Přihodím postřeh ze své bubliny. Mám kolem sebe čím dál tím víc lidí, kteří se fakt potkali přes Tinder, magicky to zafungovalo a teď se berou, čekají dítě, nebo už jsou svoji.
Moje zkušenosti s tím v průběhu let byly, že jsem se nechtěl trápit s horšíma a méně populárníma alternativama, takže v časech, kdy jsem byl zrovna single a hlavně na to měl energii, trpělivost a čas, tak jsem to nainstaloval. Ze začátku vždy bezplatnou verzi, poslední roky už pak placenou (po slevě, která vždycky po pár dnech přiletí, protože jsou to vyčůraní zm*di), kde vidíš dopředu, kdo tě swipuje. No a asi takhle -> nikdy z toho nebylo víc než pár rande nebo velice krátký vztah, pokaždé jsem do toho teda šel bez jakéhokoli předstírání, že nejsem šílenej geek s pofidérním vkusem i humorem, co má jasno v politice, očkováních a dalších věcech, přes který u mě vlak nejede. Nikdy se ale nic hlubšího nezhmotnilo. Takže jsem to víceméně tak jako spousta jiných mých známých začal pomalu zavrhovat jako něco, co nemůže fungovat.
Až do chvíle, kdy to zafungovalo, protože jsem tam najednou byl v ten správný čas v tom správném životním bodě a nebýt toho, že jsem tam potkal holku, se kterou teď jsem, tak už bych ani nevěřil, že někdo takový pro mě existuje.
Ve finále je to prostě jen jedna z dalších cest. Můžeš mít kliku a potkat někoho na výletě nebo při hobby aktivitě. Můžeš mít kliku a potkat třeba někoho v práci, a pak mít ještě větší kliku, že to bude fungovat. Nebo můžeš mít kliku a potkat někoho na Tinderu. Všude se tomu musí jít nějakým způsobem naproti a všude doporučuji být od začátku sám sebou a vědět dopředu co chceš.
reaguje na:
departed
Tinder
|
reagovat
|




Je totiž snadné mít rád většinu jeho věcí a ta hejtovací diskuze by byla zábavnější. 