Jasně, Trump šel do voleb s tvrdým postojem proti nelegální migraci – stejně jako Obama, Bush i Clinton. Ale rozdíl není v tom, že to chtěl řešit, ale jak to řešil. A v tom byl brutálně selektivní a nehumánní. Rodinné separace nebyly nevyhnutelný důsledek tvrdé imigrační politiky, to byla vědomá strategie „odstrašení“ – a nakonec se jí musela omluvit i jeho vlastní administrativa.
Co se týče „rozjetí“ migrace za Bidena – ono to není jen Biden. Důvody jsou komplexní: pandemie, ekonomická destabilizace Latinské Ameriky, násilí v zemích jako Haiti nebo Venezuela… Vždyť jen z těchto zemí pochází 60–70 % nových příchozích.To číslo 11–18 milionů „nezdokumentovaných“ tu bylo už před Trumpem – v roce 2007 to bylo odhadem 12 milionů. Tohle není nový jev. Otázka není jestli je potřeba systém, ale jaký. A fakt, že systémově selhávaly obě strany, neomlouvá tvrdou brutalitu jedné. „Mapovat, dohledat, legalizovat“ – ano! Ale k tomu je potřeba skutečný imigrační reformní zákon, ne jen strašení a razie. A ten se roky neschválil právě kvůli tomu, že část republikánů z toho dělá jen kulturní válečný totem.
„pustit tam každého bez dokladů“ – nikdo nedostává vstup zdarma. Až na výjimky všichni projdou azylovým procesem, kde se 70–80 % žádostí stejně zamítá. To, že systém nestíhá a že mezi podáním a slyšením je dlouhá prodleva, je problém kapacity – ne záměr.
Na zdravý rozum se odvolávají všichni, ale zdravý rozum taky říká: země, která 30 let využívá práci nezdokumentovaných, nemůže najednou dělat, že jsou problém. To není zdravý rozum, to je pokrytectví. Sorry jako...