Mě přijde obecně divné, když cokoli na konzoli (myslím takové to, co v reklamách machruje, že to zvládá 4 ovladače najednou apod) neumí split screen (a tvůrci si najdou nějakou kreativní výmluvu) zabil bych za pojetí otevřeného světa ala far cry 2, kde to opravdu znamenalo jenom jezdit tam a zpátky jako pi**, nesnáším jednoduše natahovanou hratelnost (né, že to jsou vedlejší questy, ale že je to hlavní linka), páčidlo ve hrách mě taky fascinuje pěkně dlouho. V klasických střílečkách je eskortní, nebo stealth mise vždycky na nic a penalizace za spolubojovníky je naprostý zabiják hratelnosti v nejedné misi a nejedné hře. Ještě bych na seznam přidal přílišné omezování hráče (postava nepřeleze plot, nevykloní se zpoza rohu) ale jinak mi ten týposek mluví hodně z duše. PS: sorry za dlouhý komment *:D*

Jedna otázka na skladbu [b]Panic, shear bloody panic[/b] - šíleně mi ten začátek (asi 8 tónů) něco připomíná, představte si to jako orchestr, né jako housle... nemohl jsem se toho zbavit v kině a teď mi to pořád zní v hlavě a nevím co to je... kdyby někdo pomohl, byl bych rád (v hlavě mi zní ten "originál")