Mimochodem, jak se jmenuje ta věc, kde se chlápekovi doslova rozvítí oči a všichni začnou umírat? Na konci svou silou myslím zničí celé město. Dík.

Když jsem viděl Mys hrůzy (Scorsese) poprvé a je tam scéna v domě kdy se ke konci De Niro objeví v převleku nějaký tý sousedky (nebo co je to za ženskou), a je tam záběr, kdy se otočí, tak to jsem se málem posral teda 

Prvni Insidious a napriklad ten dabelsky úsměv mrtve rodiny nebo kdyz vstoupili do mistnosti s kolebkou a jen se cekalo, kdy si clovek vsimne te postav nad ni... To se mi normalne udelalo zle..
Pak ma taky skvelou atmosferu scena s fotakem ve tme v prvnim Saw.
Nebo si dejte Dum dabla od Westa, to je velice neprijemny film...

Asi japonské Kairo. Hustá atmosféra od začátku do konce, nula lekaček. 

Americké horory jsou bída. Občas se mezi nimi vynoří film který není úplně mizerný, lekačky v nich fungují (ale to je snadné, lekačku natočí i dítě), ale že by vzbudily nějaký strach, soustavně tísnivý pocit aniž by to zabili tím jak jsou hloupé a nepravděpodobné? Meh. 

Naposledy asi tak před půl rokem Poughkeepsie Tapes, to byl pro mě opravdu solidní terror. Ani ne tak samotný fyzický násilí, kterýho tam zas až tolik nebylo, ale ty scény, kdy si vrah s obětí "jen tak" pohrával byly vyloženě sadistický. Už to nikdy nechci vidět znovu.

Z duchařin už dlouho nic, naposledy snad The Grudge - scéna v hotelu, nebo klasický korejský Oko. Wanovky na mě moc nefungujou, tak na ty novější už ani nekoukám.

"ale je přece rozdíl mezi leknutím a strachem, ne? A jestli tvůrci operují s tím, že se člověk bojí, protože se lekne, je podle mě největší problém těch moderních lekacích hororů. Strach nevyvolává obsah, nebo alespoň umná forma, ale žánrová berlička, navíc je sama příčinou strachu." Tohle tesat do kamene, naposledy mě tak neuvěřitelně nasrala The Nun, kde si režisér myslel, jakej skvělej horor z toho udělá, když se každý dvě minuty ztlumí zvuk a pak najednou něco "nečekaně" vyskočí a mega nahlas bouchne/zařve atd. tento nejdebilnější způsob "strašení" ale teenageři zbožňují, takže těchto lekacích a ne strašidelných sraček bude vznikat pořád víc, než kvalitních hororů 

Už sem zmínil - prvá řada True Detective. Scény typu "Procházím schátralou školou, pak dlouze svítím na něco baterkou a nakonec se z toho vybrbí lapače dábla", nebo vysloveně hororově postavená "jdu do neosvětlené garáže za někým, kdo podle všeho může být hledaný vrah" na mě fungují s přehledem nejsilněji.
U duchařin se upřímně fakt nebojím, prostě další fantasy ...

za mě je nejlepší horor, co jsem viděl v poslední době Babadook, i když taky není úplně čistej a je trošku "meta", třeba v tom, jak cituje německý expresionismus.

A jde ho samozřejmě interpretovat jako psychologický drama ve kterém se nestane nic nadpřirozeného, ale to podle mě platí o každém opravdu dobrém hororu. Dobrý sci-fi je vždycky filosofickej myšlenkovej experiment a dobrej horor je vždycky psychologická případová studie.

To mi řekněte, kdy jste se naposledy u filmu fakt báli? Já s tim mám problém, když se mě někdo zeptá, jestli nemám tip na film „u kterýho se bude bát“ ... na horory koukám celkem často, ale kdy už, tak mě to baví po zvukový stránce, nápadu, maskách, ale ne že by to bylo k podělání strachy.

Takhle si fakt vzpomenu jen na to první Insidious, co tu zmínil Spazz.

Muj člověk.

Aha, OK. Jak tě ale můžou nervovat náběhy na lekačky, když o té lekačce předem  tedy víš ?
_______________________________________________________
A říkám to tu poněkolikáté - ne, že bych se nelekl u nečekané lekačky, ale je přece rozdíl mezi leknutím a strachem, ne? A jestli tvůrci operují s tím, že se člověk bojí, protože se lekne, je podle mě největší problém těch moderních lekacích hororů. Strach nevyvolává obsah, nebo alespoň umná forma, ale žánrová berlička, navíc je sama příčinou strachu.
Chápu, že v dnešní době se obsahem děsí asi blbě a žánrové zákonitosti jsou dnes neúprosné. Ale když už je třeba v tom It chytře vymyšlený námět strašení, jako je klaunuv vylez ze skříně a jeden z mála jeho výborných dialogů, je utlučen lekačkami typu hnusák vyleze z madrace a opepřené nefalšovaným vtipem v podobě dvojích dveří ...

Jako ja jsem vylozene sralbotka a na horory se divam jenom kdyz sklizeji kvalitni recenze. Jakekoliv nabehy na lekacky me proste nervujou jak prase.

Zcela vazne - po prvnim Insidious jsem snad mesic mel vazne problemy se spanim, protoze jsem si nejakou blbou nahodou pred filmem precetl o spankove paralyze a pak jsem proste nikdy nemohl usnout, protoze jsem na to furt myslel... 

Jako, fakt ? To není nejaká pózička, nebo dělání ze sebe hrdinu, ale... mě nedělalo jít problém v deset večer z kina z Vetřelce po lesní cestičce, kde jsem za třičtvrtě hodinu potkal jen neosvětleného cyklistu, takže divný sem asi spíš já, no ...
Tak jako tak, co ti dělalo největší problémy, jestli to není tajné ?

Utok z hlubin
Fajn becko 7/10

Dyt ja se u toho strachy nekolikrat malem posral... Co to tu ctu, ze to ani neni horor?  

Takže film roka bude Favourite 

Best Picture:“Black Panther”  Tak to mě dostalo 

link
no že first man nebude mať nomináciu na hudbu, strih, kameru, to kukám

Mě hlavně přájde smutné, že se strašení/budování napětí v dnešních dnech v podstatě řeší výhradně přes lekačky. Knižní It je horor z části, to filmové za mě vůbec, má to několik strašidelnějších scén, nic, ale co by vyvolalo podobné pocity, jako třeba Barva z vesmíru Lovecrafta (že se u čtení/případného sledování člověk bojí)...
Když vemu základní parametry (násilí na děckách, mysteriózno, řešení co, kdo a jak), pak mi True Detective příjde co do sevřených půlek za poslední roky rozhodně nejschopnější a to to doslova nikdo za horor nepovažuje. Filmové It je pohádka, ve které se jen vizuálně (o)ukusují dětem končetiny. A aby nedošlo k mýlce, It mi v jiných smětech naprosto vyhovuje.
Ne, (zatím) sem neviděl ten minuloročný kousek o tom lesním démonovi a partě kámošů na výšlapu. A taky sem neviděl Apoštola (a neuvidím, protože samoúčelný slasher a to mi zvedá kufřík vždycky, pokud u toho není nějaká mimolidská potvora), byť by mě hodně zajímal - kvůli tomu, že asi nějak takhle si horor představuju (opět - mínus samoúčelný slasher)

Videl, je to fajn, ale hlavni hrdinove mi tak nesedli. Zato ten nekompromisní konec byl hodne dobry..