V první řadě je potřeba nesrovnávat Metldown s minisérií Černobyl. Jde o předem prohraný nefér boj. Tentokrát tu totiž máme opravdový dokument s opravdovými účastníky havárie a zaměstnanci elektrárny Three Mile Island. Prakticky pořád sledujeme a posloucháme výpovědi s dnešními záběry na opuštěnou elektrárnu a s několika hranými scénkami popisující tehdejší situaci, které jsou překvapivě nerušivé a pomáhají divákovi s představivostí.
Kdo neholduje jaderné tématice jako já a zajímají ho jen pohledy na katostrofu, ten si Meltdown neužije. Kdo si však chce trochu víc naštudovat jednu z nejhorších jaderných havárií na světě, jen pár let před Černobylem, ten dokument ocení. Avšak ani podrobné technické vysvětlení havárie tu nehledejte. Tvůrci si vystačili s vadným ventilem a nezkušeným personálem, který sice nehodu zavinil, ale daleko horší chování přicházelo z nejvyšších řad jaderného výboru. V tom pak USA nemá daleko k popírání SSSR. Jen stačí vyměnit politiku za dolary. A je dost děsivé poslouchat od skutečných lidí, čeho byli/jsou Američani schopni jen, aby jaderný průmysl nepadl.
Škoda, že z toho Netflix nevymáčkl víc a většinu času věnoval soudním tahanicím. Potenciál tu rozhodně byl, ačkoliv nedošlo na odklízení trosek, radiace a podobných katastrofických scénářů. A nebo možná naštěstí.
7/10
Jaderná havárie v Three Mile Island
|
reagovat
|


Tu učebnicovou asi neznám. Já to vnímal vždycky jako žánr, kde forma převáží nad obsahem a není primárním úkolem se zalíbit širšímu spektru diváků i když se to pravé pro tu odvahu někdy stane jako u zmiňovaného Blue Zima z první řady.
Ale to byl ještě větší pr*ser, jak ten hranej SF z 94.
