Já dal Supermana taky včera a jsem rád, že jsem kino vynechal. Zpětně jsem si pustil mzlive a Hlad to tam vylíčil přesně. 
Atrakce, nesmysl za nesmyslem a chování těch lidí ani nedokážu definovat, jestli to má být humor, nebo bizar nebo trendy či pokus o nějaký standard a to není jen v tomhle filmu bohužel. 
F4 vynechám zcela, už i Thunderbolts boleli.
Zlatý infantilní humor marvelovek prvních fází.

No, je to dokonalej film pro midwit publikum. A stacil den, kdy je to online, a na csfd naskocila modra. F4 nejspis dopadne stejne, Thunderbolts takhle od kina behem par tydnu ztratili skoro 10%... Az se budou resit zas trzby, tak odpoved je jednoducha: kdo si chce neco pustit a at je to "dobry", tak tyhle veci uz proste lidi neuspokoji.

Kde jsi to viděl ? 

Pardon, ale nedal jsem to. Už ve čtvrté minutě jsem měl silné nutkání to vypnout a věnovat se něčemu užitečnějšímu. Měl jsem své zkušené já (zdravím Civala, co to taky po 5ti minutách ví) poslechnout. V kině bych asi umřel nudou a rozčarováním, takže jsem vlastně rád, že jsem na to nešel. Doufal jsem, že ty příšerné expoziční dialogy na začátku jsou jen dočasným zlem kvůli rozhodnutí o posunu v čase, ale bohužel. Ten scénář je totální odpad, ve kterém nefunguje prakticky nic. Exposition dump v každém druhém dialogu, žádné přirozené odhalování informací.

Svět je vystavěný tak, že se v něm zjevně může stát cokoli a kdokoli může cokoli vyřešit čímkoli. Takové prostředí ale ve mně nedokáže vyvolat ani minimální zájem, protože mizí pocit, že na čemkoli záleží. Vedlejší postavy jsou tragicky obsazené a často ještě hůř zahrané. 

Vizuál mi absolutně nesedl, místy mi přišel až odpudivý. Velký návrat virtuální kamery, u které jsem myslel, že už každý lucidní tvůrce pochopil, že to byla chyba kdykoli v historii kinematografie použít (snad jen v Matrixu to mělo smysl). Akční scény jsou nezajímavé, unylé, bez výrazného nápadu a často i bez jakéhokoli napětí.

Hodinu jsem na to zíral s výrazem „co to sakra je“ a ve chvíli, kdy přišly na řadu hypno-brýle, se to ve mně definitivně zlomilo. Poslední zbytky morálky se vypařily a věděl jsem, že další hodinu už bych prostě nedal, leda bych musel chlastat.

Nejsmutnější na tom je, že ty dvě intimní scény mezi Lois a Clarkem/Supermanem, které jsem měl tu čest vidět, byly jako z úplně jiného filmu. A to mnohem lepšího filmu – s výbornými dialogy, citlivě a přesně zahranými, s reálnou chemií mezi postavami a emocemi, které mě dokonce dohnaly k dojetí. A to je u takového celku snad ta největší tragédie.

P.S. Jednoznačně nejhorší Gunn a to mu většinou všechno sežeru i s navyjákem.

Taky jsem asi před týdnem viděl poprvé. Neskutečný nářez!

Jsem zvědav jestli se nějaký song dostane do nominace na oscary a nebo to budou zcela ignorovat a narvou tam disney písně 

Poviem k tomu len toľko, keby to teraz nasadili do imaxu som tam prvý 

Je to animované, ale dětem to vážně nepouštějte . Jako má to fajn animaci a super nápady. Jsem moc rád, že se toho autoři příliš nebáli a hezky tam ty vtipy sázeli a i dost nekorektní. Ale já se teda nejvíc bavil až u pár scének v poslední půlhodince, která to dost zachránila, takže nakonec to o ten bodík šlo nahoru. 
Tak nějak si říkám kolik z toho ten Sony může mít, když stále takhle prodává. 
7/10

Říkal jsem si, že to zní nějak divně a blbě se strefují do huby. Ale takhle zase pěkné retro. 

Musím říct, že ten kinodabing byl luxusní. Josef Langmiler byl úžasný, Vladimír Brabec totéž a Jiřina Švorcová je tu neironicky absolutní královna. Nádherně se mi to poslouchalo. Film je sám o sobě legendární, ale tenhle kinodabing mu přidal něco navíc. 

Teď to semka jdu napsat... 
Haluzácky jsem zapnul dvojku a nemůžu se od toho odtrhnout. 
Je to strašná pecka. I po všech těch letech. 

Slavnou Planetu opic z roku 1968 jste určitě už někdy viděli. Slyšeli jste ji ale někdy s původním kinodabingem, pořízeným v roce 1970, tedy už dva roky po americké premiéře? Já taky ne, a právě proto se těším, až si dnes ve 21:25 zapnu ČT2. Charltona Hestona zde namluvil Josef Langmiler, známý svým hlasem ve francouzské pentalogii o markýze Angelice, a oscarovou (a do opičí masky dokonale zamaskovanou) Kim Hunter nadabovala Jiřina Švorcová. Ano, čtete správně. Právě kvůli druhé jmenované mě dabovaná Planeta opic zajímá snad nejvíc. Tak uvidíme, jak bude fungovat tahle kombinace. 

Minulý rok jsem tu spamoval s Mononoke – Film: Fantom v dešti a též jsem vyzdvihoval i seriál. Nyní po půlroce čekání jsme dostali druhý díl Mononoke – Film: Kapitola druhá: Popely hněvu a musím opět tohle psychedelické audiovizuální dílo pochválit.
Má to spoustu výhod:
-nedradiční na pohled krásnou animaci
-akci se super hudbou
-je to překvapivě krátké (74 minut)
-není třeba vidět seriál či předchozí díly

Takže je to taková fajn jednohubka na eNku. 

Jen teda bych chtěl trošku víc napětí a překvapení v tomhle světě intrik. No uvidíme co přinese třetí díl .

Geniální věc. O to víc mě s*re, že tyhle staré kousky jsou většinou na našich streamovacích službách nedohledatelné. Mile rád bych si platil za knihovnu starých klasik hezky na streamu (a bez toho, abych musel přes VPN na americké HBO MAX do Criterion Collection.)

Sidney Lumet byl božan. Ale obecně, ve 40s a 50s dokázali v Hollywoodu psát dialogy ostré jak břitva o jakých se dnešním scénáristům ani nesní.
Dnes s nimi drží krok leda Aaron Sorkin (už si od posledního filmu dává dost načas...), jinak snad nikdo, každý rok tehdy bylo víc skvěle napsaných filmů než teď je za dekádu.

A teď si představ, žes ten film poprvé v životě viděl před pár lety na Filmovce na velkém plátně a neskutečně sis tuhle geniální konverzačku užil. 

Buď jako Disk: jezdi na Filmovku a tyhle poklady uvidíš v nejlepší kvalitě na velkém plátně. 

Představ si, že žiješ v roce 2025, kde kinematografie trpí na přesycený trh filmových hoven od velkých streamovacích služeb, které se navzájem předhání v tom, kdo natočí víc sraček ...  a pak se koukneš na film z padesátýho sedmýho, protože doháníš resty, a uvědomíš si, že jsi viděl jedno z nejlepších konverzačních dramat všetkých čas. To je teprve pocit, co? 🥲

Asi dvacet minut po skončení filmu jsem přemýšlel, co o něm vlastně napsat. Nakonec si myslím, že na něco komplexnějšího to bude chtít druhé podívání, protože ten zážitek má v sobě vrstvy, které si zaslouží rozebrat s odstupem. Teď se ale zmůžu jen na prosté: chtěl jsem vstát a tleskat.Hvězdu dolů dávám jen za obligátní vysvětlovačku v určitém stylu, kterou prostě nemám rád. Zároveň uznávám, že v rámci zvoleného způsobu vyprávění to tady dává smysl a slouží tomu, aby si divák mohl dát vše dohromady. Přesto mi přišlo, že předtím si tvůrci vystačili s chytrým střihem a naznačováním, a najednou byli až příliš doslovní. Trochu škoda, protože jinak bych tomu dal čisté maximum.

Plus by se měli objevit nějaké postavy z filmu.