Přijíždím do Olomouce - regio má 60 min spoždění, které velmi rychle poskočí na 100 minut. Zjistím, že bych mohl do Ostravy stihnout autobus (což je husté, vzhledem k tomu že jedou tak asi 3 denně). Zjištuju po telefonu, kde je vůbec autobusák. S asi 7mi minutami času do odjezdu (v 55) naskakuju do tramvaje jedoucí daným směrem a doufám, že nepotkám revizora. Po dvou zastávkách probíhám tunel mojí raketovou rychlostí (pro lepší představu: klus normálního člověka) a vyběhnu na velký autobusák s několika autobusy. Chvíli tam pobíhám jako splašený kůň, než zjistím, že je 53:30 a žádný autobus na Ostravu tam momentálně není. S pocitem, že mám minutu a půl rezervy se uklidňuju a hledám tu správnou zastávku. Po chvíli mě to přestává bavit, stavím se k jediné skupince lidí a vyhlížím příjezd autobusu. Ten se konečně objevuje - s nápisem Ostrava. Přistupuju k řidiči, kde se dozvídám, že je to z Ostravy do Brna, ne naopak. Vystupuju a dalších pár minut čekám. Poté se pomalu smiřuju s tím, že ten idiot nepoznal čas na hodinkách a prostě mi ujel. Chci se vrátit zpět na nádraží. Začíná opravdu luxusní přívalový déšť. Děkuju bohu za to, že chodím v kapsáčích, terénních botách, nosím s sebou nepromokavou bundu (i když mi je všude horko a tedy chodím v triku) a mám batoh, jenž má integrovanou pláštěnku. Mno, ani toto úplně nestačilo a přestože jsem byl na dešti dohromady 20 sekund, na nádraží přicházím míň suchý, než bych chtěl. Výrazně se na tom podílela ta 8cm hluboká louže, kterou jsem odmítal obcházet. Zjištuju, že můj vlak má již 140 minut zpoždění a odevzdaně čekám. A čekám. A čekám. A pořád čekám. Domů se dostanu o půlnoci, vlezu na moviezone a ve vzkazníku najdu "Ahoj doufáme, že se nacházíš v suchu, teple a bezpečí..." inzerci. Not funny, not funny at all guys *:D**:D**:D**:D*