Citová hodnota
Sotva si u prvotních záběrů na dům pomyslím, že je to ale zajímavý dům, tak doprovodný hlas ho začne popisovat velmi zajímavou optikou. V druhém obrazu se přeneseme na jeviště, napětí a tréma pár chvil před začátkem představení, a v mžiku se vžijete do situace, máte nervy s nimi. A takhle se tomu filmu povedlo mě vtahovat do scén tařka po celou dobu. Každý se někdy zachoval k někomu špatně a zároveň ví, jaké to je, když se k němu zachová někdo špatně. Když se pak potkáte, nemusí z toho být hned divadelní scéna plná hádek, někdy je nejvíc pichlavý jen ten pohled. A tohle Trier umí bravurně, nehledě na to rozložení postav, ať už jde o sourozence, rodiče, partnery, kolegy. Takže nakonec - zatímco u jeho předchozího snímku si po cca 2 letech říkám, že si ho dám zas, k tomuhle se sice úplně hned na další kouknutí nepohrnu, ale 4/5. Potěšilo mě, že jsem seděl v relativně zaplněném sále (v porovnání s běžnou návštěvou kina, kdy jsem tam z poslední doby býval +/- skoro sám).
|
reagovat
|



. Možná se k tomu odhodlám, přece jen Chalamet je fajn herec. Ale spíš až někdy později. Možná to u nás budou dávat v rámci filmového klubu seniorů (kde může jít kdokoliv nejen důchodce). Což bude někdy na jaře.