Já nechápu, jak jsem mohl v dětství hrát Blood. Ta hra je totálně odporná, děsivá, depresivní a krvavá. A ty filmečky jsou creepy i dnes.
Nebo Duke Nukem, kde jeden boss přijde o hlavu a Duke se mu vy.ere do krku.
Největší zlo ale byly flashovky na prvních internetech, kde jste třeba jeli s dítětem na kole v zadním košíku a úkol bylo se s ním co nejvíc rozsekat. To hrál sedmilety syn mého bývalého šéfa.
|
reagovat
|




