Já mám radši hezké české buran-rock či buran-metal, Kabáti jsou samozřejmě přímo definicí tohohle jakožežánru (až na těch cca pět písniček, které z toho kvalitou trochu vybočují)
|
reagovat
|
|
reagovat
|
|
reagovat
|
|
reagovat
|
|
reagovat
|
|
reagovat
|

mě zajímá především malej výsek za posledních cca dvacet let, musej v tom bejt kytary, zajímavý melodie a rytmika, ani trochu afektovanej zpěv není na škodu...
|
reagovat
|
|
reagovat
|
|
reagovat
|
máš na mysli víceméně undergroundový interprety, který se snaží nezapadat do žádnýho žánru a nikdy nepodepíšou smlouvu s žádnou nahrávací společností? není to prostě jenom underground? jinak co se týče nových stylů, vždycky se nějakej výraz najde, screamo, crunk, mathcore... pokud se zas nějaká vlna vrací, tak jako punk v devadesátých letech, přidá se k názvu žánru prostě jenom "revival" a je to... 

|
reagovat
|

|
reagovat
|
žánrový škatulkování je dobrý, pokud cheš najít nový zajímavý interprety, je ale špatně, pokud ho všude včetně médií začnou znásilňovat, jako třeba v případě stylu emo, našlo by se spousta lidí, který by se do krve hádali, že to, co se za "emo" označuje dneska, vlastně vůbec emo není, a na druhou stranu pak přečteš článek v RollingStone, podle kterýho jsou emo například i Angels & Airwaves, a to už je hodně mimo... svět je v tomhle schizofrenní, na jednu stranu všichni za jistých okolností chápou, že škatulkování je špatný a omezuje to rozhled, na druhou stranu to ale významně spoustu situací zjednodušuje. je to prostě o tom, najít si kompromis, kterej ti bude vyhovovat, ale přitom budeš respektovat i názory ostatních. abych to uzavřel, dneska se k indie řadí všechno od Sunny Day Real Estate po Franz Ferdinand, není to o tom pod jaký vydavatelství kapela patří, ale to tom, jakej má sound... 
|
reagovat
|