cool plakát 

Taky mě naštvalo, že je na Netflixu jen jednička, zatímco na D+, kde mají být všechny, je jen otřesná pětka. Zbytek je tuším stále na Showtime.

Ale každou středu ti teď budou chodit večer na Primě, kdybys je chtěl dokoukat.  

ISTG - Já bych to tam taky bez pozdějšího studování výkladů úplně neviděl, je to dost artsy a slow burn a upřímně mě to za srdce taky nechytlo, omezenec určo nejsi, naopak! Ta tématika je příliš osobní a alegorická, ale pro trans osoby to musí být stěžejní dílo. Props za to, že jsi ale open minded

Titane - Naprosto bizarní a boží 

Na Netflixu je bohužel jenom jednička, ale já si ji zase užil s velkou parádou. Čím jsem starší, tím víc mi sedne. Má obrovské kouzlo a nedám na ni dopustit. 

Ďuro tohle psal už hodně dávno. Až teď chápu, jak to myslel. 

Naposled jsem se v metru (kdekoliv) po projekci hádal s někým skrz film ... když mi bylo cca 22 :) Respektive, nebyla to teď hádka, já jsem jen řekl, že se mi to vůbec nelíbilo a protistrana mě kárala, že jsem jen negativní, hlavně že se mi líbili Thunderbolts a nedokážu tady ocenit nové, zábavné pojetí Supermana. Žádné jsem neviděl a když jsem chtěl jen slyšet aspoň jednu wow scénu, která stojí za vyprávění ... čekám na ní stále.

Když jsem minulý týden viděl zmínky o tiktok filmu, kde se furt něco děje, nehledě na smysl, říkal jsem si, že Gunn měl v hlavě tiktok ještě předtím, než vůbec vznikl. Což nutně neberte jako kritiku, v jeho pro mě nejlepším díle (a zároveň nej díle Snydera) přijde Sarah Polley z únavný šichty, následuje sprcha s přítelem a pak? Ten Úsvit mrtvých nikdy nezabrzdí a valí se až do konečných titulků, funguje i dnes. Akorát, že tam je opravdu tuna nápadů, hbitě se seznámíte s postavami, najdete i takové, co jim fandíte a o něco jde. Fungovali na mě i Strážci, Peacemakerovi jsem napálil 5/5, protože opět - strašně jsem si oblíbil tu partu a dal to za večer,dva. Pak už se moc nechytám, včetně posledních Strážců, kde mě mj. iritovalo klipovité vyprávění „Když mají být smutní, napal tam Radiohead, když mají být veselí ...“ a bavila mě jen ta Rocketova linka. U Supermana Gunn netrojčí tolik s písničkami, ale vaří tu theme song na maximum, takže kdybych zavřel oči, pomyslel bych si, jak se tam teď děje něco kulervoucího a ... ono nic. Nebylo to pro mě tak špatné, až vlastně dobré, pořád je to velký film (který ale paradoxně i k budgetu moc opulentní není) a je tu zástup ALE. Kdybych měl zvolat, ať na to běžíte kvůli aspoň jedné scéně, já jí tam nenajdu. Protistrana z metra by zařvala :), že tam byl pes a ten byl roztomilej. Soudě dle reakcí poměrně zaplněného sálu, pokaždé co se objevil, tak na publikum fungoval. A teď jsem tady asi zas jedovatej já, není to ale málo? Já tam neviděl nic. Představitel Supermana byl nijaký, stejně jako Lois, vlastně celá redakce. U Houlta mi po čase přišlo, že vlastně nemá co hrát. Prostě naštvaný pán ve velíně, co má 2-3 výbuchy vzteku a točí je pořád dokola. Nespecifikoval bych, že je těžké natočit jen film, kde má být drama i vtip. Natočit film je beze všeho těžké obecně, ale to vyvážení, aby to emočně fungovalo celou paletou ... Waititimu se to za mě povedlo v Rabbitovi a pak přišel Thor. U Supermana mi zas přijde, že jsou momenty, kdy se to snaží být nějak emotivní, osudové, ale stejně si Gunn neodpustí zchladit to nějakou suchou poznámkou aspoň. A to pořád komentuji jen velký letní film, kde když hledám, bavila mě nespoilerově parta okolo Mr. T. Kdybych s nimi dostal třeba sérii, pravděpodobně to dopadne jako Peacemaker. V tomhle případě, koukání na hodinky beru jako neúctu k filmu, ale prvně jsem se ošíval, když jsme byli cca na 25. minutě. 

Tak, a to jsem celou dobu drmolil o velkém letním filmu. Když se na to podívám jako na restart komiksového univerza, vlastně mě trochu i děsí, že tihle lidé přijdou časem i se svým Batmanem. K Reevesově Batmanovi bych měl kupu výhrad včetně natahování finální části, ale těšil jsem se, že v tomhle světě pak potkám i Supermana, že začnou i tu sérií malých filmů o záporácích a vyhlížel třeba Mr. Freeze. Tady mi přijde, že tam vůbec není nové vedení, ale že to má stejný tým, kameru, kostýmy, architekta a nevidím rozdíl, jestli jsem právě viděl třeba Shazama nebo teď Supermana. A jakkoliv ho nemám komiksově načteného, přijde mi škoda, jak se zpětně teprve dostávám k sešitům DC i Marvel, že tam mají pořád tunu  příběhů a linek na které ale vůbec nešáhli. Byť dle spousty lidí jsme již v té post-době komiksových filmů. 2/5

Ses malo uchylak  Substance se v porovnani s timhle svou neoriginalitou klepe v koute 

Titan byl jeden z nejzajímavější zážitků v kině. Viděl jsem to v klubu filmových diváků, kde průměrný věk diváků v kině byl kolem 50+, někdo vydržel prvních dvacet minut, pak další hodinu a pak dalších pár odešlo. Rozhodně je to velmi působivé filmařské dílo. Není to pro každého ale je to nářez. Já to mu kdysi napálil 7/10 nicméně chápu každého koho ten film naštval nebo ho nesnáší. 

Ok, Titane je film, který za posledních asi 10 let nejvíc nenávidím 
Takový level IMF u nového Supermana krát 3.

I saw the TV glow 6/10
Je to dobrý, sice tak o 15 minut delší, než by mělo. Ale obsahuje to dost silnych scén a haluzoidních výjevů, aby to zaujalo i bez pochopení. Jo a kdybyste to z těch CSFD komentů nebo vlastního shlédnutí nepochopili... je to alegorie a transgender comming out/of age story. Stačí si něco najít o tvůrčím režie/herec/čka* tandemu a docvakne to. Jelikož ale podobnou zkušenost nemám, tak kdybych to dopředu nevěděl, tak to v tom nevidím... respektive, neviděl jsem to tam ani tak. Jsem omezenec, nebo režisér*ka je moc artsy.

Titane 10/10
„Po sérii nevysvětlitelných trestných činů se otec setká se synem, který byl deset let nezvěstný.“ – přesně kvůli takovýmhle oficiálním synopsím bych si ten film v životě nepustil. Naštěstí jsem před lety viděl video od RLM, kde tenhle film doporučovali, a od té doby mi ležel v šuplíku – čekal jsem jen na tu správnou náladu. Vlastně jsem si jen pamatoval, že je to „ten film, kde ženská vojede auto“.
Po prvních pěti minutách jsem si říkal... ty vole, to museli napsat lidi, co v životě nebyli na motorkářském srazu! Jenže to byl teprve měkký rozjezd.
NASLEDUJÍ SPOILERY (respektive mnohem lepší synopse než ta od distributora)...
Pak přijde ojížděčka sajtlpáky, soft lesbické porno, artová interpretace snuff porna, body horror zkombinovaný s citlivým dramatem o hledání spřízněné duše – možná až moc spřízněné, protože dojde i na témata potenciálního incestu, závislosti, sem tam hasičská gay pride, ale při té se netoleruje T+ stránka věci, která tu má taky v příběhu co říct... a abych nezapomněl, je to taky příběh sériového vraha a párkrát jsem se zasmál.
Tak co, nalákal jsem vás, vy úchyláci? Ti ostatní přestali číst v půlce. Asi je v tom spousta alegorie a metafor, ale mě to úplně stačilo pozřít takhle povrchně a při dalším shlédnutí, nad tím třeba budu víc přemýšlet.

P.S. Při sledování jsem tak nějak tušil, že masky dělal stejný člověk co Substance a je to vskutku tak... další lákadlo?

"Spousta lidí například kritizovala, že milostná zápletka je navíc, ale mně se to líbilo, bylo to milé."
Scéna na balkóně v Las Vegas mezi Kerry Condon a Bradem Pittem -> Co by plno chlapů dalo, za takový milý moment!

Kvalitně natočený, skvěle obsazený a dialogově silný kousek, u kterého jsem ale strašně postrádal trochu šťávy navíc. Celé je to totiž docela nezáživné a málo napínavé. Čekal jsem, že mě to přivrtá na devadesát minut do sedačky, a to se bohužel nestalo. Konec ale solidní. 6/10 a fajn jednohubka na večer, ale mezi nejlepší filmy roku bych to určitě neřadil.

Product placement: The Movie - jako vážně, tohle nemělo po vratkách od partnerů nulový rozpočet?  Takhle nějak začínám své ranty, ale tohle bylo fakt skvělé. Když se u dvojky Top Gunu říkalo, že nejde o návrat filmu pro heterosexuální bílé muže, ale spíše výstřel do prázdna a Cruiseův trucfilm, tak po tomhle dalším kasovním úspěchu v plnohodnotný návrat nejen doufám, ale taky ho i čekám.
A co film? Důstojný scénář a dialogy napasované na milionkrát ohranou kostru fungují bezvadně – až si člověk říká, kde sakra moderní blockbustery zapomněly na základní scenáristické poučky, které prostě fungují už sto let. Ústřední testosteronová trojice a jejich hašteření táhne celý film, a i když je určitý konflikt trochu chtěný, člověk z paměti dokáže vyhrabat spoustu dalších snímků, kde to bylo na sílu mnohem víc.
Mimochodem – z těch tří jednoznačně vládne Bardem, který tu nehraje nic jiného než variaci na sebe sama (doporučuju například nedávný rozhovor s Diegem Lunou). Zimmerův relativně originální soundtrack (jde spíš o evoluci jedním směrem než revoluci) na Oscara není, ale kde má fungovat, tak sakra funguje. Kamera, montáže, střih – hlavně v závodech – TOP.
Dramaturgicky jde o malý zázrak, protože při pohledu na stopáž je s podivem, že se člověk jako já, kdo sledoval naposled F1, když tam jezdil Schumacher, nenudil – i když v poslední třetině by to ještě nějakou práci ve střižně chtělo.
Spousta lidí například kritizovala, že milostná zápletka je navíc, ale mně se to líbilo, bylo to milé. Nejen tahle část příběhu, ale i všeobecný vibe byl: milé, hezké a zároveň intenzivní. Žádné vložené sociální příběhy vprdelismu, ale focus na sport a postavy kolem něj. Kosinski poprvé v jeho kariéře dodal příběh nejen s lidmi, ale i o lidech...
No a tím bych to normálně ukončil, ale musím dodat, že i když to k tomu mělo blízko, tak nakonec na nejvyšší pozici nejlepšího filmu o motorovém sportu zůstává... Speeeed Raceeeeer!

Doufám, že to bude v kině i u nás.

link - Stans movie

Pro mě jako pro člověka, který je jeho fanoušek od svých 11 let, což letos je již 23 let, je to skoro povinnost. 

Očekávání nebyla nijak velká, protože už jednička byla průměrná jednohubka na jedno podívání, ale tohle byl fakt bizár. Je to zbytečně strašně dlouhé, není to zábavné a postavy se chovají jako idioti. Příběh víc než film do kina připomíná nějakou céčkovou produkci za pár šupů, je zbytečně překombinovaný a fakt debilní. Sem tam tvůrci nabídnou docela solidní akční scénu, jinak je to vyloženě bída. Přišlo mi to tak o hodinu delší, než tříhodinový Vlk z Wall Street, na kterého jsem koukal včera. 4/10 maximálně

Ortega má metr padesát pět (někde dokonce píšou jen metr padesát jedna), a třeba ten zmiňovaný Poulter má skoro metr devadesát, takže ano, je opravdu tak maličká

Obhájím si svojí recenzi citací z Letterboxu hned na začátku:

Letterboxd users: “capitalism and the rich bad!”
Absurdist comedy-horror unicorn movie: “yes, capitalism and the rich bad!” 
Letterboxd users logging the movie: “wtf very obvious themes, I didn’t feel intellectually challenged by the silly unicorn horror movie 😡”

A24 opět boduje, tentokrát v přiznaně béčkových vodách s občasným, absurdním WTF artsy momentem (když unicorni skříží své rohy, vytvoří barevný multi cosi a oživí charaktery).

Hele, je to ptákovina, nedává to moc smysl, ale je to překvapivě sebeparodická a ukrutná zábava! Will Poulter kraluje v tomhle mišmaši mezi Narnií, druhým Jurským světem a Bílým lotosem. Jednorožci jsou pěkně hnusný mrchy, CGI je slabší (ale nevadilo mi), jsou tu překvapivě dobrý gore scény a celé to odsýpá a závěr je cool.

Pokud už znáte můj vkus, tedy černohumorné monster movies s přesahem do artu, tak jdetě do toho a nebudete snad zklamaní. 7.5/10

PS: To Jenna Ortega je fakt tak maličká, nebo jí to digitální dětské tělo zůstane ve filmech až do padesátky? 

Stačí jedno letadlo, dva perfektní herci a představení může začít. Wes Craven si z hororového žánru odskočil kousek vedle a dokázal, že k perfektnímu thrilleru nutně nepotřebujete Freddyho Kruegera a lokace z celého světa. Alfred Hitchcock by měl radost. 

Teď ještě ty Nesmiřitelní 😀 ne asi už jsi viděl , ale kdyby kdokoliv z Vás ne, je to pecka za 10/10 zmiňuji to kuli Gene Hackmanovi 

No do psí prdele! Jak je možné, že jsem tenhle skvost nikdy neviděl?! A proč to má na ČSFD modré hodnocení? Teď už je mi to jasné – je to vedené jako western. Jenže tohle má k westernu asi stejně daleko jako třetí Návrat do budoucnosti. Oba filmy využívají kulisy divokého západu, pracují s jeho typickými motivy, ale přitom si jdou úplně vlastní cestou. Občas z těch zažitých stereotypů dělají legraci, jindy jim zase vzdávají úctu. Ale rozhodně nejde o žádný klasický western.
Ve skutečnosti je to turnajový film. Stejně jako řada akčních filmů z osmdesátých a devadesátých let, jenom místo pěstí a kopů se tu bojuje s kolty. Souboje jeden na jednoho, jasná pravidla, napětí roste s každým dalším duelem. Všechny postavy mají svou chvíli, každý střet něco znamená.
A teď zajímavost: rok 1995. Během sedmi měsíců se u nás v kinech objevily tři filmy – tenhle, Mortal Kombat a Street Fighter Těžko říct, jestli to byla náhoda, ale spíš to vypadá jako odraz doby – období, kdy publikum chtělo jednoduchá pravidla, jasné výzvy a výrazné postavy.
Začátek filmu trochu tápe, první dvacetiminutovka působí rozpačitě. Není daleko od zmíněných akčních „mlátiček“, člověk neví, co z toho vlastně bude. Ale pak se všechno srovná, děj se rozjede a začne to stříkat – jak charismatem všech přítomných, tak hlavně řežijními nápady Sama Raimiho ve spolupráci s kameramanem. Každá scéna má tah, kamera ožívá, atmosféra houstne. Vizuální styl je výrazný, tak jak jsme na 90-00s Raimiho zvyklí. A co se týče hereckého obsazení – silné postavy, charismatické výkony, nikdo tu není zbytečný. Sharon Stone věříte všechny polohy její postavy, Crowe tu dělá audition na Gladiátora a mladý DiCaprio ukazuje, že má před sebou velké věci. Hackmanův záporák patří k tomu nejlepšímu co lze vidět.
Scénář překvapivě drží pohromadě a dokonce má i hloubku. Nepůsobí jako rychle spíchnutý základ k akčním scénám, ale jako ucelený příběh s vlastním tónem. Hudba výborně doplňuje dění, drží tempo a podtrhuje klíčové momenty.
Závěr? Velmi příjemné překvapení. Klidně bych si to pustil hned znovu. A hlavně... zaslouží si víc pozornosti, než jaké se mu dostalo.

Jsou věci, které nechápu. A na tento seznam teď zařazuju i to, že se tahle neuvěřitelně dynamická, zábavná a řemeslně parádní dobovka dostala jak v Améru, tak u nás, jen do průměrných čísel hodnocení. Je to ve všech ohledech famózně natočený chaos, který se ale nebojí zpomalit, chvilku nás uklidnit nějakým povedeným dialogem (který je většinou hádka), aby nás pak zase zpátky vyvrhnul do víru televizního natáčení, kde se všechno sere, a když už se to nesere, tak se pravděpodobně brzy srát bude. Potěšily pomrknutí na samotný koncept SNL, které zůstaly dodnes v rámci pořadu stejné, a specifické vyzdvižení zaslouží cast, kde se bravurně kombinují zkušené staré pušky a mladí skoro-zelenáči. Hlavně LaBellle si toho "koordinátora chaosu" Michaelse strašně dává, velmi mě bavil i koncept dvojrole Nicolase Brauna, kde hraje velmi rozdílné, ale zároveň podobné hegemony americké zábavy. Velmi příjemné překvapení.
9/10