reaguje na:
The Joker
Myslim, ze to je ta na dvojku.
|
reagují:
The Joker
|
reagovat
|
Diskuzní fórum KECÁRNA
příspěvky 25561 - 25580
Napsat příspěvek
- 1
- 2
- .
- 1278
- 1279
- 1280
- .
- 7286
- 7287
reaguje na:
SteKi
Neni to ta ukazka, ktera... Je do dneska povazovana za jeden z nejlepsich traileru vubec? I na MZ je to hodnocenim 20. nej trailer ever.
Jinak se teda divam, ze v Top50 je z filmu z poslednich 7 let (od Fury Road a Force Awakens) jen 2krat McQuarrie a jinak nic, coz je hezka ukazka toho, jaky blockbustery se dnes toci.
Jinak se teda divam, ze v Top50 je z filmu z poslednich 7 let (od Fury Road a Force Awakens) jen 2krat McQuarrie a jinak nic, coz je hezka ukazka toho, jaky blockbustery se dnes toci.
|
reagují:
Gorecki
|
reagovat
|
Spiderman
link
panebože
tá ukážka je hrozná. Neviem ako to dokázali, ale vpratali do dva a pol minúty celý film 
panebože
tá ukážka je hrozná. Neviem ako to dokázali, ale vpratali do dva a pol minúty celý film |
reagovat
|
reaguje na:
Vardant
Miller se ted druhym mesicem tzv "leci v nemocnici", takze proto ted byl relativne klid, ale kdo vi, co jeste vyleze z tech jeho aktivit ta posledni dva roky...
|
reagovat
|
reaguje na:
Memphis
Já sám jsem částečně židovského původu, jen holt nejsem sionista. A tak asi tolik. Žádný násilný exil židů z Palestinské oblasti a dnes ohraničené moderním etnickým Izrael a okolím nikdy nenastal. Miliony židů vznikly především díky náboženské konverzi místních lidí, ono judaismus byl dříve takříkajíc velmi "konvertujícím náboženstvím" a doslova masové konverze byly poprvé vyvolány Hasmonejci vlivem
helénismu a dále u turkických Chazarů na Kavkaze, berberů v severní Africe a v Himyarském království na Arabském poloostrově až do doby dovršení nadvlády křesťanství ve čtvrtém století. A tak díky tomu židé pocházejí doslova z celého světa, jenom né z ''vyvolené země'' a ona mýtická "národní rasa" židů spojených společným původem zkrátka neexistuje a nikdy neexistovala.
Samotný příběh o exilu je ranně propagandistickým mýtem v té době, okolo onoho čtvrtého století, historickou scénu již tvrdě opanujících křesťanů, aby naopak zase židy zrekrutovaly na svojí ''pravou'' víru. Exil byl tak prostě líčen jako Boží trest pro všechny židy za odmítání křesťanského evangelia. Finální promíchání historie s fantasy mýty klíčové ke stvoření Izraele bylo dovršeno v 19. století německými židovskými intelektuály, jež s plnými hlavami německého nacionalismu na sebe vzali nelehký úkol vymyslet retrospektivně moderní, etnicky čistý židovský národ. A tak počínaje historikem Heinrichem Graetzem byl překreslen a pošlapán jako dějiny vyvoleného národa, který byl královstvím, stal se putujícím národem a nakonec se vrátil do svého Palestinského rodiště. Mimo to byl tak zrozen dominantní ideologicko- náboženský směr určující podobu a budoucnost Izraele- sionismus.
Díky tomu, z jakých nálad se zrodil, byl naprosto stejný jako všechny zromantizované Evropské nacionalismy oné doby potvrzující tzv. zlatý věk v minulosti každého národa tím obhajující existenci národa samého od počátku věků a možná ještě i kus předtím. U sionismu to specificky spočívá ve fantasy mýtu o Davidově království. Před sionismem byli židé prostě židy díky sdílení společného náboženství a ne kvůli nějakému společnému etnickému původu. Pro judaismus je myšlenka návratu židů z exilu do zaslíbené země zcela a naprosto cizí a svatá místa jsou považována za místa, po kterých je třeba toužit, ne v nich žít. K tomu se 2000 let židé drželi od Jeruzaléma, protože jim jejich judaistické náboženství zakazuje se vrátit, dokud se nenavrátí i Mesiáš.
A právě to mi strašně vadí, tyto čistě moderní sionistické tendence prosáklé i do takové podoby judaismu, s nímž nechci nic mít, činící ze sdílené etnicity základ víry opravňující i k nesmírně ošklivým věcem. To je právě velmi nebezpečné a mocně to posilňuje antisemitismus v nejnechutnější hitlerovské podobě.
helénismu a dále u turkických Chazarů na Kavkaze, berberů v severní Africe a v Himyarském království na Arabském poloostrově až do doby dovršení nadvlády křesťanství ve čtvrtém století. A tak díky tomu židé pocházejí doslova z celého světa, jenom né z ''vyvolené země'' a ona mýtická "národní rasa" židů spojených společným původem zkrátka neexistuje a nikdy neexistovala.
Samotný příběh o exilu je ranně propagandistickým mýtem v té době, okolo onoho čtvrtého století, historickou scénu již tvrdě opanujících křesťanů, aby naopak zase židy zrekrutovaly na svojí ''pravou'' víru. Exil byl tak prostě líčen jako Boží trest pro všechny židy za odmítání křesťanského evangelia. Finální promíchání historie s fantasy mýty klíčové ke stvoření Izraele bylo dovršeno v 19. století německými židovskými intelektuály, jež s plnými hlavami německého nacionalismu na sebe vzali nelehký úkol vymyslet retrospektivně moderní, etnicky čistý židovský národ. A tak počínaje historikem Heinrichem Graetzem byl překreslen a pošlapán jako dějiny vyvoleného národa, který byl královstvím, stal se putujícím národem a nakonec se vrátil do svého Palestinského rodiště. Mimo to byl tak zrozen dominantní ideologicko- náboženský směr určující podobu a budoucnost Izraele- sionismus.
Díky tomu, z jakých nálad se zrodil, byl naprosto stejný jako všechny zromantizované Evropské nacionalismy oné doby potvrzující tzv. zlatý věk v minulosti každého národa tím obhajující existenci národa samého od počátku věků a možná ještě i kus předtím. U sionismu to specificky spočívá ve fantasy mýtu o Davidově království. Před sionismem byli židé prostě židy díky sdílení společného náboženství a ne kvůli nějakému společnému etnickému původu. Pro judaismus je myšlenka návratu židů z exilu do zaslíbené země zcela a naprosto cizí a svatá místa jsou považována za místa, po kterých je třeba toužit, ne v nich žít. K tomu se 2000 let židé drželi od Jeruzaléma, protože jim jejich judaistické náboženství zakazuje se vrátit, dokud se nenavrátí i Mesiáš.
A právě to mi strašně vadí, tyto čistě moderní sionistické tendence prosáklé i do takové podoby judaismu, s nímž nechci nic mít, činící ze sdílené etnicity základ víry opravňující i k nesmírně ošklivým věcem. To je právě velmi nebezpečné a mocně to posilňuje antisemitismus v nejnechutnější hitlerovské podobě.
|
reagovat
|
FBI přes noc navštívila nečekaně jednoho bývalého amerického prezidenta a schválně jestli uhodnete, který to byl. 
|
reagovat
|
Měl bych rychlej dotaz na Tonyho. V pondělí 15.8 je v Bavorsku a Sasku svátek. Ostatní spolkové země svátek nemají. Klasicky platí, že velké kamiony nemohou v Německu o víkendu o svátcích jezdit. Samozřejmě sem potřebuju dostat 15 tun nerezovejch výpalků (neptejte se :D ) a potřeboval bych zjistit, jestli v to pondělí Bavorskem nebo Saskem ten lkw projede. Protože tohle je jenom regionální svátek a je to šedá zóna (mají na to nějaký paragrafy, čert aby se v tom vyznal).
Mohl bych zvednout telefon a někam zavolat, ale nechce se mi a předpokládám, že tomu Tony rozumí. Díky
Mohl bych zvednout telefon a někam zavolat, ale nechce se mi a předpokládám, že tomu Tony rozumí. Díky
|
reagují:
Milosh
|
reagovat
|
ComicsZone
Přečetl jsem si teď dva luxusní černobílé komiksy, a rád Vám je doporučím.
Essex County - Jeff Lemire
Už několikrát jsem četl, že je Jeff Lemire geniální scénárista. Bohužel jsem to sám nemohl potvrdit, jelikož jsem od něho skoro nic nečetl. Teď po přečtení jeho díla Essex County si to začínám myslet. Essex County si mě získalo během pár stránek a moc jsem si čtení tohoto svazku užíval. Protože čtu primárně superhrdinské komiksy, tak toto pro mě byla příjemná změna, která mi udělala obrovskou radost. Jeff Lemire se mi zde představil v tom nejlepším možném světle a já jsem na vlastní oči uviděl jeho geniální přemýšlení nad vyprávěním a příběhem. Lemire má také velmi osobitou kresbu, která sice není tolik propracovaná do detailů, ale je rozhodně působivá a hodí se pro dané příběhy. Největší síla komiksu vychází z příběhů. Z příběhů, které mají srdce, emoce a dokáží dojmout. Lemire je dokáže vyprávět s obrovskou lehkostí a citem. Navíc úžasným způsobem využívá panely, ve kterých propojuje příběhy, střídá časovou osu, mění perspektivu vypravěče atd. Vyžaduje to trochu více pozornosti, ale ten výsledek za to stojí, a místy jsem jen koukal a užíval si, co se na stránkách svazku děje. Tomuhle se říká být výborným scénáristou (vypravěčem příběhů). Od teď se budu těšit na další komiksy o Jeffa Lemirea, které si někdy přečtu. Essex County je parádní komiks, který má myšlenky, emoce a nechybí mu srdce. 9/10
Maus - Art Spiegelman
Nejsem fanoušek příběhů o holokaustu. Prakticky tyhle příběhy moc nevyhledávám. Nicméně si myslím, že je důležité, aby tyhle příběhy vznikaly, protože lidé mají tendenci zapomínat nebo zavírat oči před věcmi, které nejsou příjemné. A na holokaust, koncentrační tábory a druhou světovou válku se nesmí zapomenout. Scénárista a kreslíř Art Spiegelman se rozhodl vyprávět zajímavý a bohužel taky tragický příběh svého otce, jenž si prošel tím nejhorším, co druhá světová válka nabídla. Ale druhou světovou se nekončí, protože některé rány se nikdy nezahojí a člověk si je nese celý život. Spiegelman pokračuje dál a vypraví, jak se jeho otec vyrovnává s tím, že přežil a jak moc ho to změnilo. Zde se z velké části zapojí do vyprávění i samotný autor a nabídne nám zas jiný úhel pohledu. A není to pěkný pohled. Spiegelman se rozhodl být hodně upřímný a dost to bolí. Ale taková je občas pravda. Nejvíce se mi na tomto grafickém románu líbí to, že po příběhové stránce to není černobílé. Spielgeman svého otce respektuje a určitě ho svým vlastním způsobem miloval, ale nestaví ho na nějaký piedestal morálních hodnot a dokáže se na něj koukat velmi střízlivě. Tahle střízlivost se projevuje v průběhu vyprávění, ve kterém zjistíme, že Vladek je dobrý chlap, ale je vychcaný, chová se k lidem hnusně, občas je využívá - hlavně ve stáří. Díky své chytrosti a obrovské dávce štěstí přežil, ale navždy ho to poznamenalo. Poznamenalo ho to natolik, že některé věci přenášel na svého syna (autor komiksu) a lidi kolem sebe. Art Spielgeman nádherně ukazuje, že některé věci válkou nekončí a předávají se i na další generace. Spielgeman odvedl výbornou práci, autenticky popsal hrůzy holokaustu, pocity bídy, strachu a toho nejhoršího, co je člověk schopen druhému člověku udělat. Čte se to dobře, kresba je velmi dobře udělaná a pro příběh se hodí. Maus je výborný komiks, který mohu jen a jen doporučit. 9/10
PS: Pulitzerova cena je zcela zasloužená.
PPS: Nedávno byl Maus odstraněn z několika školních knihoven na jihu USA, protože je to nevhodné čtení pro děti - jelikož je tam nevhodný jazyk, zobrazuje to realistiky holokaust atd.
Essex County - Jeff Lemire
Už několikrát jsem četl, že je Jeff Lemire geniální scénárista. Bohužel jsem to sám nemohl potvrdit, jelikož jsem od něho skoro nic nečetl. Teď po přečtení jeho díla Essex County si to začínám myslet. Essex County si mě získalo během pár stránek a moc jsem si čtení tohoto svazku užíval. Protože čtu primárně superhrdinské komiksy, tak toto pro mě byla příjemná změna, která mi udělala obrovskou radost. Jeff Lemire se mi zde představil v tom nejlepším možném světle a já jsem na vlastní oči uviděl jeho geniální přemýšlení nad vyprávěním a příběhem. Lemire má také velmi osobitou kresbu, která sice není tolik propracovaná do detailů, ale je rozhodně působivá a hodí se pro dané příběhy. Největší síla komiksu vychází z příběhů. Z příběhů, které mají srdce, emoce a dokáží dojmout. Lemire je dokáže vyprávět s obrovskou lehkostí a citem. Navíc úžasným způsobem využívá panely, ve kterých propojuje příběhy, střídá časovou osu, mění perspektivu vypravěče atd. Vyžaduje to trochu více pozornosti, ale ten výsledek za to stojí, a místy jsem jen koukal a užíval si, co se na stránkách svazku děje. Tomuhle se říká být výborným scénáristou (vypravěčem příběhů). Od teď se budu těšit na další komiksy o Jeffa Lemirea, které si někdy přečtu. Essex County je parádní komiks, který má myšlenky, emoce a nechybí mu srdce. 9/10
Maus - Art Spiegelman
Nejsem fanoušek příběhů o holokaustu. Prakticky tyhle příběhy moc nevyhledávám. Nicméně si myslím, že je důležité, aby tyhle příběhy vznikaly, protože lidé mají tendenci zapomínat nebo zavírat oči před věcmi, které nejsou příjemné. A na holokaust, koncentrační tábory a druhou světovou válku se nesmí zapomenout. Scénárista a kreslíř Art Spiegelman se rozhodl vyprávět zajímavý a bohužel taky tragický příběh svého otce, jenž si prošel tím nejhorším, co druhá světová válka nabídla. Ale druhou světovou se nekončí, protože některé rány se nikdy nezahojí a člověk si je nese celý život. Spiegelman pokračuje dál a vypraví, jak se jeho otec vyrovnává s tím, že přežil a jak moc ho to změnilo. Zde se z velké části zapojí do vyprávění i samotný autor a nabídne nám zas jiný úhel pohledu. A není to pěkný pohled. Spiegelman se rozhodl být hodně upřímný a dost to bolí. Ale taková je občas pravda. Nejvíce se mi na tomto grafickém románu líbí to, že po příběhové stránce to není černobílé. Spielgeman svého otce respektuje a určitě ho svým vlastním způsobem miloval, ale nestaví ho na nějaký piedestal morálních hodnot a dokáže se na něj koukat velmi střízlivě. Tahle střízlivost se projevuje v průběhu vyprávění, ve kterém zjistíme, že Vladek je dobrý chlap, ale je vychcaný, chová se k lidem hnusně, občas je využívá - hlavně ve stáří. Díky své chytrosti a obrovské dávce štěstí přežil, ale navždy ho to poznamenalo. Poznamenalo ho to natolik, že některé věci přenášel na svého syna (autor komiksu) a lidi kolem sebe. Art Spielgeman nádherně ukazuje, že některé věci válkou nekončí a předávají se i na další generace. Spielgeman odvedl výbornou práci, autenticky popsal hrůzy holokaustu, pocity bídy, strachu a toho nejhoršího, co je člověk schopen druhému člověku udělat. Čte se to dobře, kresba je velmi dobře udělaná a pro příběh se hodí. Maus je výborný komiks, který mohu jen a jen doporučit. 9/10
PS: Pulitzerova cena je zcela zasloužená.
PPS: Nedávno byl Maus odstraněn z několika školních knihoven na jihu USA, protože je to nevhodné čtení pro děti - jelikož je tam nevhodný jazyk, zobrazuje to realistiky holokaust atd.
|
reagovat
|
|
reagovat
|
Zajímavé. Jen pár připomínek:
- bylo to 40 let.
- biblický Mojžíš pravděpodobně neexistoval.
- Židé podle všeho nikdy nebyli v egyptském zajetí, tak jak Bible popisuje.
|
reagují:
CAPS_LOCK
|
reagovat
|
reaguje na:
AndyKaufman
Já to nemíním jako nějaký trolling, k antisemitismu opravdu nemám sklony, to, že se Izrael týká Židů je v tomto případě rozhodně "polehčující okolnost" protože aspoň ten důvod pro tu operaci byl ušlechtilý a bohulibý. Ale kdykoliv nějaká moc začne nadálku, bez detailní znalosti lokálních specifik brutálně zasahovat do místních poměrů, praktikovat sociální inženýrství a předělávat společnost směrem, kam sama ze svých interních důvodů nesměřuje, tak je z toho katastrofa a táhne se to desetiletí. Ať už to byly starověké mocnosti ruinující malé státečky tím, že odvlékaly jejich elity do exilu (Židé bohužel zažili), nebo třeba různé projekty v Africe, nebo třeba Apartheid, nebo "ekonomický zázrak" který Amerika naordinovala Japonsku a všichni ho dodnes vnímají jako pozitivní příklad, až na to, že ta země zešílela, lidi se tam sebevraždí, nemnoží se a ještě dlouho se budou s dozvuky tohohle nepřirozeně akcelerovaného růstu vyrovnávat. Víte jak dneska většina lidí fandí bezzásahovým zónám v přírodě, protože ona si poradí líp, než když tam nějaký "odborník" začne vymýšlet vylepšení a sázet, co si myslí že je třeba? Tak s kulturama je to stejně. Vyvíjejí se v nějakém mullieu, ohýbají se, reagují na okolní vývoj i na větší změny, ale prudký zásah úplně odjinud, může ten "ekosystém" rozvrtat na pěkně dlouho. A to je Izrael. Proto mi vadí. Zavlekli jsme 2 světovou tam, a nechali ji tam dozuřovat další dlouhý generace, protože to není u nás, takže cajk. Bez druhé světové by Izrael nebyl. A bez Izraele by nebyla ta nekonečná válka, která tam od té doby zuří.
|
reagovat
|
TOP Diskuze
29Gods Don´t Give Gifts: Trailer 21Clayface kouká Marvelu na kotníky, Uvidíš všechno je fenomén a Wildwood cílí na Oscara! 18První dojmy: Jak se povedla hororová komiksovka Clayface? 18Podvodnice Elizabeth zahanbila Melanii, Street Fighter s velrybím survivalem propadly 10Above the Below: Trailer 9Kluci to vidí jinak než holky: Recenze 9Rozum a cit: Recenze 7Ženy v lihu: Trailer 6Clayface: Recenze 6Víkendový výplach #904 o Bondovi a Warcraftu
Komentáře
Clayface kouká Marvelu na kotníky, Uvidíš všechno je fenomén a Wildwood cílí na Oscara!Star_LadyNo já sem právě ty tržby viděla v žebříčku a docela mě šokovaly. Známé jméno režiséra i obsazení, min. Jena Ortega to docela propaguje, literární předloha...a nedalo to ani milion? Já k tomu žádný vztah nemám, knížku neznám, jen mě to fakt překvapilo.- Clayface kouká Marvelu na kotníky, Uvidíš všechno je fenomén a Wildwood cílí na Oscara!LeefkoTy byli establishované (naser si, Tede) jednak na dle mého trochu jinou cílovku, která prostě třeba už do kina chodí na něco jiného, a druhak nebyli zrovna marketingově prodané (vždyť Street Fighter se poslední měsíce prodával hlavně tím, že tam hraje pěkná Asiatka...)