Má to i koule. *:+*

Naprosto souhlasím s tím, že věřit v něco vyššího, je stejné jako věřit, že nic vyššího tady není. Nechtěl jsem nikomu nic vyvracet, jak jsem ostatně napsal. Dokázat, že bůh neexistuje samozřejmě nemůžu. Jednoduše jsem uvažoval nad tím, co jsem viděl a slyšel. Nějak z toho vyplynulo to, co vím už dávno. Ať je na konci co chce, nebojím se toho :) aria: Právě proto nad tím filmem uvažuju. Tváří v tvář tomu prostoru, který je kolem nás (vesmír), se nad tím zamyslí snad každý. Jenže v Sunshine to bylo podaný fakt nádherně. Momenty, kdy Searle křičel na Kanedu, co vidí, když zůstal před štítem nechráněnej, jsou tím, co mě k tomu zamyšlení přimělo. Snad to má hlavu a patu, píšu to v rychlosti :)

Sunshine jsem ještě neměl tu čest vidět, ale podle vašich ohlasů a názorů se těšim, až se budu moci opět zamyslet nad svým životem, tak jako při Hře od Davida Finchera. A přesně o té bych se chtěl rozepsat. Ale ne bádat nad tím, že příběh je nereálný, ale zamyslet se nad tím, co nám chtěl Fincher sdělit. Musím vám říci, že když jsem dokoukal Hru, opravdu jsem si uvědomil, že všechno, co mám (sice toho není moc, ale nemám namysli jen věcné hodnoty), můžu velmi lehce ztratit a že peníze opravdu nejsou to nejdůležitější. Už jen úvodní pasáž z filmu, která prezentuje Van Ortonovo dětství a při které hraje neuvěřitelně tklivá hudba Howarda Shorea vám napoví, že tohle bude film, který má myšlenku. Shore se u mě tímto opravdu vyšvihl mezi elitu filmových skladatelů. Nechci tady spoilerovat, předpokládám, že většina uživatelů MZ Hru viděla, ale kdo ne, ten ať se nenechá odradit negativními reakcemi. Hra je v mém osobním žebříčku Fincherových filmů na prvním místě a všemi opěvovaná Se7en dokonce až na místě třetím. Takže nebudu tady zabírat místo, zřejmě nikoho nebude zajímat názor na deset let starý film a ani nečekám že se mnou bude někdo sdílet stejný názor ale já si tam to poselství prostě našel a těm kdo neviděl radím: " Než jsem uviděl Hru, byl jsem slepý a jediné co vám mohu říci je to, že nyní už vidím. PS: Blog " Co dokázal film " není vůbec špatný nápad. Mějte se !

Já bych tě akorát doplnil tím, že když nemůžeš dokázat existenci něčeho (Boha), stejně tak nemůžeš dokázat jeho neexistenci, tudíž hádání se věřících s ateisty mi přijde jenom jako pouhé hádání se co bude k obědu:) Což se mi vskutku připomělo, když včera bežel Kontakt s Jodie Foster a na konci seděla v soudním procesu, kde ji vládní úředník nutil, ať dokáže, že to co zažila se doopravdy stalo, jenže stejně tak mohla ona říct jemu, ať dokáže, že se to nestalo. Něco co nemůže aktuální věda potvrdit, tak stejně tak nemůže i vyvrátit:) Jinak mám takovou teorii, že když člověk promlouvá k bohu, tak ten kdo poslouchá je jeho vlastní duše, která, pokud může, tak ve spolupráci s vnitřním přesvědčením člověka často dokáže neuvěřitelné věci*:)*

tak prave posloucham Score z Transformers... hosi to je genialni... Udelate tomu tady profil?

Popravde viera v to, že nejaký boh existuje, je vo svojom jadre podobná viere v to, že žiadny boh nie je. V ateizme je tak trochu rozpor v tom, že aby si mohol povedať, že boh nie je, musíš najprv povedať, čo vlastne boh je a až potom môžeš prehlásiť, že nie je. Skrátka nemôžeš poprieť to, o čom nevieš, čo to vlastne je. Boha (ako ostatne každú vec) môžeš popísať na základe osobnej skúenosti (napr. že si ho videl, zažil, cítil) lenže tým pádom by si musel pripustiť, že je, čím sa dostávaš do rozporu. Alebo ho môžeš popísať na základe toho, čím si myslíš, žeby boh mal byť, lenže tým riskuješ, že tvoj popis nebude presný alebo sa so skutočnosťou úplne minie (napr ak popíšeš boha ako starca kdesi na oblaku s glóbusom v ruke a trojuholníkom v hlave, môžeš ho síce poprieť, lenže tento popis má od skutočnosti zrejme dosť ďaleko, takže si vlastne nepoprel nič). Veriť v boha má v sebe podobný problém - buď príjmem istú verziu boha a uspokojím sa s ňou (za cenu, že mi táto verzia vyhovuje - viď príklad boha na oblaku, ktorý bol dlhé stáročia považovaný za "ofciálny") alebo sa zameriam na hľadanie novej, pravej verzie boha (a stane sa zo mňa fylozof *:)*). Pre mňa osobne je toto hľadanie atraktívnejšie (no holt, som fylozofická duša), než prosté popieranie. Čo sa týka posmrtného života, verím, že sila ľudského ducha je tak veľká, že jeho prostý koniec v temnote by bol príliš jednoduchý. Neverím v nebo a peklo ako konkrétne miesto Danteovského chrakteru, ako skôr v akési stavy mysle, kedy dúfam, že sa po smrti každá čiastočka môjho ja zjednotí v harmónii s vesmírom *:))* PS: Posledná veta je akousi zvláštnou náhodou priamou citáciou z komixu s Káčerom Donaldom *:))*

deiwi wow fakt super a k sunshinu mně ten film tak nějak vlezl pod kůži pořád nad ním přemýšlím ale co bylo první co mi po skončení když jsem odcházela z kina napadlo..... jak je ten můj život maličkej a nicotnej .To že si musím užívat života jsem pochopila letos v květnu( uf nepíše se mi zrovna lehko) ,když mi začala umírat babička se kterou jsem mněla lepší vztah než z vlastní matkou ( v červenci odešla ve spánku) a navíc ve stejnou dobu zjistili mému tchánovi nádor na mozku( za poslední 3 týdny to s ním fakt jde rychle z kopce) to k té otázce proč někdo odchází ze života v bolestech a někdo klidně.Co se týče víry šáhněte si do svědomí žádný z vás se nedovolával boha , když si sáhl v životě na dno? Já ano , když jsem byla ve 3 měsíci těhotenství a diagnostikovali mi rakovinu a po porodu jsem okamžitě musela na operaci.Tenkrát ( a to jsem nevěřící) jsem boha prosila , aby mně na světě nechal.Když jsem viděla Sunshine tak,ani nevím proč,se mi tohle všechno vrátilo.Dalším faktem u tohohle filmu byla hodně podmanivá a naznačující muzika.K žití života .Asi každý si říká nebudu žít obyčejnej jednoduchej a nic neříkající život , ale postupem času většina lidí rezignuje a svoje vyšší cíle uloží do složky nesplněných snů.Ani já nejsem vyjímka .V mým životě neni nic na obdivování jsem normální mamina, milující manželka , a fanda do filmu .Nejpozitivnější v mém životě je moje rodina . Hodně dlouho jsem se rozmýšlela jestli tohle odeslat nebo ne .Jen doufám že mne za tenhle příspěvek neukamenujete.To aby jsi věděkl že nejsi jedinej , kterého Sunshin nutil k zamyšlení.

http://www.sony.cz/view/ShowProduct.action?product=KDL-37P3000&productsku=KDL37P3000K&site=odw_cs_CZ&pageType=TechnicalSpecs&imageType=Main&category=TVP+LCD+TV#tab Co na ni říkáte?:)

Zajimavy nazor, uprimne me Sunshine nedokazal ani prinutit se nad cimkoli zamyslet (na to mam jine filmy), ale rozhodne ti to preju, ze v tobe jeden film dokaze tak dlouho rezonovat...

Mích 21 gramů se po mé smrti odebere na další cestu vesmírem, já budu spokojenej*;)* [b]lubo, ragnar[/b] Tady je Praha, tady je Globus a v Globusu je všechno čerstvé*:D* a propo čerstvým mlékem se myslí plnotučné mléko, které vydrží týden, než se zkazí.

Omlouvám se za přerušení debaty o jídle. Jak jsem psal včera, viděl jsem Sunshine, který sice místy hraničí s béčkem, ale jinak měl zatraceně velký vliv na to, co teď píšu. Toto je můj osobní názor vyvolaný diskusí někde jinde. Nechci brát nikomu jeho víru, ať už je jakákoliv. Je rovněž možné, že nejsem první, kdo o podobných věcech takto přemýšlel. Každopádně budu rád za vaše názory. Třeba to někoho inspiruje k napsání blogu na téma "Co dokáže film". *;)* Jsem obyčejný kluk, který si žije svůj obyčejný život, i když jsem si před pár lety říkal, že ho žít nebudu. Nemám víru, myslím, že ji nepotřebuji, alespoň ne tak, jak ji obecně známe (Islám, Budhismus, Křesťanství, ...). Ne že bych se nějak bránil, ale zkrátka proto, že mi nenabízí nic, s čím bych se mohl ztotožnit. Napadlo mě, že není žádný bůh, žádné nebe, ani peklo. Nic takového neexistuje v kolektivním slova smyslu. Myslím si, že je to všechno v nás. Každý, kdo má potřebu víry (dle C.G. Junga každý člověk), cítí, že to, co v životě dělá, ho do jisté míry ovlivňuje - ať už negativně nebo pozitivně. Tyto získané zkušenosti si s sebou nese celý život, i když vzpomínky již dávno vybledly. Právě vlastní podvědomí je podle mě takovým osobním bohem každého z nás. Pokud boha hledáme jinde, honíme se jako pes za svým ocasem. Bůh tedy není tam venku, je uvnitř nás samotných, tak blízko, jak jen to jde. Někdo boha hledá, někdo ne, ale pokud tomu můžeme říkat bůh, je v nás. Zároveň si celý život na základě získaných zkušeností budujeme osobní ráj a peklo. Místo, po kterém podvědomě toužíme (žít navždy, žít lépe), respektive místo, kterého se k smrti bojíme (nicota, prázdnota). Přesto však na konci zřejmě není nic jiného, než tma. Je možné, že někdo těsně před smrtí vidí světlo na konci tunelu - kráčí do svého vlastního ráje, který si celý život nese v sobě, do kterého se chce dostat. Snad nikdo si o sobě nemyslí, že žil špatný život, ani ten největší nihilista. Proto někdo umírá pokojně, někdo řve a kope. Já se budu usmívat. Na konci života se každý postaví tváří v tvář sám sobě a bez ohledu na to, jak žil, skončí tam, odkud vzešel.

Žiaľ, na kolejách mi zamietli zriadiť si veľkochov hovädzieho dobytka, takže sa musím spolihať na obchody *;)*

takze kazdy rano jdes pred dum podojit kravu/kozu?

trvanlivý mlíko je hnus, jedině čerstvý!*:)*

no, pozoroval som, že tento týždeň vážne zdraželo trvanlivé mlieko z 12 na 16 korún. Ešteže sáčkové stojí stále rovnako *:)*

vsichni do pubu a povine chlastat a vyhrat *:D**:+*

litr*:D*

50,- za 4 litry mléka bude trvat tak ještě měsíc, někde i to ne. Pak to budou tak 2 litry*?)*

deiwi > jen si bez na prosek, kamosi tam chodej porad ... jo pockat, ja zapomnel, ty nejsi z prahy *:D* 50 a tuna zradla, vim o cem mluvim :)

Krokodýl sucks*:D*