Pro odlehčení, super příběh od Jakuba Horáka. James Bond není povolání, ale životní styl:
Existuje skvělý skutečný příběh o tom, jak se Roger Moore v roce 1983 setkal na letišti v Nice s mladým fanouškem. Marku Haynesovi bylo sedm let, když při cestě s dědečkem poznal Moora jako Jamese Bonda a zeptal se, zda může dostat autogram."Roger se mě, jak se dalo čekat, okouzlujícím způsobem zeptal na jméno a náležitě se mi podepsal na zadní stranu letenky, což byl obsáhlý vzkaz plný přání všeho nejlepšího," vzpomíná Mark. "Jsem nadšený, ale když se vracíme na svá místa, podívám se na podpis. Je těžké ho rozluštit, ale rozhodně tam není napsáno 'James Bond'. Děda se na něj podívá, zjistí, že je tam napsáno 'Roger Moore' - ale já vůbec netuším, kdo to je a sevře se mi srdce. Říkám dědovi, že to James Bond podepsal špatně, že tam napsal jméno někoho jiného - a tak děda zamíří zpátky k Rogeru Moorovi a v ruce drží lístek, který právě podepsal a říká mu: “Říká, že jsi podepsal špatné jméno. Říká, že se jmenuješ James Bond.” Co se dělo dál, popisuje zase Mark:“Roger Moore to pochopil a pokynul mi. Když jsem byl u jeho kolene, naklonil se, podíval se ze strany na stranu, zvedl obočí a tiše mi řekl: "Musím se podepsat jako 'Roger Moore', protože jinak by... Blofeld mohl zjistit, že jsem tady.”"Požádal mě, abych nikomu neříkal, že jsem právě viděl Jamese Bonda, a poděkoval mi, že udržím jeho tajemství. Vrátil jsem se na naše místa, nervy mi úplně vibrovaly radostí. Děda se mě zeptal, jestli se podepsal 'James Bond'. Ne, spletl jsem se, řekl jsem. Protože teď už jsem pracoval s Jamesem Bondem.”Tím příběh nekončí. Je to ještě lepší. Po letech měl Mark jako scenárista možnost s Moorem znovu pracovat. "Pracoval jsem jako scenárista na nahrávce, která se týkala UNICEF, a Roger Moore tam natáčel jako ambasador. Byl zase velmi milý, a zatímco se kameramani připravovali, vyprávěl jsem mu jen tak mimochodem historku, jak jsem ho potkal na letišti v Nice. Byl rád, že to slyšel, a zasmál se a řekl: "No, já si to nepamatuju, ale jsem rád, že jste se s Jamesem Bondem setkal." Bylo to od něj milé."A pak udělal něco naprosto geniálního. Po natáčení šel kolem mě po chodbě a mířil ke svému autu - ale když vyšel ven, zastavil se, podíval se na obě strany, zvedl obočí a tiše řekl: “Samozřejmě si vzpomínám na naše setkání v Nice. Ale nic jsem tam neřekl, protože ti kameramani - každý z nich mohl pracovat pro Blofelda.”"Ve třiceti jsem byl stejně nadšený jako v sedmi. To je ale člověk. Takový ohromný člověk."
910396
Pro odlehčení, super příběh od Jakuba Horáka. James Bond není povolání, ale životní styl:
Existuje skvělý skutečný příběh o tom, jak se Roger Moore v roce 1983 setkal na letišti v Nice s mladým fanouškem. Marku Haynesovi bylo sedm let, když při cestě s dědečkem poznal Moora jako Jamese Bonda a zeptal se, zda může dostat autogram."Roger se mě, jak se dalo čekat, okouzlujícím způsobem zeptal na jméno a náležitě se mi podepsal na zadní stranu letenky, což byl obsáhlý vzkaz plný přání všeho nejlepšího," vzpomíná Mark. "Jsem nadšený, ale když se vracíme na svá místa, podívám se na podpis. Je těžké ho rozluštit, ale rozhodně tam není napsáno 'James Bond'. Děda se na něj podívá, zjistí, že je tam napsáno 'Roger Moore' - ale já vůbec netuším, kdo to je a sevře se mi srdce. Říkám dědovi, že to James Bond podepsal špatně, že tam napsal jméno někoho jiného - a tak děda zamíří zpátky k Rogeru Moorovi a v ruce drží lístek, který právě podepsal a říká mu: “Říká, že jsi podepsal špatné jméno. Říká, že se jmenuješ James Bond.” Co se dělo dál, popisuje zase Mark:“Roger Moore to pochopil a pokynul mi. Když jsem byl u jeho kolene, naklonil se, podíval se ze strany na stranu, zvedl obočí a tiše mi řekl: "Musím se podepsat jako 'Roger Moore', protože jinak by... Blofeld mohl zjistit, že jsem tady.”"Požádal mě, abych nikomu neříkal, že jsem právě viděl Jamese Bonda, a poděkoval mi, že udržím jeho tajemství. Vrátil jsem se na naše místa, nervy mi úplně vibrovaly radostí. Děda se mě zeptal, jestli se podepsal 'James Bond'. Ne, spletl jsem se, řekl jsem. Protože teď už jsem pracoval s Jamesem Bondem.”Tím příběh nekončí. Je to ještě lepší. Po letech měl Mark jako scenárista možnost s Moorem znovu pracovat. "Pracoval jsem jako scenárista na nahrávce, která se týkala UNICEF, a Roger Moore tam natáčel jako ambasador. Byl zase velmi milý, a zatímco se kameramani připravovali, vyprávěl jsem mu jen tak mimochodem historku, jak jsem ho potkal na letišti v Nice. Byl rád, že to slyšel, a zasmál se a řekl: "No, já si to nepamatuju, ale jsem rád, že jste se s Jamesem Bondem setkal." Bylo to od něj milé."A pak udělal něco naprosto geniálního. Po natáčení šel kolem mě po chodbě a mířil ke svému autu - ale když vyšel ven, zastavil se, podíval se na obě strany, zvedl obočí a tiše řekl: “Samozřejmě si vzpomínám na naše setkání v Nice. Ale nic jsem tam neřekl, protože ti kameramani - každý z nich mohl pracovat pro Blofelda.”"Ve třiceti jsem byl stejně nadšený jako v sedmi. To je ale člověk. Takový ohromný člověk."
|
reagovat
|
.
