1) věda není primárně empirická, ale je primárně racionální, z nároku na racionalitu teprve vyplívá nárok na empiričnost a to takto:
2) Racionální je propozice, která je (v principu) falzifikovatelná a intersuběktivně ověřitelná (nejlépe těmto požadavkům vyhovují propozice popisující empirické entity).
3) Z toho plyne, že nefalzifikovatelné a interubjektivně neověřitelné postoje vylučuje věda ze svého diskurzu. Neprohlašuje je ale za nepravdivé (to by u nefalzifikovatelných propozic byl těžký fail), pouze za nevědecké.
4) Scientismus, jakožto přesvědčení, že věda poskytuje kompletní popis světa a je schopná odpovědět na všechny podstatné lidské problémy není sám vědeckým stanoviskem (není ani racionální propozicí) je to nevědecký metafyzický postoj. Věda k takovému závěru není schopna dojít (nemůže překročit samu sebe a zhodnotit se zvenčí).
5) Přesvědčení, že nevědecké (nefalzifikovatelné/intersubjektivně neověřitelné) entity neexistují je nejen vědecky nedokazatelné, ale je to z čistě vědeckého hlediska onen těžký fail popsaný v bodu 3.
6) Stejně tak základní principy vědy (například definice racionálních propozic) nejsou samy odvoditelné vědecky (obdobně jako axiomy nelze vypočítat). Stejnou funkci mají v náboženské svéře tzv. dogmata, proto to srovnání.
Gorecki
|
reagovat
|






