Mno, já tu delší formu vyloženě preferuju, jen popisuju ten rozdíl, který bývá i u těch kvalitních věcí. Ad figurky: postavy nejsou lidi. Postavy jsou nástroje umožňující vyjádřit myšlenku. Což je právě to, co filmy respektují víc a častěji, než seriály.

Mno, toho bych se i zastal. Strašně málo seriálů má "správné" dramatické oblouky, protože je velmi těžké je mít už z principu. Každá epizoda by sama o sobě měla být malý příběh, který zapadá do většího celku. A tady je problém, protože potřebuješ aby se v každém díle hl. postava někam posunula. Každý další díl je defacto pokračování. Místo toho většinou dostaneme jeden příběh rozdělený na 8 částí, ale to rozdělení je čistě časové. Špatně se mi to vysvětluje na seriálu, ale když vezmeš film (Matrix) a chtěl bys z něj udělat seriál... tak první díl bude o tom, jak mr. Anderson chodí do práce a nebaví ho to? Co ti ten první díl, sám o sobě, dá? Jaký tam bude dramatický oblouk, co bude jeho ústřední téma, filosofický konflikt atd. atp? A až toto vyřešíš... co ti dá druhý díl cos už v prvním nedostal? Jak ti stejné téma vykreslí jinak? Dle mého skromného názoru by takhle fungoval dokonalý seriál. Čímž se dostáváme k Animatrixu, který tak funguje, protože je to koláž minipříběhů. V každém díle jsou jiné postavy, jiný děj atd. ale dohromady to vypráví o začátku konfliktu, průběhu války a aktuálním stavu světa. Čímž chci říct, že pokud někoho nebaví seriál ve smyslu film natažený na 8 hodin a rozsekaný na 8 částí, kdy jednotlivé části nejsou samy o sobě uzavřené, tak tomu naprosto rozumím, i akceptuju názor o "horším médiu". Na druhou stranu, já to většinou beru jako jeden film a v ideálním světě to binguju  *:D**:+*