Jo, těch 55 je limit. Větší už nemám "doma" povoleno. 

Trváš na těch 55"? Přišla mi do mailu zrovna tento týden totiž nabídka na 65" TCL s HDR a Android TV za 17k.

Philips 55PUS6703

Zdravim,
Neměl by někdo z místních tip na TV - 55",cena tak do 15tis, převážně na Netflix, HBO GO, plus sem tam nějaké zprávy. Základní konektivita s telefonem by se taktéž hodila, případně pouštění filmů z PC taky, ale to už je dost potlačeno právě Netflixem. Díky. 

Diky 

Vím, dělá to přímo 4dx společnost, studio schvaluje, kino promítá to, co v sálu s technologií má instalované...

My jsme se vcera zasekli v hospode u toho, kdo vlastne vyrabi 4DX efekty k danymu filmu. Jestli samo studio da do cinemacity film s "flashkou", kde je to na ten film naprogramovany nebo to kino nebo naka externi spolecnost. Nevite nekdo? 

Mají to všechny UHD BD disky. U streamu hledej mezi 4K tituly HDR značku. Dnes toho už není málo. Placek je u nás přes dvěsta titulů, iTunes přihazuje další cca tři stovky. Dost toho bude i na Netflixu a Primu...

Dik, muj dotaz ale smeroval spis na to, jak poznat, ze je neco HDR ready. Maji to vsechny 4K blu ray disky? Nebo jaky popisek hledat - Dolby Vision, neco jineho? 

"Právě mě štvalo to, že když si brightness na 41 ze 100 tak je to přesně ta hranice "vypnutého černého pixelu", ale bílá je tak nějak "obyčejně" bílá. V HDR pak najednou ta TV umí u bílé plochy fyzicky zářit více, používá větší rozsah, ne jen větší jemnost - což mě sere."

Nojo, to je to pravé marketingové kouzlo HDRka - je to něco, co opravdu přináší něco nového.
Že polovinu té dovednosti uměly některé technologie i dříve a tu druhou druhé, je sice fajn, ale k pláči (nebo k vsteku) to není, protože tehdejší technologie a tehdejší potřeby zdroje víc nepotřebovaly. A to, že HDRko znamená obměnit všechno, včetně zdrojů, je prostě daň za onu převratnou technologii.

"pořád by ta tv mohla dělat nějakou inteligentní křivku a ne jen tupé 1:1 roztažení že"

A to je právě ono - ta inteligentní křivka by se dala udělat zcela bez problémů, dokonce si myslím, že ji v malé míře dopočet HDrka používá. Jenže kde nic není, tam ani smrt nebere. Když bys použil křivku, která by ti přesně kopírovala SDR rozsah na mapping HDRka, zjistíš, že ty špičky by byly vykreslovány jen řádově nekolika úrovněmi a vypadalo by to stejně špatně, jako kdybyses snažil namapovat 8mi bity celý HDR rozsah - prostě by to byly tak velké skoky, že to nemá význam.

"Pořád jsem nějak ohromený z toho, jak až moc je celé HDR lepší, než běžný obraz."

jj, to nejsi jediný ;) :)...

A kde se daji ziskat HDR filmy? 4K Blu-rayka?

Ale ne, ona ti to dovolí - ale když se na ni budeš dívat za šera, vypálí ti oči, protože i taková černá bude záživě šedá - posunuje se CELÉ spektrum směrem nahoru. Dokonce pokud nevypneš automatiku, bude to dělat samovolně - je to princip, který je z mobilů celkem jasný, ne?
Ovšem jen HDRko ti dovolí využít jak maximální jas, tak i celý rozsah, což je v tomhle klíčové. Zadruhé je snad jasné, že HDRko má podobně utažené pozorovací nároky jako třeba projektor.
A nakonec k zobrazení HDR potřebuješ celý řetězec - tj HDR zdroj, techniku, která ho zpracuje a nakonec i plnohodnotně zobrazí.
Například jsi říkal, že dopočítané (televizí on the fly) HDR vypadá téměř stejně jako to nativní. Ale není to pravda. SIce se ti to mohlo jevit, ale to jen proto, že ses koukal na ty svítivé špičky. Pravé HDR poznáš podle toho, že krom těch špiček všechno ostatní bude vypadat stejně, jako v SDR, respektive bývá z pravidla dokonce tmavší, protože se mastering protahuje i dolů a z toho, co sem viděl (moc toho nebylo, to upozorňuju) má HDRko podstatně větší přínos ve spodním patře jasového spektra, než v těch špičkách.
Tohle ti dopočet skoro určitě nedokáže, protože ten vezme celý SDR rozsah, roztáhne ho do limitů HDRka a propočtem jen zjemní prokreslenost. Jenže ty víš, že víc jak (dejme třeba) třetina signálu by neměla být namapovaná ne na třetinu HDR rozsahu, ale dejme tomu na několik procent. Protože SDR mastering neveme celý světelný rozsah a jen ho stlačí, ale ořeže velké rozsahy horního a spodního patra a zbytek podstatnou měrou stlačí.
Snad to říkám aspoň trochu srozumitelně.

SDR má jasový rozsah stanovený na 0.25 až 100 nitů (pokud se nepletu) při téměř zatemněných pozorovacích parametrech a především v rozlišení osmi bitů - čili v 255ti úrovních podsvícení.
Televize již řadu let před HDR uměly mnohem vyšší vysvícení, než těch 100 nitů a to především kvůli tomu, že se počítá, že na TV budeš koukat i za plného denního světla - v tom případě musíš celý rozsah posunout navrch.
Teď HDR - to ten rozsah notně roztahuje - spodní hranice je o řád níž, horní podle druhu HDR, ale plus mínus jde říct, že je to cca 0.7-4 K nitů. Takže průměrný rozsah 0.02 až 1000 nitů u dnešních běžných televizí.
Pokud bys aplikoval na tento rozsah 255ti stupňové rozlišení, nejen, že bysis nijak nepomohl, ale obraz by vypadal odporně, protože bys měl mnohem mnohem vyšší skoky mezi sebou a zvlášť na pozvolných celistvě velkých přechodech (nejjednodušší příklad - nebe za soumraku) bys viděl pruhy - protože jas má přímou vsoustažnost na barvy.
Proto 10ti bitové, respektive u HDR exkluzivit jako D Vision, nebo HDR10+ 12ti bitové rozlišení zajistí dostatečné prokreslení celého jasového rozsahu. Vyšší bodový kontrast je nutný k tomu, abys byl schopen zobrazit celý rozsah během jediného snímku.
Viditelný přínos HDR tak není pouze ten, že ti obraz může víc zářit, nebo být naopak tmavší a to klidně současně na jednom snímku, ale také (a to především) to, že ty špičky na obou koncích spektra mohou a mely by být prokresleny obrazovými informacemi. A jak už sem řekl, že jasový rozsah má přímou úměru i na paletu barevnou. SUma sumárum - 10ti bitový panel je nutnou podmínkou jak pro rozšířený barevný prostor, tak i pro ono HDR.

Podnámka pod čarou - běžná kina pracují v rozšířeném barevném prostotu a k jeho prokreslení potřebují 10ti bitové hloubce barev. Jasový rozsah mají ale osmibitový a to v rozsahu hluboko pod televizními 100 nity - proto je v kině (a domácí projekci) bezpodmínečně nutné prostor na sledování zcela zatemnit.

Imo je to relé před koncovým zesilovačem daného kanálu. Podle toho, co popisuješ, to na repro nevypadá (to by dělalo buď konstatně, nebo nejčastěji ve špičkách signálu, ale určitě ne rytmicky a bez přítomnosti signálu).
Signálová cesta jako taková tohle nedělá.
Pokud je to ono relé, je oprava celkem jednoduchá a nenákladná, ale upozorňuju, že sám si ji imo asi neuděláš.
Nakonec je ještě jedna varianta, že ti do té bedny leze rušení zvenčí, třeba pokud bydlíš v bytě a sousedi mají přes stěnu nějaký vysílač, nebo jiný podobný zdroj. Všechny tyhle věci (mikrovlnka, vysavač atd), které jsou největší "rušiče", ale nejedou pořád.
Abys zjistil, co a jak, pak musíš vyzkoušet: Prohodit bedny a pak prohodit kanály (pokud je to koncákem, pak by se to mělo pak chovat úplně stejně "na druhé straně"). Jedno i druhé ti odhalí, zda jde o rušení (pořád to bude dělat to jedno konkrétní místo), nebo bednu (závada se přestěhuje spolu s bednou), nebo ten koncák (závada se přestěhuje na novou bednu).