Skoro všechno co Spielberg v tomto století natočil je minimálně za 7/10 a výš. Jen ten Obr Dobr je omyl, který jsem neměl sílu vidět. 

Odplatu jsem poprvé viděl v době, kdy jsem prvně hrál Maxe Paynea a Porter i tím svým vnitřním monologem pro mě tehdy tím filmovým Maxem tak trochu byl. Původní vizi Helgelanda jsem dohnal až teď a je skvělá. Dokážu pochopit, proč se tolik let snažil o uvedení téhle verze a nakonec to vlastně není o tom, že by tahle nebo původní byla lepší. I přes své odlišnosti (nejen závěru) je tahle podstatně temnější, ale obě jsou *:+* Někdy snad doženu i tu původní s Lee Marvinem.

This. Válka světů doplácí na sladký konec, ale to Minority report vlastně taky, byť ta stylizace do noiru to u řady lidí zvedá. Jako Spielberg v nulkách ještě válel a třeba i Tintin je za mě neprávem zapadlý klenot...

Za sebe musím říct, že u mě je to Válka světů jako Top v tomto tisíciletí. A teda výrazně. Následně Chyť mě, když to dokážeš. Minority report mě nikdy nějak nestrhlo a teda těžko posuzovat jestli to je zapadlé nebo přehlížené či nikoliv, to bude asi subjektivní, ale když si vybavím dospívání u lineární tv, tak si Minority report vybavuji minimálně. Naopak mladej DiCaprio se vysílal i odpoledne a Válka světů jako večerní megafilm *:D*  Ale jak jste mě donutili kouknout na Spielbergovu filmografii, tak mě posledních 20 let moc neuspokojuje. Ale jeho letošní sci-fi si samozřejmě ujít nenechám *:+*

Nic moc jsem nečekal, šel jsem spíš v rámci toho, že to vyhrálo Benátky a že to je Jarmusch. Ale jsem velmi příjemně překvapen. Hrozně civilní věc, která je ale velmi přesně natočená a obsazená, navíc ještě obohacena o docela chytrý scénář, který ale zároveň nechává hodně věcí nevyřčených a k interpretaci. A nebo taky ne. Tři příběhy, které sledují rodinné vztahy v různých rodinných konstelacích a různých rodinných mikrokosmech, na třech naprosto odlišných místech, ale zároveň v detailech univerzálně propojené, a tak nějak všeobecně...milé. Velmi příjemný a hlavně přesný herecký cast je tak hozen v podstatě do dialogových výměn, většinou v jednou uceleném uzavřeném prostoru, a Jarmusch je při tom velmi důsledně snímá a velmi originálně pracuje s tempem (ta práce s tichem mezi samotnými dialogy, a jak s ním Jarmusch ve všech třech povídkách různě symbolicky a filmařsky nakládá, je opravdu fenomenální). Některé dny by mi to asi přišlo jako samoúčelná slátanina, dnes mi to ale dost sedlo, uhnízdilo se to v hlavě a celkově jsem si to dost užil. Velmi milé a laskavé překvapení. [b]8/10[/b]

U mě je mnohem lepší A.I.: Umělá inteligence, kterou Spielberg natočil těsně před Minority Report. Má to sice pohádkovější atmosféru, ale jednotlivá témata jsou i dnes velmi nepříjemná. Vlastně dnes jsou mnohem nepříjemnější. Haley Joel Osment tu předvádí svůj životní výkon a Jude Law je taky skvělý. Je to film o samotě a možná právě proto dnes na mě doléhá více než kdysi. Mám pocit, když si tenhle film pustil dnes, hodně bych u něj plakal, nejen díky Williamsovu božskému soundtracku. 

[url=https://youtu.be/iKM0WEtHoEU?si=6QQDNe4VRpVGd8tt]Trailer[/url] Tentokrát nejde o anime, ale o skvělou hranou korejskou tvorbu. Film u kterého jsem si po pěti minutách řekl, že je perfektní. Nejenže se na to dobře dívá (spousta záběrů je nádherných), ale také se u toho divák hezky pobaví (má to pro mě povedený smysl pro humor). Též je ve filmu hodně povedený a hravý příběh, u kterého jsem si lehce vzpomněl na [i]The Windshield Wiper[/i] (už jsem ho to kdysi spamoval, ale pro jistotu - [url=https://youtu.be/FIvoPK-1t5w?si=bFetwbkPDlSBobY2]link[/url]).  Vůbec se nebudu bát a napálím tomu [b]9/10[/b], a ano eNko se opět trefuje. Věřím, že Lenka.Vilka mě v tom podpoří *:)*. 

Já bych řekl [i]Mnichov[/i]. Jako jasně, že pro naši generaci, co na to šla do kina, je to klasika. Ale pro tu dnešní? Jak často se v konverzacích zmiňuje? [i]I, Robot[/i], který vydělal po světě skoro stejně a je to po všech stránkách horší film, pocitově potkávám furt – v memech, v televizi... Kdykoliv si na [i]Minority Report[/i] vzpomenu, což po hříchu není moc často, přemýšlím, proč se o něm častěji nemluví. Edit: Ale jak koukám, je to asi jenom můj pocit. Co už. *:D*

Za mě je jeho top z tohohle století Chyť mě, když to dokážeš, ale taky mi to přijde jako pořád dost známá věc 

Nikdy mě nenapadlo o něm uvažovat jako o zapadlém filmu, imo všeobecně považovaný jako nejlepší Spielberg od konce devadesátek, nebo to má někdo jinak?

Je fakt, že ty triky v některých místech echt „praští do očí“, ale jinak je to Stevenova další masterclass. I tak mi přijde, že je to v šeru s dalšími filmovými podobami příběhů Phillipa K. Dicka z toho období, a když se řekne Spielberg-Cruise, naskočí lidem ta Válka světů. A to bych právě tuplem otočil a spíš zvýraznil Minority Report :) 

Je to pecka, ve své době to byl velký hit a přitom je to dnes prakticky zapadlé. Neví někdo proč?

Nechápu, že mi zrovna tenhle kousek tolik let unikal, ale konečně jsem si na něj našel čas. Režisérský bůh Steven Spielberg v tomto sci-fi spojil síly s megahvězdou Tomem Cruisem a spolu nás vzali do budoucnosti, ve které instituce Precrime dokáže predikovat závazné zločiny a díky tomu jim zabránit. Problém nastane, když je hlavní hrdina určen jako pachatel vraždy, která má proběhnout. Spielberg rozjel hodně stylový thriller, který sází na dost zajímavou zápletku plnou zvratů a napínavých momentů. Překvapilo mě, jak CGI v některých místech nepříjemně zestárlo a pár akčních scén v první polovině se mi vizuálně úplně nelíbilo. Jinak je to ale poctivá podívaná, která mě skvěle držela v napětí a míří k parádnímu konci. Cruisovi role detektiva skvěle sedí, navíc i obsazení ve vedlejších rolích stojí za to (Colin Farrell, Max von Sydow). Zkrátka moc pěkná záležitost, která na mě fungovala i skoro 25 let od premiéry. 

🫂 

Drž se ty i pejsek. Bude zase dobře. *:+*

Úplné v pohodě Bro. Hlavně ať je pejsek co dříve Ok. A pak to nějak spácháme. *:+*

Pobavit někoho je ta nejlepší odměna, takže jsem se o to musel podělit i s ostatními *:+*.

Díky moc za odkaz, takhle poprskanej momitor jsem dlouho neměl! *:D**:D**:D*

V rámci nakoukávání filmů na Oscarovou noc i toho, že mě tento film zaujal už z traileru, jsem položil psa k sobě na gauč, přikryl dečkou, udělal véču a jdeme na to v očekávání lehce hororového dramatu podle A24 receptury. [i]PRE-PS: Proč zmiňuju psa v dečce bude důležité později. PRE-PS2: Viděl jsem spoustu filmů, ale zrovna k tomu se chci vyrecenzovat a vyzpovídat.[/i] Mary Bronstein chytla příležitost u A24 za pačesy a natočila cynicky chladný, skoro až thriller o matce, která... je matkou ne zrovna ze sluníčkového Sunset Valley a životem beverlyhillských „real“ housefives. Právě naopak. Její dcera je vážně nemocná a vyžaduje péči, manžel daleko a k ničemu, má pocit, že celé okolí ji gaslightuje a k tomu se musí vystěhovat z domova do hnusnýho motelu. Film je jako voda na mlýn do mojí „I love mean stories“ éry, kterou teď prožívám (protože svět nyní není místo s hezkými konci, kde dobro vítězí). Nevím, proč je v kolonce žánru komedie, leda kdybych nepočítal krutou ironii, kdy je hlavní hrdinka Linda psychoterapeutka, která by ale sama potřebovala okamžitě zavřít do blázince. Linda se víc a víc noří do spirály zoufalství, bezesných nocí, alkoholu, nepochopení okolí, podivných halucinací a divák je nucen být k ní připnutý a prožívat vše intenzivně. K tomu dopomohly zejména režisérčiny poměrně svěží nekompromisní rozhodnutí [spoiler](nemocná dcera je tam po celý film, ale (skoro) nikdy ji neuvidíme a není nám dovoleno návazat s ní jakýkoli soucit, vše je směřováno na postavu Byrne).[/spoiler] Při sledováníjsem si uvědomil dvě věci. Jednak začinám mít pocit, že všechny ty A24, Neon, Mubi začínají jet celkem přes kopírák s těma halucinogeníma vsuvkama a tím, že všechno musí být alegorie na něco. Vtip si z toho nedávno udělala i nová Anakonda, kde remake nemohl být prostý monster flick, ale had musel představovat nějaké trauma. Já mám tenhle přístup osobně rád, ale jak to nakoukávám, tak mi to začíná dost splývat. Druhák, ten film samozřejmě dost targetuje specifické publikum a hodně vyžaduje po divákovi, aby se dokázal na hlavní hrdinku napojit. Dokážu si představit spoustu (pardon, ale hlavně mužských diváků), kteří Lindu odsoudí jako otravnou krávu. Ona opravdu občas nesympatická je (a to je Rose Byrne podle mě jedna z nejmileji vypadajících hereček – takže kudos, herecky je tady samozřejmě výborná). Pointa je, že je nesympatická pro její okolí a film se snaží ukázat, proč tomu tak je. A na to člověk dost možná musí chápat, čím si prochází. Težko se to píše, když už jsem tu dostal bídu, že pes není dítě, ale... pes vedle mě v dečce od října prochází zdravotními problémy, kdy cca každé tři týdny má krvavý průjem, přestává jíst, třese se. Teď se nacházíme asi v nejhorším období, kdy to trvá už čtyři dny v kuse. Nespí on, ani já, každé tři hoďky ven, krev, deprese, smutek. Už jsme našli příčinu, takže pomalu hledáme, co pomůže trvale. Takže vlastně, i když se koukám na 7čkový film, který mě svými postupy úplně nepřekvapil, ten prožitek mě dost zasáhnul. Na veterinách jsem si vyslechl 20 různých diagnóz, několik různých léků, já tam stojím jako duch, občas jsem byl i nepříjemný, v rodině to nikdo nebere příliš vážně a netuší, jaký to má na mě impakt (protože pes přece není dítě!), spoustu plánů a projektů jsem musel přerušit (sorry Hroubku, Lifty), na dovolené se člověk třese strachy, ať se to nevrátí, myšlenky se noří až do takových hloubek, že by člověk vzal cokoli, aby se to jakkoli „vyřešilo“. A okolí tím nechcete otravovat, protože ty pohledy a nucené empatické balasty prostě vidíte. A nechcete být za krávu Lindu. Jste přece cool guy ne? Díky, pokud jsteto dočetli až sem. Film doporučuji, je to přes všechny klasický neduhy současných „lepších“ dramat zajímavá sonda do temných zákoutí člověka, který potřebuje pochopení, pomoc a často si neumí říct. [i]PS: Doufám, že je u vás všechno v pohodě, čtěte verbsta, běžte s Diskem do kina a mějte se rádi a tak vůbec. Vetřelec out.[/i]