Všechno je na správném místě - výborně zvolení "rivalové" v hlavních rolích, sympatická posádka (Dzundza si to hodně kradl pro sebe), epická Scottova režie a úderná Zimmerova hudba (i když je to takový předvoj před epickou Skálou)
ALE!
Nemohl jsem se do toho příběhu dostat a podařilo se mi to až půl hodiny před koncem, kdy to sice už do výborného konce nepolevilo, ale tu pachuť to nezakrylo.
Tohle budu mit spíše na nižších příčkách Scottova filmového žebříčku.
Krvavý příliv (1995)
|
reagovat
|

. Ve Vřískotu bys mu dal za postavu, co hraje, pěstí. Ve Společníkovi bys mu dal pěstí, to Hughieho kňourání mě štvalo už v druhý řadě, až ... mu v Novocain budou všichni dávat pěstí. Každopádně souhlas i s ostatním, pro mě byl táhlej i ten úvod „přítel mě veze na chatu mezi své kamarády a já jsem nervózní, ale ok, pojďme se nějak seznámit“. A druhou polovinu jsem vnímal právě díky Sophie Thatcher, u který mě po tomhle a Hereticovi v podstatě automaticky zajímá v čem bude hrát dál, nehledě na žánr. Tady jsem v rámci příběhu ale víceméně jen „čekal“ na to, co píšeš. Nicméně, v celku to nebyla až taková „opičárna“ 