To je naprosto úžasné. (dokument o learningu)
a) jej učí pomocí neuronových sítí apod. (tzn mu nikdo neříká co má dělat, ale nechává jej samotného vymyslet si jak to bude dělat).
b) učí jej pomocí metod pokus omyl, takže se (kolem a kolem donekonečna) zlepšuje.
c) ten robot HRAJE PING PONG. Jestli by jej porazil asiat je v podstatě irelevantní, protože ten robot dělá nedeterministickou činnost. Navíc:
d) aby to hrál "dokonale" stačí přidat do vstupů zkoumání balistiky míče - to kam poletí, jakou má rotaci atd. (a jak to tedy "protirotovat" aby to šlo kam potřebuje) se dá naprosto v pohodě určit podle rychlosti a úhlu dopadu, vs rychlosti a úhlu odrazu, případně si ještě pomoct sledováním protihráčovy rakety. Toto je běžná počítačová matematika... Ta opravdu těžká část je rychlost ramene v kombinaci s nedeterministickým rozhodováním - a to tam mají. Ono je klidně možné, že jestli ten robot už teď sleduje trajektorii (a tedy vidí jestli míček po dopadu zrychlil/zpomalil, šel víc/míň do výšky) tak by už teď byl schopný s "asiatem" hrát a po dostatečném množství zápasů by jej i porazil.
ad robopingpong
|
reagovat
|
Ale tak víme, kdo by to vyhrál... navíc by tam museli dát skutečnýho hráče (čti asiata 



