
mě z toho vyšel zase úplně jiný program, který mě často odvál na nějakou přednášku do stanu nebo na víno s přáteli.
Burtona jsem plánoval, ale nakonec jsem viděl jenom Frankenweenieho a mnohem víc jsem dal tomu Pressburgerovi a Powellovi, za což jsem i rád, protože jsem je vůbec neznal a Černý narcis se dal, ale jak Červené střevíčky tak Plukovník Blimp jsou výborné filmy (technicolor rules), překvapivě komplexní a Deborah Kerr je taky kouzelná.
Za moje největší filmové zážitky bych vybral Dámu z lóže č. 13, i přes hodně divoký hudební doprovod, vidět na plátně Gretu Garbo ve vrcholné formě je zážitek, toho Blimpa pro jedno z nejkrásnějších ztvárnění (mužského) přátelství na plátně a Barmskou harfu - poslední dny 2. světové z pohledu japonských vojáků a to zobrazení mírnosti a pokory tváří v tvář všem válečným hrůzám se mi dostalo pod kůži.
Na závěr jsem ještě dal Piknik na Hanging Rock a ten mě nadchnul snad nejvíc - ty překrásné obrazy, hudba, atmosféra (!) a všechny ty náznaky toho, co děje pod povrchem a z čeho mrazí v zádech - fenomenální film.
Tak zase za rok



A ještě mi vykali, takže jsem je musel poprosit, aby mi tykali, protože vykání od mladých lidí je mi nepříjemné. 