Souhlas. Ta část s Crowem, Wallis a Trembleym je solidní dobovka, kterou mě bavilo sledovat, zatímco ta část s Woodley byla vlastně "o ničem" a absolutně to postrádalo katarzi vzhledem k časovým rovinám, kdy na konci dopadnou defacto neznámou postavu s pro nás neznámým hercem a mě v tu chvíli spíš než nějaká satisfakce běželo hlavou jak asi probíhal jeho život v té době mezi první a druhou časovou rovinou a jak se z něj stal ten člověk na konci.

Shailene Woodley jsem měl vždycky rád, ale v poslední době mi dochází, že to je asi pořád spíš jenom takový následek těch jejích filmů ze začátku kariéry (The Descendants, The Spectacular Now),  kde mi tenkrát přišla jako zajímavá nadějná herečka, ale v dospělosti mi přijde, že má vlastně skoro pořád tu stejnou hereckou polohu, kterou opakuje i tady a už mě to upřímně moc nebaví. Nejvíc mě bavila asi v Catch a Killer nebo Dumb Money, kde to bylo alespoň o špetku jiné z její strany, každopádně tady bych herecky mnohem radši bych viděl víc stopáže s Annabelle Wallis a její postavou.

Joo ta konkrétní chyběla. 

Stále je to super, možno ma akurát zaujalo v kontexte s Doomsday, ktorý vyzerá byť takisto vyľudnený z trailerov, že ono aj v tom Endgame, ak pominieme cestovanie časom na Asgard a do NY, a potom ešte finálnu bitku, tak to bolo hodne komorné a nevadilo to. Je to samozrejme iná situácia, pri konci sveta by to rozhodne chcelo viacero nejakých civilných obetí ale celkový počet hlavných postáv by možno dokonca aj mohol zaplniť celý priestor
Každopádne ma ale nasralo, že v potitulovkách nám nebola premietnuta scéna s tým ako Mobius na TVA tuším sleduje kolaps vesmírov alebo také niečo, iba Loki na záver, Banner a Doom, a Doom vyrábajúci masku. Mali ste niekto podobný problém?

Unabomber má v moderní americké kriminalistice stejně pevné místo jako například Zodiac (a David Fincher o něm natočil jeden ze svých nejlepších filmů). Zatímco Zoadicova identita není dodnes rozluštěna, Unabomber má jméno Ted Kaczynski a ten se nyní také dočkal hraného filmu. Bohužel proslulosti slavného Fincherova snímku nedosáhne. Problém je v nápadu vyprávět snímek ve dvou časových rovinách. Ty se vzájemně vyrušují a neumocňují divácký zážitek, který bych si představoval. Hlavně vyprávění z 90. let, kdy agentka FBI v podání Shailene Woodley pátrá po Unabomberovi. Není to upřímně moc zajímavé a divácky atraktivní už vůbec ne. Zato první časová rovina z konce 50. let, kdy Kaczynski dospíval a studoval střední školu, to je velká paráda! Naprosto perfektní retro konverzačka, kterému vévodí neskutečně přesní Russell Crowe a mladičký Jacob Trambley. Proto je velká škoda, že o mladém Tedovi nevznikl rovnou celý film. Mohl to být fantastický divácký zážitek. Takhle z toho vyšla promarněná příležitost. 7/10 s přihlédnutím Trambleyho herecké kreaci a o němž snad ještě uslyšíme. 

Neb když se sejdete na rozloučenou se svýma kámošema na chatě za opravdu strašnýho hudebního podkresu, když je evidentní, že tohle celý stálo pár šupů a do toho je vám většina obsazení značně nesympatická od prvního pohledu? No, jenže Pozemšťan udělá něco, co je poměrně nečekaný. Na tomhle malém prostoru rozehraje konverzačku na téma nesmrtelnosti a všech věcí s tím souvisejících tak milým způsobem, až mi bylo jedno, že většina herců je nacastovaná stylem ... no, jako kdyby zrovna šli kolem, ale zároveň kolem nešli stylem, asi jako kdybych já šla zrovna kolem a namířili na mě kameru, takže by to bylo dost peklíčko. Protože já bych nezvládla odvyprávět takhle zajímavý příběh, který by měl sílu od těch všech (ve výsledku vlastně nepodstatných) detailů odvést pozornost. Kort ve vizuální stránce, která je, jaká je, což je na druhou stranu možná dobře. Je mi totiž jasný, že být to v jiném podání, být to za jiné prachy, ale zároveň tam nechat to ostatní, tak nějak to přijde o to srdíčko. Přestože je mi jasný, že dost lidem by tahle myšlenka přišla trochu zvrácená. Ale mě nevadí koukat na "ošklivé filmy", když mají co říct. Vadí mi koukat na ošklivé filmy. A jo, posledních deset minut je nejlepších. Závěr, který nahodí, co nahodí, a který je vlastně očekávaný, ale spíš baví celá ta cesta ke konci z důvodu toho, kdo je všechno posluchačem. A tím nemyslím jenom lidi v chatě, ale vlastně i diváka samotného. 

Takže ok, sedlo mi to. Dík 🫶🌷

No právě. Ono si totiž postgraduální studium v přírodních vědách nesmíš představovat jako klasické vysokoškolské: ano, tu a tam možná nějaká přednáška, ale jinak je to de facto klasická práce (v laboratoři) na plný úvazek, akorát tedy s delší pracovní dobou a nižším platem (obojí často velmi výrazně ). Takže s někým, kdo není přímo z tvé laborky/výzkumné skupiny, případně nesedí náhodou v nějaké tvé oborové radě či grantové komisi, nejsi vlastně v žádném střetu zájmů (čili to není, jako když Ross randil se svou studentkou), a tím pádem se to vesměs toleruje... 

Ve filmu to je v zásadě explicitně řečeno, když si vyříkávají základní podmínky, ale uznávám, že jen velmi zběžně jednou větou, takže beru, že to může mást... 

Jj, to jsem teď nedávno slyšel v Empire podcastu a upřímně, při nejlepší snaze to tam moc nevidím, asi s výjimkou nějakých základních charakteristik hlavních hrdinů - takže tím bych se v nějakém hypotetickém rozhodování, zda si knížku přečíst (vyšla i česky, kde ovšem neručím za kvalitu překladu), opravdu nenechal ovlivnit... 

Dík za částečné objasnění - já to tedy včera (OK, technicky vzato dneska) alespoň rozkoukal, ale musím říct, že tam pořád nějaký ten zásadní rozkol s realitou (na poměry romcomů, samozřejmě!) nevidím - jestli chceš, můžeš případně napsat (asi do spoileru), co konkrétně ti tak vadilo... 

Jinak film celkově (resp. jeho první dvě třetiny) určitě fajn - oba protagonisté sympatičtí a člověk jim fandí, jak má, což je v tomto žánru asi to hlavní - takže se připojuji k doporučením.  Jako někdo, kdo se plus mínus v zobrazovaném prostředí celý svůj profesní život pohybuje, jsem, přiznám se, měl zpočátku trochu problém s Lili Reinhart, které jsem tu zanícenou doktorandku prostě příliš nevěřil, ale časem jsem si asi nějak zvykl a vadit mi to přestalo. To Adam je víceméně přesně jako v knize - možná jsem si ho jen do půl těla představoval ještě ve větší formě, ale papír snese všechno a já nakonec asi chápu, ba schvaluju, že se kvůli tomuto filmu v posilovně úplně neztrhá (tedy spíš nezničí si zdraví steroidy...) 

Viděl jsem to po 7 letech a v kině jsem si to neskutečně moc užil. Je to pecka, která po příběhové stránce nestárne, má emoce, nápady, spoustu nádherných easter eggu a parádní cameo. Ani chvilku jsem se nenudil. 9/10

Jediné co jsem si po filmu říkal kam se Russoovci dostali. 

Koukal jsem na to kvůli Nicku Robinsonovi a za sebe jsem byl spokojený. 

"...ale nesmis moc premejslet o tom okolo" - nechci být za přehnaného rejpala, vážně, ale od kdy tohle, tedy nějaká realističnost/uvěřitelnost, patří k nezbytné výbavě dobré rom-com? Viz namátkou třeba takový Notting Hill, že...

Hele Tede takhle mezi námi ženami ve středním věku se vyloženě nabízí otázka... co ty Voicemails for Isabelle? 
Stojí taky za vidění? 

Hele, mě to přišlo v žánru romantická komedie jako to nejlepší, co jsem za dlouhou dobu viděl . Lili Reinhart ta poloha sedí skvěle, hlavní duo pro mě neokoukané a navíc má slušnou chemii, funguje tam jak ta romantika, tak ta komedie a k tomu i ten lehký přesah. Za mě překvapivě palec nahoru.

Vadil mi tam vlastně jenom ten zbytečně pomalý rozjezd kvůli kterému pak zbytečně nabobtná celková stopáž, která mohla být určitě o 10 min kratší.

Vlastně by mě ale ani neurazilo, kdybych tohle viděl v kině. Oproti rom-com věcem co se v tom kině v posledních letech promítají (napadá mě z hlavy teď jenom čerstvé One Night Only nebo starší Anyone but You) mi tohle přišlo rozhodně lepší.