V této souvislosti je zajímavé to odkazované srovnání s Polskem, které je velmi aktuální (2017-2020). Podle té komise spáchali rodinní členové/příbuzní u obětí mladších patnácti let 35 % činů. Katolická církev 30%. Ano, Polsko je netypické tím, že se tam naprostá většina obyvatelstva hlásí k římským katolíkům (v rychlosti a nedám za to ruku do ohně jsem našel, že ještě v roce 2011 to bylo 87 %, zatímco v roce 2021 71 %). Hlásit se je jedna věc, praktikovat je druhá. Ne, nevěřím moc tomu, že takové množství mladistvých se opravdu dostane do kontaktu s farářem. Přitom je to procento oběti srovnatelné s tím, kolika dětem se to stane doma nebo u nějaké blízké osoby (tam už vycházíme z logiky věci ze 100 %). Tepat v této souvislosti neustále do římskokatolické církve mi přijde nejenom správné, ale dokonce i nutné. Kdybych viděl podobná šílená čísla (můžeme pokračovat třeba se Španělskem, nebo už stačí?) v případě škol, budu do nich tepat taky, neboj. Ale zatím vidím jenom už po několikáté připomínku, že: "problém se v obdobné míře vyskytuje i jinde" a "Mnohé reporty z USA, Kanady a Británie týkající se K-12 škol mají úplně stejnou strukturu (včetně toho, že pachatelé byli vedením kryti, přesouváni ze školy na školu a zůstávali ve funkci třeba 40 let)" To nepopírám, ano, našel jsem si je, ale zase a znovu k té disproporci - kolik dětí chodí do škol a kolik dětí chodí do kostela na pokec za panem farářem.

Jestli se tvůj argument smrskne na "oni to dělají taky", tak jsi u mě prohrál už z principu. Normální je srovnávat se s něčím, kde se to neděje (nebo obecně ideálem jako takovým) a snažit se tomu přiblížit. Ne se srovnávat s horším a tím se utěšovat.

Už jsme teda byly ve Francii, zamířili jsme s Gonzim do Ameriky, tož pojďme teď pro změnu do Polska. https://international.la-croix.com/news/religion/one-third-of-child-sex-abuse-in-poland-is-committed-by-priests/14732 Tady se nabízí zmínit i bývalého papeže Jana Pavla II... https://www.france24.com/en/europe/20230306-pope-john-paul-ii-covered-up-child-abuse-as-cardinal

Jinak Marvin ještě včera napsal, že neví, co si představuju tím systémovým tutláním, tak bych se k tomu s dovolením ještě vyjádřil. Můžeme začít třeba v té Gonzim zmíněné Americe, kde byl Boston Globe jenom vrcholkem ledovce. Pokud to pro Marvina nebude dostatečně vypovídající vzorek, můžeme potom samozřejmě pokračovat dále... Generální prokurátor Pensylvánie Josh Shapiro roce 2018 vydal 800+ stránkovou zprávu, v níž se mimo jiné píše. "Over 300 "predator" priests in Pennsylvania sexually abused thousands of children for decades and saw their crimes covered up by the Catholic Church" "More than 1,000 child victims were identifiable, but the "real number" was "in the thousands," the report estimated" "The pattern was abuse, deny and cover up," he said. "As a direct consequence of the systematic cover-up by senior church officials almost every instance of child sexual abuse we found is too old to be prosecuted."" "Predator priests were allowed to remain in ministries for 10, 20 even 40 years after leaders learned of their crimes, or that bishops reassigned them repeatedly to different parishes"

To nepopírám. Jmenovitě jsem se ozval proti školství. Sport už mnohem více zapadá do snadno toxického prostředí (zase takové ty nádechy kultu, kdy sportovci tím žijou). Mě to prostě přijde (abych jen nekopal do církve) jako podivovat se nad tím, že v lékařském prostředí se častěji podvádí... proč asi? Řeším tady jen "podhoubí" pro podobné věci. Pro učitele matematiky na základní škole je prostě těžší své žáky zneužívat a když to udělá, tak se na to třeba přijde a pochopení od zbytku kolektivu bude pravděpodobně dost malé.

Ty opravdu nevidíš ten rozdíl mezi strukturou školství (kde je to defacto práce jako každá jiná) a církví (kde jsou všichni členové stejného autoritářského kultu)? Nota bene s mentalitou, že když je něco špatně, tak tě jen Bůh pokouší, Bůh to vidí, když požádáš, tak Bůh odpustí, tvé činy jsou ve jménu Božím (aniž by ti Bůh někdy něco doopravdy řekl) atd? Dále, do školy chodí všechny děti, do kostela často ty z rozvrácených rodin, sirotci atd. (automaticky více ohrožené skupiny). Kněz k nim pak vystupuje v roli náhradní rodiny (aka rozhádat si jej znamená skončit na ulici) a stále má všeobjímající autoritu Boha. Zároveň je ten kněz v celibátu, takže nemá vlastní děti/rodinu, o které by se aktivně staral (člověk typicky má vyšší empatii k dětem, když sám nějaké má), je sexuálně neukojený (z podstaty věci)... Tohle vše je celkem jednoznačně optimální prostředí pro to, aby se něco stalo. Obdobně jako na tom táboře. Akorát s mnohem větší autoritou, mnohem delším přístupem k daným dětem a hlavně... s vzájemným krytím (protože když se to začne dít, tak vzniká další generace kněží, která v tomhle už vyrůstala, považuje to za "normální", je krytá pedofily nad sebou atd.). A ty tohle chceš srovnávat se školou, kde děti mají hlavně sedět v lavici s ostatními dětmi, točí se učitelé, rodiče/opatrovníci dítěte nevzhlíží k učiteli jako k absolutní morální autoritě, atd. atp. tl;dr: Asi by sis měl zopakovat https://www.csfd.cz/film/388128-spotlight/prehled/ Ne snad aby sis připomněl ty události, ale aby sis připomněl postoj celé církve k nim, minimálně do chvíle, kdy už to dál tutlat nešlo.