Mortal Kombat 2
Stihl jsem si v noci připomenout díl předešlý a pamatoval jsem si to asi v lepším světle. Už tehdy byl pro mě hlavní hrdina mdlý, ale teď kdyby občas v první hodině Kano neřekl hlášku, odpadl bych úplně. Souboje 1 na 1 moc ok nejsou a člověk u toho dumá, jak by to asi vypadalo třeba od Garetha Evanse. Vidět ztvárnění Shang Tsunga a Raidena je chtě nechtě při vzpomínce na charisma Tagawy a Lamberta hořké. Naštěstí i když poskrovnu, je tu Sanada a Taslim. A zhruba po hodině jdou vážnosti stranou a už se perou! Hromadně, že se přestříháváme na několik soubojů s fatality, včetně střetu Sub Zera a Scorpiona, to už mě bavilo. Tak dvojka, ta je ve všem lepší. Trikově tu není nic jako Goro z minula, vypadá to dražší, větší, máme tu Karla Urbana a i další nováčci jsou castingově sympatičtější, i Simon McQuoid se od debutu režijně posunul. Nikdo tu dlouze s vážnou tváří nemluví o mytologii, Kitana v prvních pár minutách řekne jen něco o původu a zbytek je vesměs jako ta druhá polovina jedničky. Jen podstatně zručněji natočená. Vidět to v 11-12, asi bych omdlel radostí. Takhle jsem se „jen“ spokojeně usmíval nad postavami, co mají herní kostýmy, superschopnosti a krvavě do sebe rubou na lokacích arén, co si vybavuju. 4/5
Hokum
Když se zhruba do minuty-dvou objeví první vlaštovka, jak vás film bude strašit - to mě vylekalo. Špatným způsobem, protože je to tím, že někdo jen stojí a kouká a jen se v tu chvíli vyžene zvuk do stratosféry. Naštěstí, po celý zbytek filmu je to jinak a můžu říct, že jsem to opravdu nečekal. Jak kdyby Damian McCarthy loupal cibuli. Ne že bych brečel, ale on nechvátá, hází sice nějaká vodítka, avšak drží si vás od těla, abyste mu do rukou hned neviděli. Když se pak doloupete k jádru, můžete si zpětně říct, že to jádro není něco, co jste ještě neviděli, ale máte radost, jak to přesto někdo takhle sympaticky poskládal. Když hrabu pamětí k jeho debutu, už je to možná i jeho trademark, hlavní postavy uzavřít na jedné lokaci. McCarthy je pro mě film od filmu lepší a tady nejen, že to je radost sledovat a poslouchat - každé to vrzání dřeva v irském hotýlku, zvuky naříkání, strachu ... taky zpětně, říkám si, to je skvělý, co ten člověk s perfektním Adamem Scottem dokáže vytvořit na rozloze byť jen třeba pokoje, chodby. Že to není jen údiv nad řemeslnou kvalitou, ale že má Hokum určitě momenty, kdy umí být fakt nepříjemný a strašidelný. Že se postavy nechovají jako pitomci a hlavní hrdina nemusí být nutně od startu sympaťák a není. Už jen tím, kam McCarthy postaví kameru a vy, dle fanouškovského „výcviku“, už zas předem máte tendence mžourat, jestli támhle vzadu, počkej, jestli tam něco ... no, McCarthy to ví, že mžouráte a dle toho s tím taky zachází. Zpětně chápu, jak je vlastně těžké tohle prodat marketingově a zároveň v těch trailerech to úplně nezkazit, nevyzradit. A to se tu děje, nadšeně jsem sledoval, že vlastně nevím co bude dál, nechci ani hádat, chci jen koukat. Pak si říkám, jestli to nepřeháním, ale ne - opravdu 5/5 s tím, že jestli to pak (a moc rád bych se k filmu vrátil a s ohlédnutím, že nás v sále bylo jen 6, nevím jestli to repete bude v kině), takže jestli to pak doma na obrazovce klesne, tak maximálně na 4/5. Zatím čirá radost s pětikvaltem. A ne, taky bych to od trailerů nečekal. Ale mám radost i z toho, že už od první scény je jasně patrné, že měl někdo vizi a tak jak ji teď můžeme vidět, ta byla 100% celá jeho, bez zásahů.
975820
[b]Mortal Kombat 2[/b]
Stihl jsem si v noci připomenout díl předešlý a pamatoval jsem si to asi v lepším světle. Už tehdy byl pro mě hlavní hrdina mdlý, ale teď kdyby občas v první hodině Kano neřekl hlášku, odpadl bych úplně. Souboje 1 na 1 moc ok nejsou a člověk u toho dumá, jak by to asi vypadalo třeba od Garetha Evanse. Vidět ztvárnění Shang Tsunga a Raidena je chtě nechtě při vzpomínce na charisma Tagawy a Lamberta hořké. Naštěstí i když poskrovnu, je tu Sanada a Taslim. A zhruba po hodině jdou vážnosti stranou a už se perou! Hromadně, že se přestříháváme na několik soubojů s fatality, včetně střetu Sub Zera a Scorpiona, to už mě bavilo. Tak dvojka, ta je ve všem lepší. Trikově tu není nic jako Goro z minula, vypadá to dražší, větší, máme tu Karla Urbana a i další nováčci jsou castingově sympatičtější, i Simon McQuoid se od debutu režijně posunul. Nikdo tu dlouze s vážnou tváří nemluví o mytologii, Kitana v prvních pár minutách řekne jen něco o původu a zbytek je vesměs jako ta druhá polovina jedničky. Jen podstatně zručněji natočená. Vidět to v 11-12, asi bych omdlel radostí. Takhle jsem se „jen“ spokojeně usmíval nad postavami, co mají herní kostýmy, superschopnosti a krvavě do sebe rubou na lokacích arén, co si vybavuju. 4/5
[b]Hokum[/b]
Když se zhruba do minuty-dvou objeví první vlaštovka, jak vás film bude strašit - to mě vylekalo. Špatným způsobem, protože je to tím, že někdo jen stojí a kouká a jen se v tu chvíli vyžene zvuk do stratosféry. Naštěstí, po celý zbytek filmu je to jinak a můžu říct, že jsem to opravdu nečekal. Jak kdyby Damian McCarthy loupal cibuli. Ne že bych brečel, ale on nechvátá, hází sice nějaká vodítka, avšak drží si vás od těla, abyste mu do rukou hned neviděli. Když se pak doloupete k jádru, můžete si zpětně říct, že to jádro není něco, co jste ještě neviděli, ale máte radost, jak to přesto někdo takhle sympaticky poskládal. Když hrabu pamětí k jeho debutu, už je to možná i jeho trademark, hlavní postavy uzavřít na jedné lokaci. McCarthy je pro mě film od filmu lepší a tady nejen, že to je radost sledovat a poslouchat - každé to vrzání dřeva v irském hotýlku, zvuky naříkání, strachu ... taky zpětně, říkám si, to je skvělý, co ten člověk s perfektním Adamem Scottem dokáže vytvořit na rozloze byť jen třeba pokoje, chodby. Že to není jen údiv nad řemeslnou kvalitou, ale že má Hokum určitě momenty, kdy umí být fakt nepříjemný a strašidelný. Že se postavy nechovají jako pitomci a hlavní hrdina nemusí být nutně od startu sympaťák a není. Už jen tím, kam McCarthy postaví kameru a vy, dle fanouškovského „výcviku“, už zas předem máte tendence mžourat, jestli támhle vzadu, počkej, jestli tam něco ... no, McCarthy to ví, že mžouráte a dle toho s tím taky zachází. Zpětně chápu, jak je vlastně těžké tohle prodat marketingově a zároveň v těch trailerech to úplně nezkazit, nevyzradit. A to se tu děje, nadšeně jsem sledoval, že vlastně nevím co bude dál, nechci ani hádat, chci jen koukat. Pak si říkám, jestli to nepřeháním, ale ne - opravdu 5/5 s tím, že jestli to pak (a moc rád bych se k filmu vrátil a s ohlédnutím, že nás v sále bylo jen 6, nevím jestli to repete bude v kině), takže jestli to pak doma na obrazovce klesne, tak maximálně na 4/5. Zatím čirá radost s pětikvaltem. A ne, taky bych to od trailerů nečekal. Ale mám radost i z toho, že už od první scény je jasně patrné, že měl někdo vizi a tak jak ji teď můžeme vidět, ta byla 100% celá jeho, bez zásahů.
|
reagovat
|
