Hele nic, já sem byl strašně naštvanej, dílem na sebe, dílem na ní. Dřu jak šroub, do toho nestíhám školu, těším se na první volnej večer za pořádně dlouhou dobu a stane se mi tohle. Byla to Erasmus párty v Ćeskejch Budějovicích, měl sem tam plno známejch a těšil sem se na ně. Vona tam tak sama seděla na baru, nikdo s ní nemluvil, tak sem se chtěl předvíst před kamarádama a oslovil sem jí. Během pěti minut sme se dostali k Rudolfu Hrušínskému, ona mi řekla že neví, kdo to je, a já zbystřil. Cítil sem se pánem situace, vysral se na všechny kolem a dělal ze sebe macha, co má načtenýho Umberta Eca a má volnej pokoj na koleji. Po 3 hodinách sem zjistil, že zná Rudolfa Hrušínskýho, do mobilu nedatlovala smsky kamarádkám ale poznámky o mě, a Umberta čtou podle ní jen pozéři. Asi v 1 v noci mě naprosto brutálně a precizně rozebrala až do morku kosti, a já s hrůzou zjistil, že celou dobu byla pánem situace ona. A aby toho nebylo dost, tak když odcházela, tak mi do ucha pošeptala : "A musíš jíst víc knedlíků".
Maminka měla pravdu, s cizíma lidma se Jiříku nebav. Cítím se zneužitej.
PetaBlack
|
reagovat
|

Já to nikdy předtím neměl a jednou to zapnu a voilá. Neva...třeba se to zase samo změní
