Ok, takže, deme si pro mínuska...
Nejlepší sitcom roku? Bez legrace, tady už "marvelizace" dramatického žánru pokročila opravdu daleko — 90 % doktorů a pacientů má za úkol buď něco hlásit, nebo někoho setřít. A to až do té míry, že bezesporu nejsilnější epizody na papíře, tedy dvanáctá a třináctá, jsou tím úplně... rozcupované. Schválně jsem si při třináctce hlídal čas — nějaký vtípek tam padl každé dvě až tři minuty!
Ano, ...humor jako obranný mechanismus, postavy jsou profíci a bla bla bla... ale chtělo by to trochu větší míru.... Realismu? Jasně, teď mě zase budete kamenovat, že to profíci chválí za autentičnost, ale když např. výsledky laboratorních testů, které běžně trvají dny, tu máte během pár minut, v Pittsburghu je míra obezity 33 % a není to vidět, špičkoví lékaři během "největší tragédie v dějinách města" mají čas řešit svoje osobní problémy... Tomuto pseudorealismu je pak podřízen i sterilní (pun intended) „dokumentární look“, který na mě ale nefungoval. Často jsem si říkal, jak by ta která scéna vyzněla lépe, kdyby byl zvolen jiný přístup. Dokonce i když jsem tu nedávno Adolescence lehce kritizoval za honipéřinu, dvanáctá epizoda si o ten oner vyloženě říkala.
Co ale musím pochválit, jsou postavy. I když po většinu času působí jako pouhé skořápky charakterů, herci je podávají skvěle a s citem — zjevně vědí, co se pod tou skořápkou skrývá. A když se o některých postavách postupně (byť velmi sporadicky) dozvídáme víc, dokáže seriál v závěru sympaticky vygradovat do příjemně sentimentálního finále s několika většími či menšími charakterovými oblouky.
Popravdě nevím, co chtějí ve druhé řadě ukázat jiného. Vše tu v podstatě bylo?
Urgent 6/10
|
reagují:
AndyKaufman
|
reagovat
|


