Neměls covid? Tyhle věci se mi rozjeli po prodělaném covidu. A ne okamžitě. S několika týdením odstupem. Tlak skáče bez větších důvodů nahoru-dolu (tam teda spíš) a do toho se mi rozjelo astma (to by ti ty pocity bolesti hrudníku mohlo způsobit klidně taky)

Teď v pátek zrovna, už na zastávce mi přišlo, že je „něco blbě“. Bylo už po půlnoci a napadlo mě, že vystoupím dřív, zkrátím cestu domů - na zmíněné „dřívější zastávce“ jsou 100 m hned tága, takže bych nečekal, nevolal a hned bychom jeli. Jenže už v tom buse to bylo, jak kdyby mě někdo začal ... nevim, utahovat v nějakym obřím korzetu, hrdlo se stahuje, pichlavá bolest kolem břicha a hrudníku, a když jsem vystoupil, v tu první chvíli jsem myslel, že mě klepne. A to myslim, že něco vydržim, ale nebyl jsem v tu chvíli schopnej jít a řidič by si myslel, že jsem najetej (nic jsem nepil, jen jsem se později vracel z Prahy). Nakonec jsem se těsně před domem pozvracel, prošel sprchou a odpadnul. Probral jsem se druhej den v poledne a jak už tu padlo - je to klišé, zná to každej z nás, ale prostě tenhle tejden/měsíc se to nakupilo, všecko. Jak se snažim obecně nestresovat, jako bych teď nedělal nic jinýho. 

No a víkend jsem vypnul, nedělal nic. Leda poklidil, kouknul na „Nehýbej se“, šel se projít a teď můžu říct, že dobrý.

To je ráj na zemi 

A přitom zrovna ty, jak tě znám, určitě chodíš spát se slepicemi...

Diky teto diskuzi, jsem zjistil, ze se zmenil cas! Coz me napada, kdyby nekdo hacknul time servery, to by byla prdel!

Ragdolly jsou nejlepší. Sleduju tuhle paní, má strašně krásný hlas.

Ragdollku kamarádovi občas hlídám a je to jedno nejlepších plemen. Prostě super parťák. 

Mě náš kocour chodí probouzet kolem sedmi, a je to highlight mého dne...

hezký 
My jsme takto zachránili mainskýho kocoura od popelnice, vydržel nám dva roky a pak jedno léto umřel na problémy se srdíčkem, brácha ho našel ležet u malin .... veterinářka nám povídala, že toto plemeno na to trpí a že je to možná ten důvod, proč ho někdo k těm popelnicím strčil. Tak aspoň že se u nás měl na chvíli dobře ...

My teď máme takové jedno dole. 
Ráno jsem vstával do práce, výjimečně opravdu brzo. Všechno jsem si den před tím nachystal, ať stíhám na čas.
Vyjdu ven a slyším zoufalé mňoukání. Pod autem nic a ono to bylo z motoru.
Tak že otevřu kapotu, ale naše firemní auta jsou zralé do šrotu, tak mi páčka zůstala v ruce a neotevřel jsem nic. Takže akce vzbudit tchány a celá rodina jsme se dobivali do motoru a lovili kočku. 
Po dvaceti minutách jsme ji vytáhli. 
Dojel jsem pozdě,  ale stalo to za to.
Jmenuje se Millie
Druhá dole je zachráněna po srážce autem (ne od nás) My máme kocoura záchráněného z krabice v popelnici a mezi všechny tyto tulaky jsme si pořídili Ragdollku.
Nejlepší plemeno ever

Dík za ujištění!  O tom plemenu už jsem asi někdy slyšel, ale jinak mi to moc neříká - osobně mám zkušenost toliko s kočkami skrznaskrz neurozenými, co se u vás jednoho dne prostě objeví a oznámí vám, že s vámi budou bydlet... 

Je to čtyřnohá kočičí dáma jménem Tabysa a je mainská mývalí. 

Jo, začali to brát jako poctu. 

Ano, to byl taky většinu času můj pocit, že jim přeju, aby se už nevrátili.
Ale když jsem se dokázal od tohoto odprostit, tak to prostě zajímavý bylo. Už jen to, jaký osobní pohnutky pro tu války oni mají. Dokonce i názorový střet tam mohl být vidět. No a setkání se Specnaz? Propadl bych se strachy do země.

OK, jestli jsem po tvém předchozím příspěvku pojal jisté pochyby, mluvíme-li stále o kočce čtyřnohé, tak teď v to tedy zatraceně doufám...!