
To určitě souhlasím, ale pořád si myslím, že i trenér může působit nějakým způsobem dravě, progresivně a nepřiposraně. A takovej pocit nemám v našem hokeji hodně dlouho. Lener a spol mluví o koncepci a zapracování mladých už nějakých 10 let a pořád mi to přijde stejná bramboračka. Vždycky se vezme na turnaj kdo má ruce, nohy, jméno a nazdar. Tvrdím už to hodně let, ale mladej progresivní trenér s vizí, co si potřebuej udělat jméno, ideálně ze zahraničí. Nezatíženej vazbama. tady vezmeme jako vrchol trenérství Jandače, kterej snad v životě nic nevyhrál. Ale má dobrý vazby na kluby, je fajn k hráčům, mocipánům v klubech i na svazu půjde na ruku a o to hlavně asi jde. 

|
reagovat
|



Ona samotná hra nebyla žádný vývar, na jedno odehrání cajk, nikdo si na ní už pak nevzpomněl, nakonec udělali teda remaster, který vlastně také nikoho nezajímal a teď se dělá film?