Já si taky Chernobyl užil až na podruhé. Poprvé jsem se na to díval s mým taťkou, jehož to je obor. Pamatuju, jak v Praze kupuju speciálku jeho oblíbených piv a těším se po místním hypeu domů až se na to budeme dívat. Neužil jsem si to ani trochu. Táta to zastavoval každých 5 minut a dával mi přednášku a i tak mluvil víc než všichni herci dohromady. Byly tam podobné situace: 

"
já:Tati prosím nezastavuj to, já z toho pak nic nemám....

t: Já to platím, tak si to můžu zastavovat kdy chci!"

Platil jsem to já ve skutečnosti. Za chvíli se karta obrátila: 

"t: Vypni to, já už se na to nemůžu dívat

já: Drábova psala, že se jí to moc líbí. 

t: Ta kráva tomu vůbec nerozumí!" 

V pondělí ráno jsem jel zpátky autem a táta do mne v 5 ráno hučel nonstop rozdíl mezi typem reaktorů co se instalovaly v sovětském svazu a co někde v Rumunsku. Paní, co s námi jela si podle mne přála, aby radši jela s někým, kdo jí zakope v lese. Celý týden mi pak volal do práce, když si vzpomněl na něco, co je tam blbě. 

obě řady končí obřími cliffhangery. Já taky nemusel COvenanta s Prometheem, ale tady jsem žral každý záběr. Už znělka neskutečná...

Spíš jde o to, jestli tam Fimmel zhuleně přehrává.