Co to má bejt?! Chete mě vojebat??? https://imgur.com/1NksLu9

Jan Němec napsal Dějiny Světla, což je biografie fotografa Františka Drtikola ve 2. osobě a bylo to nadmíru zajímavé a docela mě to bavilo to číst.

Zajímavá otázka, nad tím jsem nikdy nepřemýšlel a ani si nevybavím co z mnou přečteného jak bylo vyprávěné.

Jo, druhou osobu jsem chtěl taky zmínit jako zajímavou kuriozitu, kterou jsem zatím viděl jedinkrát, v Harrow Deváté, druhém díle série [url=https://www.databazeknih.cz/vydane-knihy/tamsyn-muir-139388]Zapečetěná hrobka[/url] od Tamsyn Muir. Docela zábavná nekromantická jízda, mix temné fantasy a velké space opery (tak trochu YA Warhammer 40k, ale soustředěný víceméně čistě na nekromancii a s velmi sympatickými děvčaty v hlavní roli, kdybych to měl nějak rychle popsat :). A právě v té Harrow s druhou osobou pracuje velmi zajímavě, člověk celou dobu čumí jak jelen, co se to vlastně děje a pak to krásně do sebe všechno zapadne. 

Škoda, Temná věž je úžasná :)

Spíš mi to endorfiny vycucne *?)**8)*... Každý, co jeho kopyto *:))*

Temné věži se vyhýbám, Svědectví sem nečetl...*:))* Zase tolik jsem toho od něj nepřečetl. Letos to byla Pohádka, Billy Summers, Později, Ostrov Duma Key (rozečteno, jsem v polovině, moc se mi dál nechce) a opáčko To a Čtvera ročních období. Z toho, co jsem četl si pamatuju Míli a Kopuli. Četl jsem, ale už si vůbec nepamatuju Zvířátka (které se mi ale vůbec nelíbily), Salem a možná ještě něco, na co už si vůbec nevybavuju...

Já mám zase pocit, že v podstatě všechno, co jsem četl od Kinga, tak byla třetí osoba a více perspektiv *:D* což je moje preference... Možná se už pletu, ale kromě těch, co jsi zmiňoval, mě napadá Svědectví nebo obecně Temná Věž.

I tak by se toho nebál, vypíšeš ze sebe tu kreativitu, kterou máš, bude tě to bavit a dávku endorfinů dostaneš tak jako tak. 

Rozsah pro mě nikdy nebyl problém *:D**:D**:D**:D**:D**:D*... Nene, já si rád v hlavě domýšlím konce, nebo je měním. Rád si v hlavě přemílám situace a možná je i chvíli košatím, ale kdykoliv jsem to zkoušel dát "na papír", byl jsem extrémně zklamaný. Nároky mám fakt dost vysoko. *;)*

Pokud máš dostatek volného času, nadšení a spoustu nápadů. Tak to úplně klidně sepiš. Není třeba se toho bát, a to ani v případě, že by to bylo jen pro tebe. Stejně se stane to, že s tím budeš nespokojený a budeš to furt přepisovat. Možná se stane i to, že začneš psát a zjistíš, že máš napsaných 100k slov a nejsi na konci *:D*

ja osobne nejake zvlast preferencie nemam, aj ked asi skor jednej osoby. nedavno som sa ale dostal k fantasy trilogii kde je cast pisana v druhej osobe, a musim povedat ze sice mi chvilu trvalo kym som sa do toho dostal ale nakoniec to bolo vcelku osviezujuce, a hlavne to davalo zmysel [url=https://www.goodreads.com/series/112296-the-broken-earth]Broken Earth[/url]

ad drudý odstavec - Hmm, tak to je něco, co fakt nemusím *:)*

Perspektivou myslím vhled do postavy, tj co si postava myslí, jak autor zprostředkovává emoce... Jedu teď celkem Kinga, asi (určitě) to nebude komplet, ale trošku mě zneklidňuje, že už to bylo šest knížek v řadě *:D* Což se dostávám k pointu - jednoznačně preferuje minulý čas a prvou osobu. Vícevrstvou perspektivu měl snad jen u To a Pod kopulí a poslední kousky jsou výhradně jedné perspektivy. V zásadě je to všední, ale funkční a čtivé. Jistě, každá postava to "píše" a ta berlička na mě už fakt působí jako berlička, ale klaplo mu to zatím vždy. Hlavně teď jsem dočetl Později a tam už si vysloveně hraje s psaním takovým způsobem, že když začíná jako šestiletý, zní to jako šestiletý a když končí jako dvacetiletý, tak to zní jako King *:D**:D**:D* Takže asi tak. V hlavě mám "tunu" nápadů, ale pochybuju, že se někdy k něčemu dokopu napsat byť jen pro sebe - na to mám autocenzuru vypěstovanou až moc dobře *8)**?)* Takže dotaz byl opravdu čistě předmětem rozšíření obzorů, jak to mají ostatní *:)*

Jsem asi veskrze konzervativní, minulý čas, třetí osoba. Ale před pár lety jsem četl třebas "Zatím dobrý" o Mašínech od Jana Nováka a ten byl myslím psanej v přítomným čase a bylo to taky super. Vyloženou slabost mám ale pro epistolární formát, čili "román v dopisech", nebo různých novinových výstřižcích a různý kombinace tutoho. Vhodnej příklad je třeba Dracula, nebo do určitý míry Kingova Carrie. To se mi líbí hodně.

Co zkouším experimentovat s psaním jen tak pro zábavu, tak: - minulý čas moc nepoužívám. Spíš jedu přítomný čas. Byl mi doporučován minulý čas. Ale mě přijde, že když je to v přítomném čase, tak je to jako by se to odehrávalo živě.  - zkoušel jsem vyprávění z třetí osoby, má to své kouzlo. V první osobě dle mě líp vyjádříš pocity postavy a její myšlenky, a věci, které by nevyřknula. Takže spíš v první osobě. - nejsem si jistý, co je myšleno tou perspektivou (jako vyprávění života více osob najednou a přeskakování mezi nimi?) Jinak zkoušel jsem vyprávět bez použití dialogů, jde to, je to těžké, ale není to ono (ztrácí se tím dost možností).

Minulej čas, třetí osoba a perspektiva více osob, mám rád rozmáchlé díla. Ale samozřejmě, ve finále je mi to jedno, důležité je, jak dobré vyprávění to je. Jak kvalitní prózu/dialogy autor umí psát, ať už z pohledu první, třetí a ať už za použití jakékoliv perspektivy.