Whau, Andy má pravdu a Ted s tím paušalizovanim taky, jo dost lidi je líných nebo řekneme neochotných se se stehovat nebo dojíždět za prací, pak ale si nemůžou stěžovat ze jo, když jim to tak nevyhovuje. Praha je region sám o sobe, spousta možnosti, ale taky draho. Já se přestěhoval z Praglu na Šumavu cíleně abych mohl dojíždět do Německa, ano Šumava je krásna a je tu klid, ale to prvotní vnuknuti byli čistě prachy a jen prachy mě motivuji každý den dojíždět do práce není to můj koníček a kdybych stejný peníze dostal poblíž rak mě ani nehne se někam hnát, ale rak to mám já, kamarád vedle ve vesnici btw. Fanoušek Moviezone, tohle absolvovat nehodlá spokojí se s poloviční výplatou ale práci má 10 minut autem a větší klid. A o tom to je kdo chce byt milionář jde si za tím , obětuje něco ce svém životě tomu cíli a většinou toho dosáhne, je to stejný se vším někdo se honí za slávou, někdo za majetkem, za rodinou a dětmi ,  někoho zajímají jen duchovní věci a seberozvoj, tak jde někam do kláštera, či do Amazonie za šamany, každý chceme ten živit prožít jinak. Matky samoživitelky a ostatní znevýhodněny lidé to mají samozřejmě těžké a tech možnosti mají méně, ale co ma povídat na svůj výchozí bod nějaký malý Afričanek co mu v šesti do ruky daji mačetu a desíti střelnou zbraň, ten ma možnosti ještě min. My tady myslim v ČR nebo SK,  jsme se narodili dobre, bez válek s možnosti se vzdělat a cestovat. Proto chápu Andyho, ze dost lidi se vymlouvá 

Moje babička z matčiny strany se stala matkou samoživitelkou se třemi dětmi poté, co se jí manžel v roce 1973 zabil v autě. Takže bych nepaušalizoval. 

Souhlas, ja jsem třeba právě teď stáhl z půdy starý bedny s mixem Lega a chystám se to roztřídit, zdomumentovat a rozprodat 

Já chápu a do značné míry souhlasím jak to myslíš, ale teda nevím jestli bych pracovní a dopravní situaci v USA bral jakkoli za vzor. To je v mnoha jiných ohledech taky úplné peklo  - a nezapomeň na to že benzin u nich stojí skoro polovinu při třikrát vyšších platech, takže se pak to dojíždění řeší poněkud jednodušeji (a dojíždět hodinu je snad dost normální i u nás), a baráky staví ze sádrokartonu, což zase pomůže s tím stěhováním.  Fakt bych se radši díval na zbytek Evropy.

V pohode...
link

Fico z Russka nedovezl nějaké bytové reformy? 
(promiň)

Nechcem hneď nabehnúť, že pozrite u nás je to s tými bytmi oveľa horšie, ale no... je  V Bratislave máme najvyššie ceny bývania v pomere s platmi. Keby partnerka nemala byt po rodičoch, tak ideme do podnájmu, ale to by som svoju výplatu dával iba na bývanie. Ako píše hroubek - človek, ktorý je sám a nemá inú možnosť než ísť do podnájmu - to je čierna diera, kde páliš peniaze.

Respekt za to, že sis šel za svým. A jak říkáš, hodně je to o tom si vybrat jestli chci mít vlastní bydlení a něco pro to udělat a obětovat, a nebo ne. S tímhle souhlasím. Sám jsem se proto také rozhodl. Bohužel v jiné době a za jiných cen. První rok a půl jsem žil z výplaty do výplaty. A sám bez pomoci bych živořil a nic si nekoupil.

A teď ta druhá strana mince, ve které kluci tady mají naprostou pravdu. Dostat dnes hypotéku na slušný byt, při dnešních cenách, úrocích, životní situaci, nestabilitě trhu, cenách energií a dalších věcí je masakr. Sám jsem to poznal, když jsem hledal byt, a velmi bolestivě mi spadli růžové brýle. Prostě pokud nemáš bohaté příbuzné (nebo ochotné za tebe ručit majetkem), nemáš práci kde bereš v dnešní době více jak 60K+, tak jsi v prdeli.

To, ani nemluvím o tom že musíš mít většinou našetřeno 20% na hypotéku, banka Ti naschvál nedá odhad (protože ceny bytů neodpovídají reálné ceně), musíš to ze 70% vždy předělat, nakoupit zařízení (Ty ses rozhodl to dokupovat postupně, ale někdy to prostě nejde a musíš koupit spoustu věcí hned) a další věci nezbytné k bydlení.

Ty sice na hypotéku dosáhneš, ale ty zbylé věci Tě vysají. A to nemluvím o tom, že musíš mít pojištění, spoření (spoléhat na vládu a nějaký rozumný důchod taky nejde). Je to hnusný začarovaný kruh, na kterém nejvíce doplácí chudý, protože na vlastní bydlení nedosáhnou a musí bydlet v pronájmech. Někdo ze střední třídy na hypotéku dosáhne, ale většinou platí to, že mu s tím někdo pomůže rodiče nebo partnerka, ale pak se plánují děti, svatba, dovolená a zas je problém. A život přeci není jen o tom chodit do práce z práce, a takhle vydržet 10-15 let, než se ti úroky nějak srovnají a konečně splácí a i něco ušetříš.

Já to nemyslel nějak špatně, jestli to tak vyznělo. Jenom si nemyslím, že honění se za vlastním bydlením je cesta pro každého. Vlastní bydlení se u nás bere jako životní cíl, nějaká jistota, ale realita je taková, že nájem je levnější. Lidi si berou hypotéky na 30-40 let a vydajově to staví na úplné limity jejich možností a pak se klepou při refinancování, inflaci nebo jakýchkoliv větších výdajích.