Z těch daších mám rád klasiky typu Indiana Jonese, Jurassic Park, některý Star Treky (Goldsmith, Horner, první Giacchino), samozřejmě Trona nebo The Last of the Mohicans. Z novějších třeba The Grand Budapest Hotel nebo poslední Mission: Impossible.
Kapku nedoceněnej mi přijde David Arnold a hrozně mě mrzí, že se nebude vracet ke Dnu nezávislosti, a že z nějakýho důvodu už pár let už na ničem významným nepracoval. Nedám ale dopustit na jeho bondovky (perfektní Tomorrow Never Dies a Casino) a doufám, že až odejde Mendes s Newmanem, tak ho zase přitáhnou zpátky.
Od Hornera je ještě výbornej The Mask of Zorro nebo pomalejší Legends of the Fall. S Titanicem na mě prosím nechoďte. Nesmím zapomenout ani na Silvestriho Back to the Future a Predátora.
Hodně často si pouštím The 13th Warrior od Goldsmithe. Ten film je asi moje největší guilty pleasure a ten hlavní motiv miluju. Škoda, že produkce filmu byl takovej strašnej clusterfuck, ale bez toho by tenhle soundtrack asi nikdy nevzniknul.
Na konec jeden hrubě nedoceněnej kousek. Asi nepomáhá, že samotnej film má nálepku jednoho z největších propadáků všech dob, kterej dokázal zbankrotovat studio a zničit kariéru hercům i režisérovi. You guessed it - Cutthroat Island od Johna Debneyho. Zimmer a jeho armáda klonů se můžou jít zahrabat, takhle se dělá hudba k pirátskýmu filmu.
Písničkový soundtracky v celku normálně neposlouchám, spíš je beru jako inspiraci. Maximálně párkrát je protočím a pak se přesunu na diskografii vybraných interpretů. Jedinej, kterej si pouštím pravidelně je tehle.
V minulosti mě ale hodně ovlivnil a moji lásku k šedesátým létům vedle Beatles probudil Forrest Gump.




