To, co popisuje ten člověk není ani tak o tom, že by byli filmaři p*sraní až za ušima (i když, často jsou), ale je to spjato se samotnou koncepcí kreativity...
U z velké části prakticky vznikajícího filmu musí být vše dopředu plánováno, čili musí být o to preciznější preprodukce.
U digitální knematografie se ale smývají hranice mezi pre, post a samotnou produkcí a třeba hodně velká část se přelévá do postprodukce - protože to může být jednodušší, nebo žekněme zbabělé, ale taky i kreativnější a s maximální tvůrčí svobodou.
Tak jako tak - stoprocentní pre-produkce je vždy k nezaplacení a ano, Ridley na tomhle staví už léta (má rozděláno bambilion projektů a přetékající šuplete nápadů), stejně jako Del Toro...
|
reagovat
|

