen absolutní čísla je krátkozraké, až hloupé, Bible i Babovřesky tady již padly.
Pro Gonziho je proto zajímavá samotná hra, osekaná o tento přesah, redukovaná čistě na herní mechaniky a jejich atraktivitu/sledovatelnost. V této rovině si Gonzi dovoluje povšimnout, že hra rozhodně nejde nikomu naproti (pro duševně slabší: dle postupů a metrik, které Gonzi zná a běžně uplatňuje jinde).
Ale jak psal Gonzi již dříve, pokud je pro někoho Bible nejlepší kniha protože se nejvíc prodává a stejně tak rozdíl mezi Turínským Koněm a Indiana Jonesem jsou čistě osobní preference daného diváka, tak si spolu nepokecají. Gonzi tedy již předevčírem pochopil, že diskuze s podobnými mysliteli jej nikam neposune a považoval ji za ukončenou.
Když už se Gonzi k diskuzi vrátil, tak si Gonzi nemůže povšimnout, jak moc Gonzi někomu leží v žaludku, kolik textu tady vzniklo, aniž by někdo věnoval víc, než dva štěky nějaké analýze zábavnosti fotbalového zápasu. →→→→ To je pro Gonziho také zajímavý postřeh. Stejně tak chce Gonzi říci, že se Gonzi výtečně baví.
Gonzi out.
975817
|
reagují:
kristian.nguyen
|
reagovat
|




), po kterých fanoušci volají (na rozdíl od dokončení Davidovy trilogie), tak směle do toho, ať je to už za námi. Jinak se nemusí obtěžovat.