Kdyby jenom ty dva, ta hudba se tehdy používala snad v každém druhém traileru - je geniální, ale po takové masáži se mi tehdy krutě oposlouchala a ztratila svou sílu.

Já to teda zaregistroval až v traileru na Sunshine. 
Ten song je fakt fenomén - dokonce to pamatuju i v nějaký rapový verzi 

Každopádně, ten trailer na Dvě věže... Mňam dopíči. Tohle už nikdy v životě nedostaneme. 

Tak většina lidí si pamatuje ten epický motiv předělaný pro trailer na Pána prstenů (a později Sunshine). Těch posledních 30 vteřin v openingu beru jako hlavní motiv a ten hraje ve filmu několikrát.

To je ale jenom ta první část motivu, ty tísnivé housle. Ta druhá, dunivější část, je jen v titulkách a řekl bych, že většina lidí zná hlavně tu.

Nehraje, hraje tam víckrát, hlavně v momentech, kdy se to strašně pose.e a na konci, kdy jsou všichni totálně v prdeli.
Hodně lidí si ho ale spojuje s Pánem prstenů.

Jojo...Jeste bych dodal, ze by se tam rozhodnecnemel opomijet ikonickej hudební motiv. Ten si zije v podstate vladtnim zivotem, davno prekrocil filmove hranice a rekl bych, ze lidi ho s filmem ani moc nespojujou (kdyz hraje jen v titulkach)

Tu co zmiňoval milosh?
Mně ten film hlavně úplně potopil Keitha Davida, který může hrát na sympatie jak chce, ale já si vždycky vzpomenu na tu jeho mezeru mezi zuby, úchylné olizování se a vidličku.
Jinak opening patří mezi mé nejoblíbenější vůbec.

DÍk za připomínku Requiemu...Teď tu scénu zas tak tejden nedostanu z hlavy a to jsem ten film viděl jen jednou a ačkoliv ho uznávám jako kvalitní, tak to patří k těm věcem, které rozhodně znovu vidět nechci.

Pravdepodobne ne a až teraz som zbadal že som to dal do blbého vlákna, tak to idem napraviť xD 

Prej okolo

Budeš dávat i dvojku ? 😀

Vybrat ten nej je těžký. Za mě remíza mezi Fontánou za top audiovizuální stránku a Requiem za ass to ass s Jennifer Connelly. 

Nejhorší je Velryba což je uchcanej Oscar bait.

5/10
V rámci filmového dovzdelania som si ako fanúšik dizajnu a architektúry z dvadsiateho storočia plného mramoru a reliéfov schovaných za interiérovými palmami, rozhodol pustiť túto kultovú klasiku. 

Za mňa teda musím povedať že jednou z hlavných predností filmu je  atmosféra a kamera. 
Pražské vexlácke podsvetie plné špinavych bufetov a neónov boli správne surové a nádherné. 

Kde mi to drhlo bol príbeh, respektíve  postavy kde Olmer proste  nevedel ísť do hĺbky. 
Hlavný hrdina nemal prakticky žiadny charakter a jeho dejový oblúk sa niesol v duchu " hľadám zmrda čo ma oklamal, pridám sa k zmrdovi čo ma oklamal. 
Nič viac tam nebolo. 

Romance tu je prakticky len kvôli sex scéne. (aj keď dobre natočenej) 

Čo mi naozaj liezlo na nervy bola hudba. Ja beriem že bola iná doba, ale keď som niekoľko krát za film počul Relax od Frankie goes to Hollywood, som mal reálne dojem, že Olmer mal buď hodne osekaný rozpočet, alebo si proste  honil ego nad tým, že mohol do svojho filmu dať pesničku s anglickým textom. V tej dobe to možno fungovalo. Ale  za mňa by dnes tento film mohol slúžiť ako príklad toho, aké je dôležité mať vo filme vlastný originálny soundtrack. Alebo aspoň kvalitného hudobného dramaturga. 

Suma sumárum rešpektujem a chápem prečo je dnes Bony a klid kult. Z toho filmu dýcha predrevolučná atmosféra, rebélia a celkovo ...nostalgia. 
Za mňa ako moderného diváka sa však po technickej a naratívnej stránke jedná o prinajlepšom priemerný film. 

Nejlepší Wrestler (10/10)
Nejhorší Labuť (2/10)

Fontána hrozně vyčpěla. 
Noe byl strašně moc divnej. 

Fontana je TOP10 filmu vsech dob. 

To bych chtěl spíš vidět, jak bys reagoval na matku! jako věřící člověk.

9-10: Whale, Requiem, Wrestler

7-8: Black Swan, Caught Stealing

5-6: Fountain, Pi 

Na nejlepší bych si musel hodit korunou mezi Černou Labutí a Wrestlerem, za ty má můj bezmezný obdiv, a na nejhorší zas mezi Matkou! a Noem, těmi se mě pokusil zavraždit.
Fontána i Requiem za sen jsou napůl mezi tím, takže lepší průměr který hrozně táhne nahoru audiovizuální zpracování, a poněkud sráží plytká myšlenka a manýrismus s jakým se snaží předstírat něco víc. Ty filmy mě neurážely (krom toho přepáleného hype kolem nich), ale za těch dvacet let jsem nikdy neměl chuť je vidět znovu. 

Jeho novinku jsem v kině vynechal, ale doma si na ni někdy čas udělám.

Já už to sem někdy psal, že Rekviem byl jeden z těch filmů jako Sedm, Klub rváčů apod., kdy to viděli ti o 2-3 roky starší na škole a furt o tom mluvili, až ses pak k tomu konečně dostal taky a zatímco u Finchera jsem vůbec nechápal, co to je a chtěl to vidět znovu, tak u Rekviemu ... tam dokonce jeden kluk po víkendu (to už jsme byli na střední) přišel s tím, že to rozdělil na dva dny, nedokázal na to koukat v kuse. Když tohle někdo řekne o filmu -  nevíš co vůbec čekat, ty jo, dejte to sem, hned. Takže těžko říct, jak bych to bral bez hypu okolí, ale takhle to bylo na 3/5, kdy mám v hlavě tu závěrečnou koláž. Daleko víc mě v tomhle směru dostal Trainspotting. Kdežto s Fontánou, to byl asi první film, co mě dojal v tom věku 15 vejš. A zhruba rok jsem protáčel Mansellův OST (od tý doby jsem to už neviděl). Velmi mě překvapila jeho letošní novinka, matku! jsem docenil až na rewatch, Noeho neviděl, Wrestler je skvělej a labuť mě úplně minula. 

Pí mi stačilo vidět jednou, absolutně mi nesedl. Requiem za sen jsem viděl v dobách mého mládí taky mockrát, jednou v rámci Projektu 100 i na plátně. Za nejlepší film jsem tenkrát považoval Fontánu. Wrestlera jsem taky párkrát viděl, Černou labuť též a tím to končí. Možná bych tu Fontánu mohl dát po skoro dvaceti letech znova a docela by mě zajímalo, jak bych na ni reagoval jako věřící člověk.