Já fakt nevím, komu přijde normální, že S01 skončí obrovským a zásadním odhalením, aby se pak první ~4 díly S02 věnovaly tomu, že tomu hrdina nechce věřit. Záhady to přidává zleva, zprava, ale má důvěra v jejich vyřešení, nebo že to do sebe bude zapadat jako celek, je naprosto nulová. A postavy jako takové jsou vyloženě mimózní (bratr a sestra se potkají na jídle v restauraci, sestra se na něco zeptá a bratr odejde, jen aby se neposunul děj nějak normálně). Ještě lepší bylo, když je Bratr v kómatu se zaplaveným severance čipem, sestra dojde k závěru, že nejlepším řešením bude Cobel - největší svině široko daleko, se kterou má i osobní zkušenost, doktorka na to řekne, že teda odchází... a ženská položí telefon a doktorka stejně odejde. Vše jen proto, aby si postavy náhodou něco normálně neřekly. To je prostě scénář, který by se neztratil v telenovele či dramatu ze střední.
Naprosto neuvěřitelné mi přijde i to, jak to přešlapuje na místě. V první řadě v tom innies začnou vrtat, což vyeskaluje ve finále, jehož fallback je žádná celá nula nic a innies v tom i nadále vrtají.
PS: Cobel měla 3, slovy tři rozhovory a zbytek dílu "někde jezdí"
