Darkman 

Carlitova cesta za mnou a moc hezký kousek. Takže se přesuneme k písmenu D. 

Daddio, Daredevil - Director Cut, Darkman, Deat of Unicorn, Den kobylek, Dinner in America, Divoká banda, Dobrý časy, Dokonalé dny. 

🤦‍♂️🤦‍♂️🤦‍♂️😄

Já viděl, že dáváš na csfd dvě hvězdičky, proto jsem se pojistil poznámkou v závorce, abych nedostal nějakou prasárnu ve stylu Srpski film

Demonic8: Jo, proto mě baví komentáře na csfd: "odpad, vypl jsem to po třiceti minutách"

Ta výzva byla ode mě, ale nevadí, jsem rád, že se líbilo

Já tu na to měl hype někdy na jaře, přidal se i Pepo, který chválil i francouzskou verzi, která je též fajn. 

Tohle je typ filmu, u kterého je třeba vydržet až do konce. Protože začátek je wtf, střed je takový nudnější, ale velmi důležitý, a poslední část vás odmění skvělou zábavou. Pro mě je to originální pocta filmařině.

Eee ... dobře  podtrhl bych tu poznámku „ať vydržíte ten schválně nesnesitelný začátek“ a film se vám rozhodně odmění víc, než jeho z nějakého důvodu vzniknuvší francouzský remake, kde sice autor The Artist i sem obsadil kouzelnou Bérenice Bejo, ale tím s nadšením končím a Japonci vyhrávají na body.  Jo a vidíš, ještě ten trest 

Díky Shutterovi za výzvu, tenhle malý španělský filmík mi udělal obrovskou radost.

Hlídače z márnice srazí auto a vzápětí se zjistí, že se současně ztratilo tělo jedné prominentní dámy. Tím vše začíná. Žádná velká expozice, tady se hází rovnou do děje. Scénář sází zvraty a záhady jak Agatha Christie v nejlepší formě a něco mi říká, že i Rian Johnson by si lebedil.

Film utíká velice svižně a tempo až do finále nezpomalí. Vše podtrhují výborní herci a správně atmosférická hudba.

Nemám nic, co bych vytkl. Zápletka se možná někomu bude zdát maličko přitažená za vlasy, ale to k žánru patří.

Jsem opravdu velice spokojený. Sám od sebe bych se k Tělu určitě nedostal, ale takhle ho můžu s radostí doporučovat dalším. Čerstvě po shlédnutí tedy dávám nekritických 85 %. 

Já si dneska pustil tohle, Bill Paxton, Michael Ironside a Marshall Bell jako nejhnusnější somrák, spíš než o horor jde o černou komedii s trochou brutality a pár nechutnostma, ale bavilo mě to a párkrát jsem se fakt zasmal, je to super konina a Paxton tu mluví česky

Já jsem z toho filmu totálně nadšený a nemůžu o něm nic napsat, protože bych ostatním pokazil zážitek.
Tak snad jen, ať vydržíte ten schválně nesnesitelný začátek a garantuji Vám, že se budete královsky bavit.
Dlouho jsem se u filmu tak nezasmál a pro Teda je to naprostá povinnost a až to uvidí, tak pochopí proč.
Pokud Vám to nesedne, tak mi můžete za trest dát nějaký film. (ti co to neviděli, Ash se nepočítá a ne že sem budete psát, že je to s.ačka, jen abych se musel podívat na Turínského koně)
BTW dodnes to má 100% na Rottenech a se.e mě, že ten režisér dál už nic tak zásadního nenatočil. 

Díky za doporučení tohoto korejského kousku, protože jsem o jeho existenci neměl tušení. Jedná se o dost sebevědomý film, který kombinuje krimi, mysteriózno a horor ve více jak dvě a půl hodiny dlouhý celek. Technicky je to skvěle zvládnuté, několik scén je super a úplný závěr byl hodně dobrý. Upřímně přiznávám, že jsem se do filmu zhruba první hodinu vůbec nemohl dostat. Což nejspíš dost úzce souvisí s tím, že jsem si nedokázal žádnou z postav oblíbit. Od vymítacího rituálu zhruba v polovině ale film šlápne na plyn a vrší jednu bizarní a zajímavou scénu za druhou. Nevím, jestli se mi to ve výsledku líbilo, ale rozhodně to byl dost netradiční zážitek, který za zkoušku určitě stojí.

Zajímavě pojatý film, který sází na prvotřídní audiovizuální stránku a nesympatického a amorálního hrdinu. Sedlo mi to a film jsem si užil. Režisér Edward Berger se rozhodl, že nepůjde divákovi na ruku a dává nám podívanou, jenž toho nabízí mnohem více, než se na první pohled zdá.

Berger parádně pracuje s atmosférou a napětím. Hodně si zde vypomáhá hudbou a kamerou s různými úhly záběrování, které mají umocnit fyzický a psychický rozpad hlavního hrdiny. Berger záměrně ukazuje různé kontrasty (přepych/chudoba, upravenost/upocenost, přetvářka/pravda) a díky tomu konkrétní momenty fungují, tak jak mají.

Největší kámen úrazu bude asi předvídatelnost (nevím jestli to platí i pro knižní předlohu), a také to, že hlavnímu hrdinovi se těžko fandí, protože dělá to, co dělá. Naštěstí to Berger natočil opravdu moc dobře, že jsem s příběhem neměl problém a k hlavnímu hrdinovi jsem si našel cestu.

Colin Farrell nikdy nebude herec, na kterého chodí miliony diváku do kina, ale je to výborný herec, který umí skvěle hrát. A zde to znovu předvádí. Farrell hraje opravdu moc dobře a do své role se pořádně položil a je v ní moc dobrý. Tilda Swinton má velmi vděčnou roli a je v ní super. Fala Chen je tady velmi dobrá a bavil mě její herecký výkon.

Osobně jsem si film užil a bavil mě, ale pochopím, že to někomu výrazně nesedne. Ať už kvůli příběhu nebo hlavnímu hrdinovi, případně i kvůli samotnému konci a vyznění příběhu. Balada o malém hráči je dobrý a povedený film, ve kterém Colin Farrell předvádí herecký koncert.

Rychlé dojmy - povedený film, který si krade Farrell pro sebe a je tady velmi dobrý. Tilda Swinton zde má hodně vděčnou roli. Film možná po příběhové stránce nepřekvapí ale je natočený parádně a má zajímavou hudbu a celkovou vizuální stránku. 7,5/10

Úvodní část je skutečně velmi napínavá a vyvolává silný pocit bezmoci a deprese. Jenže pak sledujeme to samé z jiné perspektivy a napětí je pryč. Rebecca Ferguson za mě skvělá a další herci také odvedli dobrou práci.  Jenže ta forma mi prostě nesedí. Raději bych všechny ty linky sestříhal do jedné a přidal chybějící finále. Absence konce mě dost vytvočila a nevím jestli to mám vnímat od Kathryn Bigelow jako pozérství nebo lenost. Nebýt toho Dům plný dynamitu bych hodnotil o dost lépe. 
Moje hodnocení: 6/10

Vynikající soundtrack, povedená romantická první polovina, kulervoucí fight, co víc si přát? A v imaxu je to totální nálož.

Oproti Demon Slayerovi to funguje mnohem lépe jako samostatný film a stopáž 100 minut zajistí, že to všechno krásně rychle ubíhá.

Jako, za ten výfak na diváka v závěru jsem měl chuť dát plnou palbu, ale posnažím se to ohodnotit střízlivěji. V podstatě jde o mix stylu Emmericha, Greengrasse a Nolana s tématem, které ovšem před šedesáti lety mnohem lépe zpracoval Sidney Lumet ve snímku Fail Safe. Samozřejmě těžko říct, nakolik se to, co vidíme, opírá o realitu a nakolik jde o fikci, ale minimálně postavy se chovají vcelku logicky a uvěřitelně. Scénář funguje v jednotlivých úsecích velmi dobře, až na jeden kiks, a Bigelow dokáže ve dvou ze tří pohledů příběh hezky gradovat.
Bohužel ta slabší třetina je právě ta poslední, což může (kromě závěrečného výfuku) výrazně ovlivnit celkový dojem. Škoda i za herce, kteří kvůli formě vyprávění nedostanou dost prostoru. Rebecca tu ale své intimní scény zvládá bravurně, s téměř minimalistickým herectvím. Největším mínusem tak kromě zklamání většinového diváka zůstává naprosté vykradení sebe sama u Bertelmannovy hudby, je to druhý výluh z Konkláve.

Odešli až při následné debatě, ve které jim bylo řečeno, že kdo podporuje Palestince, je automaticky antisemita. Za takových okolností bych také odešel. 

Ak odisli kvoli ideologii su kokoti. My sme sme pokojne dali v skole triumf vole a pacil sa nam po filmarskej stranke.ohromne. Rovnako ako  10 dni, ktore.otriasli svetom. Aj to zrodenie naroda je filmarsky super. 

Je aj na voyo