Guten Tag,
tag jsem 28. hodinu na nohou bez spánku po nočním přesunu do Německa a vypadá to že odletím. Už sedím před gatem a koukám na naše letadlo. Ale všichni takové štěstí nemeli. Z Evropy neletěla drtivá většina. Z USA myslím že Chicago taky ne. 
Místo profiku dělaly check in podle všeho úplně jiné profese, tak byl docela zmatek.

Stávkující nebyli, jenom nějakej ocásek roznášel letáky těm, co do práce přišli a pak tam chodila paní s TV mikrofonem, na něco se mne ptala, protože jsem vypadal nasranej, ale po mém zakoktatní "eeeeeh i don't speak germ..." se chápavě omluvila.

Taky jsem potkal svoji německou verzi po 30 letech, pána, co se šel zvážit na váhu na kufry a jeho manželka, když to viděla, tak zakroutil a očima a odešla. 

Teď si dávám pivo a preclík, dobrá snídaně.