Jedna tam byla asi za minutu, dalších 5 přistavenejch v areálu se tam prodralo tak za deset minut. A během hodiny tam přijížděly z Trenčína desítky a desítky sanitek. Ty těžce zranění byly naložení hned, ty co byly při vědomí tam čekali dost dlouho. Podle všeho to ten týpek co stál vedle mě nepřežil, ten popis co si teď čtu na sme.sk až příliš odpovídá.

Hmmm... drsný

Tak jsem se konečně vrátil domů z Pohody. A do pohody to mělo daleko. Byl jsem tam už pátým rokem, a jak jistě tušíte, "something went wrong". V O2 stanu s kamarádem z Jihlavy a mnoha přáteli z Trnavy, jsme byly přímo na tom dotyčném koncertě, asi v 7 řadě od podia. Na začátku koncertu přišel jakýsi organizátor, vyhnal rodiny s dětmi, a varoval, že nás možná budou muset evakuovat. Pár minut před čtvrtou během vteřiny konstrukce spadla naprosto brutálním způsobem, kdy těžké kovové trubky kosily lidem ruce, a hlavně hlavy. První věc, kterou sem si uvědomil, byl vysoký kluk v klobouku, který tancoval tak 2 metry ode mně. Tratoliště krve, šílený řev, plachta někde v prdeli. Vedle hlavy se mu válelo oko. Kolem leželo plno holek s přelámanýma rukama, hrůza. Vyběhl sem ke stanům, kde sme se postupně začaly scházet. Martinovy to přepůlilo brejle na obličeji, jednu jeho známou odvezla sanitka se zlomenou rukou.

Organizátoři zavřely za té vichřice přiístupovou cestu, a okamžitě ten fesťák ukončili. Všech 35000 lidí chtělo okamžitě vypadnout, ale nechtěly je pustit. Proto někoho chytrého napadlo prostříhat diletantsky díru v plotu (kde se minimálně další 4 lidi pořezali). Po cestě ve vicřici 3 km bahnem polem nepolem, jsme došly k autu, kde sme strávili dalšíích 7 hodin do půlnoci promočení, protože organizátoři měly pouze jeden jediný vjezd, a prvně odjížděli autobusy. Někdy v jednu jsme dojely do Trnavy, a několik hodin mlčky strávily projížděním článků, videí, a zkušeností lidí na facebooku.