Nevím, jestli ty knihy pomáhají. Mně osobně pomáhá lidská společnost. Naprostou většinu času bývám sám. A samota je pro mě něco velmi tíživého. Jasně, pustím si nějaký skvělý film, poslouchám si písničky od mé oblíbené kapely či melodie z West Side Story, ale není nad fyzické setkání se skutečnými lidmi. Před pár měsíci jsem se rozešel a myslel jsem si, jak skvěle to zvládnu. Nezvládám to, příšerně se tím naopak trápím. Najít někoho, s kým chci sdílet svůj život, jednoduše neumím a ani nevím, kde a jak hledat. Pořád se s tím vším vyrovnávám, zvláště když vím, že budu za pár měsíců strejda. Akorát se bojím, že ani netuším, zdali budu mít k synovci vůbec přístup. Vím, že potřebuju někoho vedle sebe. Seznamovací aplikace nemám (nevlastním chytrý telefon a ani nechci), na jedné seznamce jsem kdysi naletěl jednomu podvodníkovi, který mě okradl, a hledat někoho v reálu a riskovat, že mi někdo dá pěstí... Blbý, ale aspoň jsem se z toho vypsal.

Taky se s tímhle osobně i v rodině trochu potýkám a absolutní souhlas. Jsem rád, že jsi to napsal.

Jinak já jsem tyhle self-help knihy/videa/rady nikdy nemusel. Vždy mi to přišlo too obvious, mlácení prázdný slámy a efekt nula. Jak v jednom starším rozhovoru napsal Fila (já vím, volně parafrázováno): "V hospodě se z těhle problémů taky nevykecáš."

Takže taky radím najít si schopného odborníka.

Jasne, suhlas. Len casto treba pri tom najprv zistit, preco je to sebavedomie naprd a tu by mal nastupit ten odbornik. Lebo je jedno, kolko ludi okolo teba ti vravi, ze si uzasny, sikovny a neviem co, ked to ty tak necitis a nemas. Treba tam odkryt tie mechanizmy za tym.
Co sa tyka tych generacii, sam by som to lepsie nenapisal

Vychova samozrejme ano a proto mi vzdy pripada absurdni, jak nekdo starsi breci "ta nova-mlada generace je hrozna"... Samozrejme odnikud na Zem nespadli ani nezili v nejakem vakuu. To je ta nulova self-awareness, kdy si ti lide mysli, jak byli/jsou uzasni, jak vsechno delali skvele, jak vsechno dobre fungovalo atd atd. Jen si ale myslim, ze v dospelosti by mel clovek byt schopen se do jiste miry i trochu prepsat. Priklad, kdyz jsi byl vychovan bez sebevedomi, tak se holt musis snazit jej nabrat, protoze jinak ten zivot bude neustale stres a dost na prd. Proste je potreba vedet a rozumet, co potrebujes a jestli a jak toho lze docilit nebo ty sance aspon zvysit. :)

Snipsely ma pravdu v tom, ze nikto ta nevie dojebat, ako vlastni rodicia a okolie. Vychova je velmi podstatna a ked rodic svojmu decku neumozni zazit si prakticky akukolvek beznu situaciu v bezpecnom prostredi domova, ktory by teda mal byt bezpecnym priestorom, neziska dolezite zrucnosti, ktore vedu k zdravemu sebahodnoteniu, sebavedomiu a nahladu na seba a samozrejme aj do zivota praktickych zrucnosti, no tak to ten clovek to nema v zivote lahke.
Ked sa clovek dokladne nad sebou zamysli a odpozoruje sa, tak zisti, ze kazdeho z nas svojim sposobom rodicia dojebali pri svojej vychove, lebo su to len ludia a rovnako my, nech sa snazime ako chceme, dojebeme zase vlastnym stylom svoje deti. Podstatne je, aby sme im tiez poskytli take mechanizmy a zrucnosti, ktore budu minimalizovat to nase dojebanie
sorry za miernu vulgarnost, ale vystiznejsie slovo mi nenapadlo
skratka snazme sa robit veci najlepsie ako mozeme

A nebyva spis problem, ze lidi si vetsinou lezou do tady tech bublin, kdy se vsichni navzajem placaji po zadech, chlacholi atd. ale potiz nastava, kdyz dojde ke konfrontaci s realitou a najednou ten clovek nechape, protoze je zvykly slyset neco uplne jineho? Takovy to "kamaradky mi rikaji jak jsem hezka", boom, realita 5/10. :) A v jednom talku jsem o tom slysel mluvit i Toniho Nadala, tenisoveho trenera ktery prave strasne hnul s tou psychologickou casti ve sportu a dnes dela poradce, motivacniho recnika atd., jak jde znat ten posun mezi lidmi, kdy ted proste kazdy, vsichni pribuzni a znami, jen chteji slyset, jak jsou skveli, uzasni, jedinecni, nejlepsi na svete a kdyz jim tohle nedavas, tak ty vztahy s nimi nemas. Preci jen kdyz ma nekdo pocit, ze ten clovek v jeho okruhu je ciste toxicky a nic mu nedava, tak ho hned hodi pres palubu. Snad s vyjimkou Willa Smithe a jeho manzelky. :)

Btw, málokdy zaznívá, že problém vedoucí k depresi můžou způsobovat okolní lidé (ať už jde o rodiče, nejbližší přátele apod.), a to svojí velmi dobře skrytou sobeckou toxicitou a gaslightingem. Zrovna o tom mluvil Wil Wheaton. Strašně těžko se to rozpoznává, ještě těžceji se s tím bojuje (nic jiného než jejich naprostý cut od vlastního života nejpravděpodobněji nezafunguje).

Vidim to dost podobne. Kdyz si zlomis nohu, tak je ti jedno, zda-li si s tim lekarem sednete. U hlavy je to ale neco trosku jineho, takze osobne spis doporucuji si pripominat, ze nakonec si to musi odzit kazdy sam za sebe a radeji pracovat na self-awareness, nadhledu a objektivite k sobe samemu. To dnes mezi lidmi dost chybi a bohuzel mam pocit, ze spousta toho neni vubec schopna nebo ochotna.

Tak dneska na pořadu dne závěrečné řeči a pak už jen verdikt poroty. Doufám, že se protistrana odvolá a cirkus bude pokračovat.

Škoda, že ZAZ už nefunguje, při vzpomínce na tohle, by se čtvrtá Naked Gun psala úplně sama. 

Ako vcelku mozem suhlasit, ale tam je ten problem, ze ludia, ktori su v tom danom probleme alebo v situacii, tak malokedy maju nahlad do toho a na to je tam ten odbornik (aj psycholog psychologovi moze pomoct, lebo sme len ludia a rovnake obranne mechanizmy, ktore funguju u “obycajnych” ludi, tak funguju aj u psychologov a ti tiez nemaju ten nahlad).
Ale ano, bez aktivnej ucasti klienta na sedeniach a jeho/jej aktivnej ucasti na rieseni svojich problemov a svojom zivote, je sedenie s psychologom len rozpravanie

Ja by som este doplnil a trosku poupravil tvoj prispevok, s ktorym teda plne suhlasim. Namiesto nemocnej hlavy by som to povedal trosku inaksie, lebo problemy nemusia vyvierat len z klinickych zalezitosti ako je depresia, uzkostna porucha a pod. Su rozne zivotne situacie, s ktorymi si ludia nevedia poradit a nie je hanba obratit sa na odbornu pomoc, ved na to ju mame a nie je tu stredovek, aby bol za to clovek stigmatizovany. Nebudem tu nacinat ani temu hypersenzitivnych ludi, ktorych je mrte a a vacsina ani nevie, ze nimi su a maju trosku tazsi zivot, lebo maju vyrazne ine prezivanie ako ini… ale o tychto veciach by som mohol pisat do nekonecna. Ine som chcel. Hlavne podporit tvoj prispevok v tom, ze nech si ludia kupuju a citaju take knizky, lebo aj medzi nimi sa najdu relevantni autori, ale nech neostavaju len pri tomto a ruku v ruke nech navstevuju aj odbornika, lebo to je gro.
A co sa tyka mna, ja by som daval penize len tomu odbornikovi, lebo to ma ovela vyssiu relevanciu ako hocijaka knizka. Treba mat bezpecny priestor na skumanie poznatkov a skusenosti a pod. a na to su prave ti odbornici.
Uf, trosku dlhe, ale to som sa snazil mrte limitovat.

Zemřel Andy Fletcher z Depeche Mode :(

Ciwe, jo, na pána!