Fakt, že se 99% filmu odehrává na zeleném plátně se ke značce jako je Indy zrovna sice nehodí, jenže obyčejný divák to má u prdele, a divák, který se o filmy přeci jen trochu zajímá, tomu to bude u prdele po 10 minutách. Ano, viděl jsem to tam hnedka, ale namísto stěžování si na to, proč jsem nezasunul, když jsem mohl, jsem si užíval každý záběr z hodně decentního openingu, který měl správnou nazi atmošku a dobrej drive.
Stopáži bych sice udělal obřízku, protože bylo rovnou několik scén, kde se dalo krátit či mazat, některý z nich byly docela i cringy (ti dobří střihači asi šli zrovna na oběd) a celkově to asi od poloviny mělo pomalejší spád a tempo se trochu brouzdalo, ale ani jednou jsem se nekoukl kolik zbývá do konce. A to u mě značí dobrý film.
Takže jo, poslední Indy s Fordíkem je dobrý film, který značce nedělá ostudu, určitě ne tak velikou jako ten díl s těma mimozemšťanama či co to bylo, a celkově je to hezký rozloučení s hercem, pro něhož tohle byla ikonická role (já mám Star Wars u čokodíry, takže Indyho beru víc než Hana).
Indy and the Dial of Destiny
reagovat
|